Německé úřady v pátek při policejních raziích v oblasti kolem Frankfurtu nad Mohanem zadržely deset lidí podezřelých z plánování teroristického útoku, který chtěli spáchat pomocí automobilu a střelných zbraní. Cílem mužů ve věku 20 až 42 let bylo zabít co nejvíce „nevěřících“. Informovalo o tom frankfurtské státní zastupitelství.
V minulých dnech se v Praze napůl v utajení a pod policejní ochranou objevil Flemming Rose, dánský novinář a spisovatel, který před třinácti lety v listu Jyllands-Post nechal otisknout několik karikatur proroka Mohameda, což vyvolalo jak vlnu násilností napříč islámským světem, tak zásadní debatu o svobodě slova v moderní Evropě.
V říjnu 1971 se v rozvalinách antické Persepole sešla velmi vybraná společnost: králové, princové a emíři reprezentující 27 monarchií, prezidenti a viceprezidenti dalších desítek států. Byli mezi nimi i Ludvík Svoboda a Josip Broz Tito. Bylo zde pro ně připraveno luxusní stanové městečko, stoly přetékaly lahůdkami. Jedla se křepelčí vajíčka plněná kaspickým kaviárem, račí ocásky, pečené jehněčí s lanýži a pávi nadívaní foie gras, pilo se šampaňské a koňak značky Princ Evžen.
„Ve jménu Božím sděluji všem statečným muslimům světa, že autor Satanských veršů, textu sepsaného a vydaného proti islámu, prorokovi islámu a koránu, spolu se všemi vydavateli a nakladateli, kteří vědí o jeho obsahu, jsou odsouzeni k smrti. Volám všechny odvážné muslimy, ať jsou ve světě kdekoli, aby je bez prodlení zabili, aby se už nikdo více neodvážel urážet svatou víru muslimů. Kdokoli při této činnosti zemře, bude z vůle Boží mučedníkem. Kéž je s vámi mír a požehnání Alláhovo. Ruholláh al-Musáví al-Chomejní.“
Světoznámé švýcarské tyčinky Toblerone si nyní bude moci vychutnat mnohem více lidí. Už od dubna je totiž tento klasický výrobek „halál“ - ale i v samotné alpské republice to věděl jen málokdo. Americká firma vlastnící výrobní linku ve Švýcarsku si nechala proces výroby certifikovat podle islámských pravidel. S odkazem na mluvčí firmy to uvedl švýcarský deník Blick a německý Focus.
V roce 1991 proběhly v severoafrickém Alžírsku volby, které vyhrála radikální Fronta islámské spásy, podporovaná Saúdskou Arábií. Moci se však vítězné hnutí neujalo, místo toho proběhl v zemi vojenský puč. Radikálové to vzali jako vyhlášení války a válka také začala. Trvala deset let a připravila o život zhruba sto tisíc lidí. Co se brutality týče, místy překonala alžírská občanská válka i dost nízké standardy současně probíhající občanské války v Jugoslávii. Součástí taktiky islámských vzbouřenců byly bezdůvodné masakry celých vesnic, čistě kvůli nahnání hrůzy.
Počet obětí pátečních bombových útoků u hotelu v somálské metropoli Mogadišu vzrostl podle nejnovější policejní bilance na 53 osob, dalších více než 100 lidí bylo zraněno. Předchozí zprávy hovořily o 39 mrtvých, podle policie může ale počet obětí ještě dál růst, protože řada lidí se stále pohřešuje. K činu se přihlásili radikálové z islamistické milice Šabáb (Mládež). Jak oznámili, stal se hotel terčem jejich útoků proto, že ho navštěvují představitelé somálské vlády.
Izraelský ministr vnitra Arje Deri označil za „nesprávnou věc“ středeční svatbu populární izraelskoarabské televizní hlasatelky Lucy Aharišové s židovským hercem Cahi Halevim. Také poslanec vládní strany Likud Oren Hazan svatbu Arabky s Židem odsoudil a vyzval k ukončením asimilace v Izraeli. Oba politici si za to vysloužili kritiku na sociálních sítích, informoval deník The Times of Israel.
Policie v Nizozemí ve čtvrtek zatkla sedm mužů, které podezírá z přípravy rozsáhlého teroristického útoku. Podle prohlášení prokuratury se záměr policejním zásahem podařilo překazit. Muži chtěli použít vesty s výbušninami, automatické zbraně a nálož v automobilu, napsala agentura AP.
Švýcaři v neděli v referendu odmítli dva návrhy na reformu státní potravinářské politiky a podpořili naopak zlepšení péče o místní cyklostezky. Vyplývá to z výsledků hlasování, o němž informovala místní média. V regionálním referendu v kantonu St. Gallen rozhodli voliči o zákazu zahalování tváře na veřejnosti. Více než jednašedesátiprocentní většinou hlasů se Švýcaři vyslovili proti návrhu na posílení vládní kontroly dovážených potravin. Opatření mělo zajistit dovoz potravin vyráběných ekologicky, eticky šetrně a sociálně spravedlivě. Kontrolu měli podle návrhu švýcarští úředníci provádět v zahraničí.
Londýnský starosta Sadiq Khan vyzval k uspořádání nového referenda o členství Británie v Evropské unii. Informovala o tom agentura Reuters. Premiérka Theresa Mayová konání nového referenda odmítá. Británie by měla unii opustit 29. března příštího roku; jak bude brexit ve skutečnosti vypadat, je ale velmi nejasné. „Rozvodovou“ dohodu Londýn s Bruselem zatím nevyjednal.
Česká policie obvinila za přípravu bombového teroristického útoku mladíka, který se podle kriminalistů přiklání k radikálnímu islámu. S odkazem na policejní spis to napsala páteční Mladá fronta Dnes (MfD). Podle deníku mladík, který je původem Slovák a vystupuje pod jménem Abdul Rahman, chodil do pražských mešit.
Německá policie zatkla v noci na neděli ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku dva Afghánce podezřelé v souvislosti se smrtí 22letého Němce. Informovala o tom agentura DPA. Podle policie zemřel mladík na akutní selhání srdce, které nebylo "v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními". Zadržení Afghánci jsou ve věku 18 a 20 let. První čelí podezření z nebezpečného ublížení na těle a druhý z ublížení na těle s následkem smrti, píše agentura DPA.
Egyptský soud potvrdil rozsudek smrti nad 75 lidmi, souzenými kvůli účasti na protestu z roku 2013. Mezi odsouzenými jsou prominentní islamisté, další pak soud poslal za mříže na doživotí. Odsouzení se mohou proti verdiktu odvolat, oznámila s odvoláním na soudní zdroje agentura Reuters. Rozsudky padly v procesu se stovkami stoupenců islamistického exprezidenta Muhammada Mursího.
Země uprostřed balkánských hor je místem, kde se střetávají vlivy tří velkých civilizačních okruhů: západoevropského, pravoslavného a islámského. Před sto lety byla tato její rozštěpenost jednou z rozbušek první světové války. Islám přišel do Bosny spolu s armádami osmanské říše v roce 1463. Pouhé meče by však k jeho rozšíření nestačily; na mnoha jiných místech Balkánu se víra Mohamedova nikdy široce neujala ani přes staletou vládu Turků. Hromadná konverze Bosňáků na islám měla i jiné důvody.
Dojde v Chemnitzu (Saská Kamenice), kterým od minulého víkendu zmítají vášně po ubodání Němce a těžkém zranění dvou dalších Němců dvěma migranty, ve vazbě jsou Syřan a Iráčan, ke konfrontaci kultur, pokud migranti ve Spolkové republice vyslyší ve vyšším počtu výzvy palestinského aktivisty s německým pasem Fuada Musy (Fuad Musa)?
U příležitosti 335. výročí bitvy o Vídeň měla být v rakouské metropoli vztyčena socha jejího vítěze a osvoboditele obleženého města od Osmanů Jana III. Sobieského. Pocta polskému králi se však prozatím odkládá – proti vztyčení již hotového díla se postavili někteří představitelé radnice. Podle předsedy Vídeňského zemského sněmu by pro umístění sochy bylo zapotřebí získat další povolení. Kritici ale tvrdí, že radní ustupují zájmovým skupinám, podle nichž socha působí protiturecky. Socha nakonec vztyčena bude, leč v Krakově, uvádí deník Polonika.
Šéf teroristické sítě Al-Káida Ajmán Zavahrí vyzval na videu muslimy všude na světě k jednotě ve vedení svaté války. O novém Zavahrího poselství ve čtvrtek informovala americká společnost SITE, která sleduje onlinové aktivity teroristů. Zavahrí na nahrávce říká, že k džihádu se mají spojit jak bojovníci, tak duchovní.
Otazníky kolem smrti nizozemské političky Willie Dilleové. Třiapadesátiletá radní v Haagu za pravicově konzervativní Stranu pro svobodu (PVV), která je kritická k islámu a vystupuje proti islamizaci Evropy, spáchala ve středu sebevraždu. Den předtím zveřejnila video, v němž hovoří o tom, že ji před rokem údajně hromadně znásilnili muslimové, a to kvůli jejím postojům kritickým vůči islámu. Prý po ní požadovali, aby držela hubu. Na holandských sociálních sítích se okamžitě začala šířit teorie o tom, že Dilleová se zabila právě kvůli znásilnění muslimy. Mluví se o další oběti v boji s islámem.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý vyzvala někdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby se omluvil za výroky přirovnávající ženy v burkách k poštovním schránkám a bankovním lupičům. Podle Mayové byla jeho slova „zjevně urážlivá“, předsedkyně vlády zároveň nenavrhuje Johnsonův konec v pozici šéfa poslaneckého klubu konzervativců. Johnson se omluvit odmítl.
Tři čeští vojáci, kteří v neděli ráno zahynuli na východě Afghánistánu při sebevražedném atentátu, před útokem vystoupili ve městě Čárikár spolu s dalšími třemi vojáky z obrněného vozu a pěšky se vydali do jedné z bočních ulic. Uvedla to dnes večer Česká televize (ČT).
Během několika let existence Islámského státu do něj odešlo bojovat a žít na sedmdesát Norů, lépe řečeno norských státních příslušníků. Byly mezi nimi i dvě sestry, šestnáctiletá Leila a o dva roky starší Ayan, původem Somálky, narozené již v Norsku, vyrůstající na předměstí Osla, v obci Asker. Dnem jejich odchodu, 17. října 2013, začíná pětisetstránkový dokumentární román norské spisovatelky a novinářky Åsne Seierstad Dvě sestry.
Když mladí brojí za staré pořádky. Kuvajtský parlament nedávno schválil zákon, který by měl zlepšit podmínky pro pracovníky a pracovnice z Filipín. Nově mají mít jeden den v týdnu volno a zaměstnavatelé jim již nesmí zabavovat cestovní pasy. Proti zákonu se prostřednictvím videa silně ohradila kuvajtská blogerka a internetová celebrita, Sondos Alqattanová, která ho označila za „ubohý“. Na Alqattonovou se za její slova záhy snesla kritika.
Dánsko rozšiřuje řady evropských zemí, které zakazují nosit na veřejnosti oblečení zahalující obličej. Zákon, který předložila středopravá vládnoucí koalice, schválili poslanci dánského parlamentu letos v květnu. Dánská vláda zdůraznila, že opatření není namířené proti žádnému náboženství. Nejvíce se ale dotýká ženských muslimských oděvů, píše agentura AP.
První česká mešita je stará dvacet let. Jako první modlitebna svého druhu byla otevřena v červenci v roce 1998 v ulici Vídeňská v Brně. Během let v Česku přibyla mešita v Praze a modlitebny jsou například v Hradci Králové, Karlových Varech v hotelu Thermal nebo Teplicích. Před výstavbou brněnské mešity projevovala část obyvatel nesouhlas.
Nizozemský parlament v úterý po letech debat schválil zákaz zahalování tváře na některých veřejných místech. Omezení se bude týkat škol, nemocnic či hromadné dopravy. Nizozemí se tak přidalo k evropským zemím, které v uplynulých letech přijaly podobný zákon namířený především proti muslimským ženským oděvům, jako jsou burky a nikáby, informovala agentura DPA.
Americký nejvyšší soud těsnou většinou podpořil dekret prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika převážně muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce. Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.
Státy Evropské unie loni čelily 205 teroristickým útokům, ať už dokonaným, nedokončeným nebo zmařeným. Oproti roku 2016 počet těchto případů vzrostl o 45 procent. Při útocích zemřelo 68 lidí, dalších 844 utrpělo zranění. Většinu obětí - celkem 62 - mají na svědomí islámští radikálové. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Europol.
V Paříži už zase rostou barikády. Symbol francouzské metropole, Eiffelovu věž, bude obklopovat nové, neprůstřelné ohrazení. Nahradí tak dosavadní kovový plot, který ikonickou stavbu obklopoval od června roku 2016. Město plot instaluje kvůli obavám z případných teroristických útoků. Projekt bude stát 35 milionů eur (asi 900 milionů Kč) a podle BBC má být hotov v polovině července.
Ne každý, kdo ve světě trpí pronásledováním, může v Evropě najít lepší život, je přesvědčen rakouský kancléř Sebastian Kurz. Jeho země se proto v druhé polovině roku, během níž bude předsedat Evropské unii, chce soustředit na zlepšení ochrany vnějších hranic uskupení. Kurz to v úterý řekl v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která zdůraznila nutnost hledání evropského řešení migrační otázky.
