Stát bude od pondělí kompenzovat plošné testování ve firmách i živnostníkům. Oznámil to ministr průmyslu Karel Havlíček během jednání vlády. Každý zaměstnanec nebo živnostník tak získá příspěvek na čtyři rychlotesty za měsíc.
K paušální dani se přihlásilo jen zhruba šedesát tisíc podnikatelů, což je výrazně méně, než odhadovalo ministerstvo financí i značně pesimističtější odhady odborníků. Podle nich snížily atraktivitu daňové změny či složitý i málo velkorysý koncept, ale i nevýrazná propagace. Za to kritizuje vládu i opozice či koaliční ČSSD, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to však odmítá s tím, že kdo chtěl, informace si našel. Spojení nedostatečné propagace a „šibeničního“ termínu na přihlášení k paušální dani, který skončil v pondělí, vedlo podle ekonomů k tomu, že se řada podnikatelů nestihla přihlásit.
Podnikatelé mohou od nového roku přistoupit dobrovolně k placení paušální daně, tedy pravidelného měsíčního příspěvku, který zahrnuje povinné odvody a ruší nutnost podávat daňové přiznání. Z finančního hlediska se však podle odborníků vyplatí ještě méně živnostníkům či OSVČ, než původně ministerstvo financí zamýšlelo. Podle něj je však paušál „úlevou od papírování, ne od placení daní.“ Přihlásit se k placení daně mohou podnikatelé do 11. ledna.
Zatímco se od středy otevřely salony pro domácí mazlíčky a další provozovny, kadeřnictví nedostala výjimku. V rámci vládních opatření podle protiepidemického systému (PES) budou moct obnovit provoz až od třetího stupně, na který Česká republika možná dosáhne na konci listopadu, případně někdy v prosinci. Podle předsedy Asociace Kadeřníků ČR Václava Pražáka by ale kadeřnictví dokázala přizpůsobit provozní a hygienické podmínky pro provoz, řada holičů chodí stříhat přímo do domácností, kde je riziko nákazy větší než na pracovištích.
Ačkoliv stále přibývají nakažení koronavirem a nový školní rok začíná za necelé tři týdny, stát již nepočítá s vyplácením ošetřovného v případě uzavření škol.
Vládní slibování o pomoci živnostníkům a podnikatelům se znovu naplno rozjelo.
Jednorázový příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné ve výši pětadvaceti tisíc korun je stále pro řadu živnostníků nejasný a nepřehledný.
Pravidla příspěvku 25 tisíc pro OSVČ jsou pro značnou část živnostníků nedosažitelná.
Opatření proti šíření koronaviru způsobila, že se tisíce podnikatelů a živnostníků ocitli přes noc bez příjmu. Mezi nimi i kadeřnice Eva, která působí v Praze a s níž mluvil deník Echo24. Vypráví o svém rozčilení, že avizované vládní úlevy pro firmy i podnikatele jsou nepřehledné a složité, i o tom, že nájem její provozovny jí ani v nouzovém stavu nikdo neodpustí.
Stát v době pandemie koronaviru pomůže drobným podnikatelům. Odpustí jim totiž minimální zálohy jak na sociální, tak na zdravotní pojištění od března do srpna. Vládní návrh nyní schválil i Senát a předlohy nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který by je mohl podepsat ve čtvrtek.
Odpuštění záloh pro více jak půl milionu osob samostatně výdělečně činných může dostat veřejné zdravotní pojištění do 40 miliardového deficitu.
České firmy a podniky se více obávají preventivních a karanténních zásahů ze strany státu než vyšší nemocnosti, kterou by přinesl koronavirus. Zaměstnavatelé zatím při návratu pracovníků z dovolených v rizikových oblastí posílají své zaměstnance na čtrnáctidenní práci z domova. Podle Hospodářské komory by nastal problém, pokud by v karanténě skončil každý desátý zaměstnanec, který by byl neschopný práce. Česká republika by tím ztratila přes 23 miliard korun, které by se negativně promítly v HDP.
Hospodářská komora nesouhlasí s plánem zvýšit odvody na penze živnostníkům, o kterém debatovala důchodová komise. Podle komory by zvýšení dopadlo tvrdě hlavně na drobné podnikatele s nejnižšími příjmy. Odbory naopak dlouhodobě uvádějí, že zaměstnanci platí do důchodového systému víc a podmínky by se měly srovnat. Ministerstvo práce před několika lety začalo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) upozorňovat na to, že za minimální odvody budou mít velmi nízký důchod.
Vyšší odvody, jinak nepočítejte s žádným důchodem. Tak by v budoucnu vypadala varianta možného řešení důchodů u osob samostatně výdělečně činných, které v současné době odvádějí minimální částku. S tím počítá jak varianta důchodové reformy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, která zřejmě nezíská ze strany vlády podporu, tak tvrzení o vyšších příjmech do penzijního systému od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
Po velkém výdajovém mejdanu přichází slabší ekonomický růst, kde vláda hledá peníze do prázdné státní kasy. Tu nejvíce zatěžují sociální výdaje zejména na důchody a také neustálé přidávání platů ve státním sektoru. Živnostníci a podnikatelé se tak mohou setkat s tím, že jim podle nových pravidel může stát zadržet přeplatek DPH na více než dva týdny nebo je čeká okamžitá sankce, pokud nepodají včas daňová přiznání. Návrhy však padají i na rušení některých daňových slev, jako je daňová sleva na manžele, kteří nepracují.
Pokud si velké podniky prolobují odmítnutí zastropení zemědělských dotací z EU, může to vést k dalšímu vylidňování českého venkova. Před možnými dopady budoucího vývoje společné evropské zemědělské politiky varuje Asociace soukromého zemědělství. Proti nim však stojí vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, kteří strop jednoznačně odmítají.
Vládě ANO a ČSSD s podporou KSČM se v pátek nepodařilo definitivně odhlasovat novelu k EET, která zavádí povinnost elektronické evidence pro další profese a odvětví. Debata ve třetím čtení zákonodárného procesu začala a skončila tvrdou kritikou opozice, podle níž je EET než na rozšíření zralá na zrušení. Definitivní schválení novely se tak odkládá na příští schůzi poslanců. Ačkoli má vláda ve sněmovně dost hlasů na její prosazení v dolní komoře, 3. a 4. vlna EET patrně narazí v Senátu.
Včera ještě obstrukce dokázaly zastavit sněmovnu, která už měla v plánu definitivně odhlasovat pokladny EET pro svobodná povolání, prodejce na trzích a řemeslníky. Přesto je pevná většina ANO, ČSSD a KSČM připravena zákon schválit, i když k tomu neexistuje jediný věcný důvod. Občané mohou očekávat, že stejně jako u první a druhé vlny dojde i tentokrát ke zdražení služeb v řádu desítek miliard ročně.
Pokud bude platit povinnost EET i pro třetí a čtvrtou vlnu, kam patří řemeslníci či kadeřnice, finanční správa nebude kontrolovat všechny profese stejně. Deníku Echo24 to sdělilo Generální finanční ředitelství. Berňák totiž opatrně připouští, že u řady činností lze provést kontrolní nákup jen s obtížemi. To v praxi znamená, že někteří podnikatelé či živnostníci vystaveni osobním kontrolám berňáku budou, jiní ne. Zastánci EET přitom opakovaně hovoří o narovnání podnikatelského prostředí díky elektronické evidenci.
Advokáti, řemeslníci, ale i hudební festivaly jsou o krok blíž povinnosti EET. Poslanci by se novelou, která zavádí třetí a čtvrtou vlnu této „vlajkové lodi“ premiéra Andreje Babiše (ANO), měli zabývat na nadcházející schůzi dolní komory v rámci druhého čtení. Kdy bude EET pro další profese platit, se odvíjí od toho, zda a kdy ji poslanci schválí. Na přípravu budou mít podnikatelé a živnostníci půl roku.
Kvůli elektronické evidenci tržeb se uskutečnilo 160 tisíc kontrol, berňák uložil tisíce pokut za porušení zákona a za sankce zaplatili podnikatelé dohromady desítky milionů. Přesto nebyla porušením zákona o EET státu způsobena žádná majetková škoda. Uvedlo to Generální ředitelství cel v odpovědi na žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou podaly Podnikatelské odbory. Aniž by měl přestupek materiální hodnotu či základ, jsou občané trestáni, reagoval předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
Účetní, advokáti, lékaři, kadeřnice a další profese jsou o krok blíže povinnosti EET. Poslanci vládních ANO a ČSSD ale i komunistů ve středu posunuli do druhého čtení zákonodárného procesu novelu EET, která další vlny zavádí. A to poté, co byla novela zaparkována v prvním čtení celý půlrok. Obě vlny odstartují současně půl roku poté, co se stane novela platnou.
Po dlouhé době je tady první návrh ze stáje Andreje Babiše, který si skutečně zaslouží pochvalu. Byť zatím nejde o víc než ideu a ďábel se většinou skrývá v detailech.
Předseda vlády Andrej Babiš po zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení navrhuje úlevu nejmenším živnostníkům. Po ideové konferenci hnutí ANO oznámila ministryně financí Alena Schillerová uskutečnit záměr jedné paušální daně pro malé podnikatele. Nápad se však setkal s velkou kritikou opozice, podle které nemusí Babiš nic vymýšlet, stačilo by podporovat návrhy ODS. Babišův záměr je překvapením i pro Podnikatelské odbory, které se zavedením jednotné paušální daně očekávají zrušení EET.
Vláda Andreje Babiše odkládá důležité reformy a posouvá jejich realizaci na konec volebního období. Naposledy premiér Babiš připustil, že se daňová reforma uskuteční nejdříve za rok. Se zrušením superhrubé mzdy, kterou Babiš považuje za podvod, počítá vláda až v roce 2021. Menšinový koaliční kabinet Andreje Babiše v současné době neplánuje snížení daní. Změna nenastane ani za rok, protože podle Babiše bude rozpočet „napjatý, takže spíš 2021“. Reformní kroky v oblasti daní však Babiš slibuje dlouhodobě.
Za poslední dva roky výrazně klesl počet podnikatelů v oblasti maloobchodu a pohostinství. Vyplývá to z aktualizovaných dat Eurostatu. Podnikatelé ubývají především na venkově, odkud postupně mizí obchody. Jen loni ukončilo činnost v malých obcích 1082 venkovských prodejen. Pokles počtu lidí, kteří se živí podnikáním v maloobchodu a pohostinství, o téměř 15 procent je zejména důsledek zavedení elektronické evidence tržeb.
Týden před koncem roku schválil italský Senát novou daň z on-line transakcí. Chce donutit Google, Facebook, Amazon a spol., aby konečně začaly v Itálii platit daně.
V květnu příštího roku začne platit evropské nařízení na ochranu osobních údajů, kterému se zkráceně říká GDPR. To se dotkne prakticky všech firem a institucí, které nějakým způsobem zpracovávají osobní údaje. Minulý týden proběhl v Bruselu workshop k GDPR zaměřený na malé a střední podniky. Podle místopředsedy asociace, která tyto podniky sdružuje v Česku, Zdeňka Tomíčka ale workshop nepřinesl moc odpovědí. Ani zástupci Evropské komise netuší, jak bude výklad legislativní novinky vypadat.
Přesně před rokem začala pro pohostinství a ubytování platit elektronická evidence tržeb (EET). V březnu přibyli také malí a velcí obchodníci. Jak se této „vlajkové lodi“ bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), která má zvýšit výběr daní a být účinným nástrojem proti šedé ekonomice, skutečně daří? A jak s ní zamává nové složení Sněmovny, když EET chtějí omezit třeba Piráti, úplně zrušit ODS a TOP 09 a změny chce i samotné hnutí ANO?
Kontrolní hlášení DPH stojí podnikatele desítky hodin práce navíc. Od jeho zavedení v lednu 2016 totiž stoupl počet hodin, které podnikatel ročně stráví nad daňovými přiznáními, o více než 30. Vyplývá to z údajů prestižního žebříčku Doing Business o kvalitě podmínek pro podnikání, který každoročně vypracovává Světová banka.
