Odkládání reforem

Další reforma v nedohlednu. Po důchodech se odkládá i snížení daní a odvodů

Odkládání reforem
Další reforma v nedohlednu. Po důchodech se odkládá i snížení daní a odvodů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda Andreje Babiše odkládá důležité reformy a posouvá jejich realizaci na konec volebního období. Naposledy premiér Babiš připustil, že se daňová reforma uskuteční nejdříve za rok. Se zrušením superhrubé mzdy, kterou Babiš považuje za podvod, počítá vláda až v roce 2021. Menšinový koaliční kabinet Andreje Babiše v současné době neplánuje snížení daní. Změna nenastane ani za rok, protože podle Babiše bude rozpočet „napjatý, takže spíš 2021“. Reformní kroky v oblasti daní však Babiš slibuje dlouhodobě.

Naposledy si snížení daní napsalo hnutí ANO do programu v roce 2017. „Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu devatenáct procent z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby třiadvacet procent z hrubé mzdy,“ stojí v programovém prohlášení vlády.

Snížení daní a odvodů by se týkalo pěti milionů lidí. Zároveň by však stát přišel ze státního rozpočtu o dvaadvacet miliard korun. „Na tom se ukazuje, že vláda nemá chuť dělat potřebné reformní kroky a naplňovat slibované snížení daní, pro které je v době ekonomického růstu a růstu příjmů státního rozpočtu výjimečná příležitost. ODS na základě svého programu do voleb navrhla zrušení superhrubé mzdy z příjmů o sedm procent. Místo snížení daní však vláda preferuje utrácení a to vnímáme jako ztracenou příležitost,“ řekl pro Echo24 člen sněmovního hospodářského výboru Vojtěch Munzar (ODS).

S potřebou změnit stávající systém souhlasí i další členka výboru Helena Langšádlová (TOP 09). „Opatření jako rušení superhrubé mzdy, daňová reforma i sjednocená místa pro odvody měla být provedena už dávno. Andrej Babiš ovládá ministerstvo financí už pět let. Nevím, jak dlouho se chce ještě vymlouvat,“ řekla pro Echo24 Langšádlová.

Právě pravicová ODS zavedla zdanění superhrubé mzdy v roce 2007. V minulém roce navrhla vládě její zrušení. Babiš však celou snahu považoval za komickou a označil superhrubou mzdu za podvod. Zároveň připustil, že chystá vlastní návrh na její zrušení.

„ODS vlastně navrhuje zavést to, co v roce 2006. Když vyhrála volby a slíbila čtyřem milionům zaměstnanců, že bude rovná daň patnáct procent, tak potom zjistili, že rozpočtově to není možné. Tak je vlastně podvedli a navýšili základ odvodu. Tím vznikla takzvaná superhrubá mzda, což je samozřejmě podvod na voliče, protože fakticky ta sazba je 20,1 procenta,“ řekl Andrej Babiš.

Zdanění  superhrubé mzdy zavedl zákon vlády Mirka Topolánka před dvanácti lety. Znamená to, že základem daně z příjmů u zaměstnanců je hrubá mzda zaměstnance navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění.

Kromě snížení daní se dříve počítalo i s důchodovou reformou. Ještě v lednu minulého roku Babiš připustil, že reforma penzí je pro něj jednou z priorit. „Důchodová reforma je pro nás stěžejní. Potřebujeme udělat zásadní důchodovou reformu. To určitě chceme stihnout,“ řekl Babiš po jednání s odbory. „Hlavně chceme vyřešit důchody. Dvacet pět let mluvíme o důchodové reformě, takže to bychom určitě chtěli zkusit. Hlavně chceme oddělit důchody od rozpočtu,“ řekl také Babiš během svého prvního jmenování premiérem.

Loni v září však připustil, že netuší kdy ke změně dojde. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se však s ministryní financí Alenou Schillerovou dohodly na dvou změnách v penzijním systému. Tedy na dřívějším odchodu do penze pro vybrané profese a řešení nízkých penzí žen.

Odborníci však upozorňují, že tyto dvě změny žádnou reformou nejsou. Další penzijní změny má řešit důchodová komise, která na ministerstvu práce vzniká. Přitom právě resorty Maláčové a Schillerové upozorňují, že bez reformních změn nebude soustava penzí do budoucna udržitelná.

Povinný třetí pilíř?

Babišova vláda se přesto v programovém prohlášení zavázala, že kroky ke změně penzijního systému podnikne. „Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí. Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem, případně dalšími zdroji příjmů pro tento účet. Veřejnost bude vědět, kam její sociální odvody směřují a jak jsou využity,“ uvedla vláda.

Zatím se uvažuje také nad tím, že by se dobrovolný třetí pilíř stal povinným. Nyní ho tvoří doplňkové penzijní spoření a využívá ho čtyři a půl milionu Čechů. „Jedná se o jeden z mnoha námětů pro důchodovou komisi. Vyjádřit se pak mohu, až to bude předmětem jednání důchodové komise,“ řekla pro Echo24 dříve Jana Maláčová s tím, že jednání nejspíš proběhne na jaře letošního roku.