Po velkém výdajovém mejdanu přichází slabší ekonomický růst, kde vláda hledá peníze do prázdné státní kasy. Tu nejvíce zatěžují sociální výdaje zejména na důchody a také neustálé přidávání platů ve státním sektoru. Živnostníci a podnikatelé se tak mohou setkat s tím, že jim podle nových pravidel může stát zadržet přeplatek DPH na více než dva týdny nebo je čeká okamžitá sankce, pokud nepodají včas daňová přiznání. Návrhy však padají i na rušení některých daňových slev, jako je daňová sleva na manžele, kteří nepracují.

Správce státní poklady Alena Schillerová (ANO) zkouší různými návrhy dostat peníze do rozpočtu, které by udržely schodek i v dalších letech okolo 40 miliard. A to i přesto, že Česká republika neustále ekonomicky roste. Růst však doprovází citelné ochlazení, a tak si kabinet Andreje Babiše hodlá došlápnout na některé sektory, které se mohou více zdanit nebo ze kterých vybere více peněz.

Jednu z největších vln kritiky schytala novela daňového řádu, která je nyní ve sněmovně v prvním čtení. Obsahuje totiž kromě online daní i prodlouženou lhůtu pro vrácení odpočtu daně z přidané hodnoty. Nyní je doba omezená na třicet dní, změna pomůže státu podržet peníze 45 dní. „Další vliv na inkaso DPH v roce 2020 přinese navrhovaná změna daňového řádu – posun konkludentního vyměření. Tato změna bude mít jednorázový pozitivní rozpočtový vliv pouze pro rok 2020 v odhadované výši 16 miliard korun,“ uvádí materiál přípravy státního rozpočtu.

Zamýšlenou novinku kritizuje daňový poradce Richard Jahoda, podle kterého zadržení způsobí firmám nemalé problémy. „Vláda si jednostranně sjednala bezúročný kontokorentní úvěr ve výši 16 miliard Kč od plátců DPH, vesměs podnikatelů, a to bez lhůty splatnosti. Prostě přestěhovala 16 miliard korun z bankovních účtů plátců k sobě. Jde o největší finanční zdroj vlády na pokrytí nárůstu výdajů státního rozpočtu v příštím roce,“ uvedl Jahoda ze společnosti Grinex.

Podle něj si navíc společnosti budou muset kvůli tomuto výpadku hromadně půjčovat jen proto, aby stát dostal do rozpočtu chybějící miliardy. Novela daňového řádu však ještě obsahuje zrušení pětidenního pardonu pro ty, kteří pozdě odevzdají daňové přiznání nebo zaplatí daň. V letošním roce odevzdalo pozdě daňová přiznání na 300 tisíc fyzických osob a 72 tisíc právnických osob.

Podle ministerstva je systém nespravedlivě nastaven. „Současný stav vytváří nežádoucí rozdíl mezi těmi, kteří si povinnosti plní řádně a včas, ti tvoří většinu, a těmi, kteří programově porušují zákonem stanovený termín splatnosti spoléhajíce na to, že po určitou dobu za toto porušení povinnosti dosud nebyla žádná sankce,“ obhajuje resort důvod změny.

Pozadu nezůstávají ani sociální demokraté, kteří chtějí rušit některé daňové výjimky. Naslouchají tak slovům prezidenta Miloše Zemana, který často upozorňuje, že zrušením všech výjimek by stát získal 318 miliard korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhovala, že by se zrušila sleva na manželku či manžela, kteří nepracují. O výjimku by nepřišel ten, kdo pečuje o děti, starší příbuzné nebo postižené. Od zrušením této slevy si sociální demokraté slibují další dvě miliardy korun, které by mohly zaplatit na zálohované výživné, tedy státní alimenty za notorické neplatiče.

Předseda socialistů pak přišel s návrhem, aby si podnikatelé nemohli dát do svých nákladů automobily do maximální hodnoty 900 tisíc korun. Nyní není pořizovací cena nijak omezena a podnikatelé mohou jezdit, čím chtějí. Podle sociálních demokratů ale nejsou drahá auta k podnikání potřeba a zrušením by stát získal několik miliard korun.

Vláda chce získat nové příjmy i z tvrdších daní, které chce zvednou od nového roku. Mezi ně patří daň z tvrdého alkoholu, tabáku nebo hazardu. Zdanit chce stát také technické rezervy pojišťoven nebo zdvojnásobit částku z jednoho tisíce korun na dva za vklad do katastru. Úřad přitom s vybranými penězi nijak nehospodaří, suma jde čistě do státního rozpočtu.

Kromě novinek, se kterými se počítá na další roky, musela ministryně financí letos rozpočet podpořit i další finanční injekcí. V dubnu totiž doplnila do rozpočtu 18 miliard korun z privatizačního účtu. Tím vylepšila bilanci schodku na březnových 9,2 miliardy korun. Bez této transakce by sekera činila hrozivých 28 miliard korun na začátku roku.

Roste daňové zatížení

Podle dat Eurostatu daňové zatížení roste každým rokem. V roce 2002 dosahovalo úrovně 33,4 procenta a do roku 2012 vzrostlo o 0,9 procenta. K dramatickému nárůstu pak dochází vstupem hnutí ANO do vlády v roce 2014. Od té doby do dneška vzrostlo daňové zatížení o 2,3 procenta hrubého domácího produktu. V porovnání s evropskými státy se jedná o pátý nejhorší výsledek.

„Naše vláda utrácí rychleji, než roste ekonomika. Ve výsledku ji nezbývá nic jiného, než se zadlužovat, nebo zvyšovat příjmy. A protože si Andrej Babiš postavil reputaci na tom, že zadlužení snižuje, musí růst složená daňová kvóta. V té rovnici nic jiného není. Pochopitelně příjmy státu lze zvyšovat buď vyššími a novými daněmi, anebo jejich lepším výběrem,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj sice vláda lépe vybírá daně, není to však zásluha zavedení EET nebo kontrolním hlášením, ale příznivým ekonomickým růstem. „To, že lidé platí více na daních, se v ekonomice musí projevit. To nejsou peníze navíc, to jsou peníze, které se neuspoří, nezainvestují, neutratí. Ať už je důvodem cokoliv, stát roste. To se někomu může líbit, někomu ne, ale musíme si to přiznat,“ řekl dále Dominik Stroukal.

Podobně jako v České republice roste složená daňová kvóta i na Slovensku či Polsku. Rozdíl je však podle opoziční stran v nedostatečných investicích a chybějících reformách. „Vláda prostřednictvím rozpočtu utratí v příštím roce o více než 100 miliard korun víc než letos. Stát roste na úkor soukromého sektoru. Stát je Otesánek, který se stále více obaluje tukem, je pomalý, neefektivní. Potřebuje redukční dietu, ne další deficity,“ řekl k rozpočtu poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ministerstvo financí však odmítá, že by ukazatel složené daňové kvóty znamenal automaticky růst daňové zátěže. „Výše složené daňové kvóty přitom závisí nejen na ekonomickém cyklu či sazbách daní a pojistného, ale právě také na efektivitě výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele, zatímco jmenovatel hrubý domácí produkt zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne,“ uvedl tiskový odbor ministerstva financí.