Kontrolní hlášení DPH stojí podnikatele desítky hodin práce navíc. Od jeho zavedení v lednu 2016 totiž stoupl počet hodin, které podnikatel ročně stráví nad daňovými přiznáními, o více než 30. Vyplývá to z údajů prestižního žebříčku Doing Business o kvalitě podmínek pro podnikání, který každoročně vypracovává Světová banka.

Kontrolní hlášení DPH, nástroj, který má sloužit pro odhalování daňových podvodů, zavedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zda hlášení odhaduje mnohamilionové podvody, podnikatelé mohou tušit jen těžko. Co ale vědí s jistotu, že jim znatelně zkomplikovalo placení daní a uvalilo na ně víc byrokratických povinností. V roce 2015, kdy ještě podnikatelé žádné kontrolní hlášení podávat nemuseli, jim placení daní ročně zabralo 217 hodin. Od jeho zavedení 1. ledna 2016 ale daněmi stráví o 31 hodin ročně více.

Zatímco z údajů sebraných během roku 2016 vyplývá, že průměrný český podnikatel strávil nad daněmi 234 hodin ročně, za rok 2017 to bylo dokonce 248 hodin, které živnostník nemohl investovat do svého podnikání, ale proseděl je nad papíry a u počítače. To, že za nárůst byrokracie může kontrolní hlášení, zdůrazňuje i Světová banka. „Česká republika zkomplikovala placení daní zavedením nových požadavků na podání daňových přiznání k DPH,“ píše se v žebříčku Doing Business pro rok 2018.

Finanční správa navíc čelila od zavedení kontrolního hlášení tlaku. Třebaže původně slibovala, že bude vůči podnikatelům benevolentní, hned je začala pokutovat až padesátitisícovými sankcemi za sebemenší chybu či omyl. A to dokonce zpětně. Po velké kritice, kdy během roku 2016 udělila za chyby či neodevzdání kontrolního hlášení pokuty ve výši 89 milionů korun, začala pokuty za určitých podmínek odpouštět.

Bez ohledu na kontrolní hlášení si Česko ve srovnání s dalšími 189 státy světa stojí solidně. V celosvětovém žebříčku, který vychází každý rok už 15 let, Česku patří 30. příčka. V loňském vydání byla Česká republika na 27. místě a v předloňském na 36. příčce.