Včera ještě obstrukce dokázaly zastavit sněmovnu, která už měla v plánu definitivně odhlasovat pokladny EET pro svobodná povolání, prodejce na trzích a řemeslníky. Přesto je pevná většina ANO, ČSSD a KSČM připravena zákon schválit, i když k tomu neexistuje jediný věcný důvod. Občané mohou očekávat, že stejně jako u první a druhé vlny dojde i tentokrát ke zdražení služeb v řádu desítek miliard ročně.

Ministryně financí Alena Schillerová uvádí dva argumenty, proč na elektronických pokladnách musí účtovat také kadeřnice, obkladač, advokát nebo automechanik. Lepší výběr daní nezmínila, protože v tomto směru je snadné přínos pokladen zpochybnit.

„Chceme narovnat podnikatelské prostředí, chceme pro všechny stejné podmínky, protože většina podnikatelů v této zemi je poctivých. Přece nemůžeme zachovat tuto povinnost jen pro někoho,“ uvedla jako první důvod. Při prvních dvou vlnách EET se ovšem ukázalo, co „rovné podmínky“ znamenají. Malí obchodníci najednou museli čelit stejné byrokracii, která dosud postihovala jen velké podniky. Nebylo divu, že mnohým jejich skromné zisky za takovou námahu nestály a podnik zrušili.

Rozum ovšem zůstává stát nad druhým argumentem. „Doufám, že se dočkají občané i snížení DPH, kdy snižujeme u celé řady služeb z 21 na 10 nebo z 15 na 10 procent,“ řekla ministryně a uvedla, že půjde o kadeřnické služby, opravy oděvů a kol, kromě toho se DPH sníží u vodného a stočného i u stravovacích služeb a nealkoholických nápojů. U stravovacích služeb a nápojů se daň snižovala už při první vlně. Tehdy to bylo z 21 na 15 procent, teď se bude pokračovat k 10 procentům. „Je to za 3,4 miliardy korun,“ vypočetla Alena Schillerová, kolik zákazník v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou ušetří.

Druhý argument ministryně Schillerové

Snížení sazeb DPH o částku v roční výši 3,4 miliardy korun je uměle vytvořený argument, aby obyvatelstvo s EET souhlasilo. Pokud se schválí třetí a čtvrtá vlna, budou nižší daně, může říci ministryně, úprava sazeb však s pokladnami věcně nesouvisí a mohla být schválena už dávno jiným speciálním zákonem. Předem se dá také říci, že ministryně svým druhým argumentem slibuje, co nemůže splnit.   

Snížení DPH za jídlo v restauracích mělo snížit ceny také během první vlny EET koncem roku 2016. Předchůdce Schillerové Andrej Babiš tehdy popsal, jak pokladny odhalí nepoctivé hospodské, donutí je zaplatit daně, a tím se získají peníze, které umožní snížit daňovou sazbu. Nastal však pravý opak. Eurostat letos v prvním čtvrtletí zaznamenal, že průměrné ceny zboží a služeb v Česku překročily o sedm procent cenovou úroveň roku 2015. Ovšem v restauracích ceny vyrostly o 17,5 procenta, přitom jejich růst nastartoval právě v období, když se zaváděly pokladny, tedy na přelomu let 2016 a 2017. Z toho je možné dojít k závěru, že pokladny zdražily jídlo a pití v hospodách o desetinu a že snížení sazby DPH o šest procent nemělo žádný vliv.

Pochopí to každý, kdo si vzpomene, jak se před dvěma lety zavíraly stovky malých hospod. Ty, které na EET přistoupily, okamžitě zvýšily ceny, aby pokryly náklady. Asi s ročním odstupem začaly vznikat nové restaurace, nejčastěji ovšem jako součást větších řetězců, které nové provozovně umožní překonat vstupní investice. Tyto nové hospody také fungují na jiné cenové úrovni, než měla tradiční hospoda, která ve stejné ulici zavřela pár měsíců předtím. Jednou větou: pokoušet se sehnat v centru krajského města půllitr piva pod čtyřicet korun je dnes marné.

České domácnosti nechají v restauracích skoro osm procent ze svých celkových výdajů, loni to bylo 195 miliard. Jak stojí výše, za deset procent z této částky je odpovědné zavedení EET. Češi tedy kvůli absurdnímu boji proti daňovým podvodům platí ročně o 20 miliard korun navíc. Ke stejnému efektu může dojít také ve třetí a čtvrté vlně v těch oborech, kde zanikne nejvíc malých živností. Na ráně jsou opravy automobilů a rekonstrukce domů, velké změny je možné očekávat také na tržnicích.

Parlament už druhým rokem ovládá většina, jíž je budoucnost malých živností a firem lhostejná, pokud je někteří poslanci ANO, ČSSD a KSČM nepovažují přímo za škůdce. Na druhé straně se stejní poslanci zaklínají zájmem běžných spotřebitelů. Až tedy budou hlasovat o třetí a čtvrté vlně EET, měli by si nejdříve ověřit, jestli při nich nevzniknou spotřebitelům nové náklady, jak se stalo minule. Pokud si to nezjistí, pak nevědí, o čem hlasují.