Vyšší odvody, jinak nepočítejte s žádným důchodem. Tak by v budoucnu vypadala varianta možného řešení důchodů u osob samostatně výdělečně činných, které v současné době odvádějí minimální částku. S tím počítá jak varianta důchodové reformy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, která zřejmě nezíská ze strany vlády podporu, tak tvrzení o vyšších příjmech do penzijního systému od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).

Na živnostníky by tak změny v důchodech dopadly nejtvrději. Avizovala to už ministryně práce Jana Maláčová, která přiznala, že pokud by OSVČ odváděly do penzijního systému pouhé minimum, nedosáhli by živnostníci na nultý pilíř. Ten je nezásluhový a podle návrhu ministerstva by měl odpovídat třetině průměrné mzdy.

Podle ministerstva práce je to tím, že živnostníci narozdíl od zaměstnanců odvádějí mnohonásobně menší částku do penzijního systému. Přitom podnikatelé nepobírají žádnou zaručenou mzdu a mnohdy zaměstnává další zaměstnance. „Dnes 2 ze 3 OSVČ platí pouze minimální pojistné 2 544 korun, průměrný zaměstnanec pak odvede téměř 10 tisíc korun. V současném systému tak OSVČ odvádí výrazně méně a čeká je nízký důchod. Ti, kteří platí minimální pojistné, mají penzi celoživotně 8 400 korun,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Kristýna Křupková, podle které by spravedlivá reforma ukládala důstojný důchod pro všechny ve výši 10 500 korun.

„Pokud mají OSVČ dostávat základní důchod 10 500 Kč jako zaměstnanci, musíme se podívat na rozdíly v pojistném. Stále však platí, že nárok na důchod má každý, kdo dosáhl důchodového věku a alespoň 35 let platil pojištění. Tedy jak zaměstnanci tak OSVČ,“ řekla dále Křupková.

Podle šéfky komise Danuše Nerudové je v současné chvíli vyměřovací základ pro OSVČ na 50 procentech z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Oproti tomu zaměstnanec má vyměřovací základ na celou mzdu. „Jedna z předkládaných variant počítá s tím, že vyměřovací základ pro OSVČ by nebyl 50 procent ale 75 procent,“ řekla pro Echo24 Nerudová.

S tím však nesouhlasí Asociace malých a středních podniků, kteří zastupují právě drobné živnostníky, na které by změna nejvíce dopadla. Podle nich je klíčové, aby měli živnostníci stejná práva a stejně rovné podmínky ve stáří jako zaměstnanci. „Nerozumíme tomu, proč by stejná ochrana a životní jistota neměla být poskytována živnostníkům, kteří jsou páteří naší ekonomiky, zejména vytváří-li svou činností další pracovní místa. Paní ministryně správně upozornila na skutečnost, že OSVČ mají větší volnost v práci a jejím rozvrhu, zapomíná však, že na rozdíl od zaměstnance živnostník nepřestává řešit své podnikání odchodem z pracoviště, ale zabývá se jím v podstatě nepřetržitě a především pak, že nemá žádné jistoty, včetně základní jistoty v podobě pravidelné mzdy,“ uvedl místopředseda asociace Zdeněk Tomíček.

Závěry důchodové komise však nemají jednoznačnou podporu. Ostře proti se staví zejména premiér Andrej Babiš, který si vytvořil vlastní expertní skupinu. Národní rozpočtová rada nedávno o reformě řekla, že neřeší udržitelnost. Změny penzí by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří. Podle rady by plánované rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva mělo ale i své výhody. Systém by byl srozumitelnější a otevřel by se prostor pro snížení daňového zatížení práce.

Odvody živnostníků jsou v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Přesto je v minulosti chtěla navýšit i ministryně financí. Schillerová totiž navrhovala, aby se při zrušení superhrubé mzdy zrušily i platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce, tedy studenty, děti rodiče na mateřské, nezaměstnané a důchodce.

Chybějící peníze chtěla šéfka státní kasy vybrat právě na vyšším zdravotním pojištění, zejména pak od zaměstnanců, kteří by měli po zrušení superhrubé mzdy nižší daně. Podle tehdejšího návrhu se pak měly vyrovnat platby mezi OSVČ a zaměstnanci, kteří platí více.