Lidé v Česku kvůli inflaci šetří a je to znát na druzích pečiva, které kupují. Spotřeba pekařských výrobků ale neklesla, je pořád oproti jiným potravinám levnější. Ve středu to řekl výkonný ředitel Svazu pekařů ČR Bohumil Hlavatý u příležitosti Dnů chleba, které se konají v Pardubicích. Do soutěže 29. ročníku pekárny přihlásily 130 druhů chleba.
Ceny masa v akčních letácích obchodních řetězců jsou v červnu v průměru o šest procent nižší než loni. Akční ceny například kuřecích prsou nebo hovězí plece jsou nižší než loni díky větším slevám. Nejvíce klesla průměrná akční cena vepřové pečeně, která byla v červnu 112 korun za kilogram, je o 37 procent nižší. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, která zkoumá letáky sedmi největších obchodních řetězců. Průměrná sleva na maso letos byla 26 procent, loni to bylo 21 procent.
nflace sice poslední dobou zpomaluje, stále se však drží dost vysoko. V květnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 11,1 procenta, jeho dalšímu snižování teď brání především vysoké ceny energií a dále také potravin, především zeleniny. Oproti loňsku jejich cena mnohdy vyšplhala o desítky procent. Najdou se navíc i úplné meziměsíční extrémy – kupříkladu mrkev podle ČSÚ oproti dubnu podražila asi o 30 procent, brokolice pak dokonce o více než 70 procent.
Němečtí pivovarníci se obávají, že budou muset zničit miliardy pivních lahví. Evropská unie totiž plánuje nová pravidla pro zálohové systémy, v důsledku kterých by muselo dojít ke stažení současných obalových materiálů z oběhu. Německý svaz pivovarů tak poslal dopis Evropskému parlamentu, ve kterém apeluje na to, aby v Německu zůstal stávající systém, informuje server Bild. Proti se začínají bouřit i politici německé CSU.
Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.
Vláda Petra Fialy nedávno představila balík opatření, kterými hodlá léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle škrtů ve státních výdajích a dotacích obsahuje také velké zvyšování daní, ať už se to týká jednotlivců firem, nebo DPH. Právě daňové změny teď ale dost zaměstnávají úředníky ministerstev, balíček totiž obsahuje řadu na první pohled nesmyslných změn.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vedený Petrem Mlsnou, pečlivě prozkoumal, kdo, o kolik a proč zvedl v éře rekordní inflace ceny potravin. Zaměřil se na základní potraviny, jako je mléko, máslo, vejce, mouka a kuřecí maso. ÚOHS potvrdil to, co si každý mohl najít v pravidelných datech Českého statistického úřadu, která srovnávají vzestup cen u zemědělců, výrobců potravin a obchodníků.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna dnes uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Nárůst cen energií se projevil u všech článků řetězce, nejvíce však podle antimonopolního úřadu u prvovýrobců.
Nahradí cvrčci maso? Evropská unie začátkem roku schválila možnost přidávání hmyzu do potravin a prakticky okamžitě se zvedla vlna vášnivých diskuzí. Zastánci a odpůrci už několik týdnů svádí prudké boje o cvrčky na českých sociálních sítích. Do debaty se zapojil například cestovatel Dan Přibáň, který hájil možnost rozšíření lidské stravy tímto směrem a kritizoval odpor a děs některých uživatelů sociálních sítí. V reakci na možnost přimíchávání hmyzu do potravin vznikla na Facebooku skupina „Cvrčky nežeru“.
Rekordní ceny potravin jsou nadále vizitkou toho, že se v Česku nedaří ztlumit jednu z nejvyšších inflací. Ve srovnání se zbytkem EU jsme u nás oproti minulému roku svědky šestého nejvyššího zdražení potravin. Kdo zdražuje domácnostem jídlo, je často skloňovaná otázka. Jasno má lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který ukazuje na obchodní řetězce, a ve svém tažení proti obchodníkům se dopouští stále bizarnějších výroků.
Jsme celkem zvyklí slýchat, že ten či onen ministr je v rukou lobbistů nějakého oboru. Na těch obviněních může něco být, dokonce se dá tvrdit, že je to v jisté míře nevyhnutelné a legitimní. Ale ministr zemědělství Nekula nasadil laťku hodně vysoko, když se stal doslova distributorem slevových letáků jednoho řetězce supermarketů. Z posměchu komentátorů ani některých politiků si asi mnoho nedělá. Ví to, co vědí řetězce – že slevové letáky fungují.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) učinil v posledních měsících kroky, které byly ve prospěch občanů a vedly ke snížení cen základních potravin v obchodech. Novinářům to ve středu řekl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a lidovecký předseda Marian Jurečka.
Přes 54 procent Čechů jí maso téměř každý den, 33 procent jeden až dvakrát týdně. Méně než jednou týdně ho jí pět procent lidí a 1,5 procenta nejí maso vůbec. Naopak 6,6 procent lidí v Česku jí maso několikrát denně. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Danone o stravovacích návycích v ČR. Pět procent lidí se v průzkumu označilo za takzvané flexitariány, kteří část stravy nahrazují rostlinnými alternativami, ale jedí i maso. Téměř 83 procent lidí uvedlo, že žádný stravovací režim nedodržuje.
Ceny cibule v posledních týdnech atakují cenu 40 korun. A podle odborníků oslovených serverem Echo24.cz, dolů ceny jen tak nepůjdou, možný je i jejich další růst. Nedostatek nejpoužívanější zeleniny po rajčatech, je totiž globálním problémem a její nedostatek je od Nového Zélandu přes Kazachstán až po sever Afriky.
Kauza ukrajinského obilí nebere konce. Ministerstvo zemědělství pod vedením Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) v posledních dnech odolává tlaku některých zemědělců, kteří poukazují na to, že pšenice mířící do tuzemska z Ukrajiny, je nekvalitní, případně zdraví nebezpečná, a ohrožuje domácí pěstitele, kteří své vlastní obilí musí prodávat pod cenou. Objevují se tak návrhy dovoz ukrajinské pšenice zakázat po vzoru okolních států, jako jsou Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko.
Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkovém objemu 100 milionů eur (2,34 miliardy Kč) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl mluvčí komise. Ta omezení dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země.
Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a dnes nově i Bulharsko.
V jednání s Ukrajinou se podařilo dosáhnout dohody umožňující obnovení tranzitu ukrajinského obilí a dalších zemědělských výrobků přes Polsko, které v sobotu jejich dovoz - a také tranzit - zakázalo. V úterý to oznámil polský ministr zemědělství Robert Telus. Kamiony s ukrajinským obilím mají být zapečetěny a monitorovány. Tranzit má být obnoven v pátek. "Úspěšně jsme ukončili jednání s ukrajinskou stranou o tranzitu zboží z Ukrajiny přes Polsko," řekl Telus na tiskové konferenci podle serveru Onet.
Čeští zemědělci mají na skladech nadbytek obilí, důvodem je dovoz pšenice z Ukrajiny. V tiskové zprávě to v úterý uvedl Zemědělský svaz ČR. Z jeho průzkumu vyplývá, že v Česku je aktuálně uskladněno 2,6 milionu tun obilí, meziročně o 40 procent více. Od podzimu minulého roku se v Česku prakticky zastavily obchody s pšenicí, upozornil svaz. Ministerstvo zemědělství (MZe) uvedlo, že do zemí EU se Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné.
Kromě vysokých cen vajec nebo zeleniny se teď do hledáčku dostává i pečivo. Evropský trh totiž v poslední době zaplavila levná pšenice z Ukrajiny dovážená především přes Polsko. Zemědělci, včetně těch českých, si tak stěžují na to, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni nejsou schopni konkurovat. Situace už došla tak daleko, že většina států Visegrádské skupiny dovoz ukrajinského obilí dočasně zakázala, což bude mít zřejmě za následek tlak na vyšší ceny obilí a paradoxně tedy i mouky a pečiva.
Česko se nechystá na rozdíl od Polska, Maďarska a nově i Slovenska k uvalení zákazu na dovoz levného ukrajinského obilí. Oznámil to v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr však podle prohlášení o záležitosti intenzivně jedná s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským a hodlá problém řešit na celounijní úrovni. Jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí, které zavedlo Polsko, Maďarsko a nejnověji Slovensko, mají být v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU a WTO.
Výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to na twtiteru uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci poté řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Kontroly mají podle něj pokračovat.
Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V dnešním usnesení Nekulu výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin.
Současná pětikoaliční vláda Petra Fialy (ODS) zvládne po loňském nárůstu cen pohonných hmot a energií i nynější nárůst cen potravin. Bude k němu přistupovat rozumnou hospodářskou politikou a bude využívat nástroje, které stát má, ale současně nechá fungovat trh. V pondělí to ve svém pořadu na sociálních sítích řekl premiér Fiala. Vláda za svůj přístup k nárůstu cen nejen potravin často čelí ve Sněmovně kritice opozice, která se snaží toto téma prosadit na pořad jednání.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce zatlačit na zlevnění jablek a brambor, kde je obchodní přirážka až 200 procent. U cukru a vajec už je podle něj pokles cen patrný. Meziresortní skupina, která se zabývá vysokými cenami potravin, se znovu sejde příští týden, řekl také. Výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) nebo potravinářské inspekce k cenám potravin očekává během následujícího měsíce. Nekula to řekl v rozhovoru pro Blesk.cz.
Nejoblíbenějšími jídly v českých školních jídelnách jsou svíčková omáčka, filet z tresky a smažený řízek. Ze sladkých jídel si žáci a studenti nejčastěji objednávají dukátové buchtičky s vanilkovým krémem a mezi polévkami kraluje zeleninový vývar s rýží. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Primirest, která v Česku zajišťuje stravování žáků a studentů pro téměř 240 mateřských, základních a středních škol. Nové chutě a potraviny si hledají cestu do standardních menu českých škol a školek jen pomalu.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější vyrovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středečním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní jej posoudí ve zkrácené lhůtě sociální výbor.
Slovensko dnes ohlásilo zavedení plošných kontrol při dovozu a tranzitu obilí z Ukrajiny. Cílem opatření je podle ministerstva zemědělství chránit slovenský trh před levnějším ukrajinským obilím. Novinářům to řekli zástupci ministerstva zemědělství a dalších slovenských institucí. Bratislava se už dříve připojila k několika zemím, které vyzvaly EU k řešení přílivu zemědělských produktů z Ukrajiny.
Evropské země se potýkají s inflační krizí, což způsobuje zdražení základních potravin a stupňování úzkosti z jejich cen. Tento problém vede na národní úrovni k boji o jídlo, protože lidé musí utrácet více peněz za stejné množství potravin. Zatímco inflace v eurozóně se v březnu snížila na 6,9%, ceny potravin v EU vzrostly průměrně o 16 procent. To vede čím dál více evropských vlád k tomu, aby zintenzivnili opatření proti nárůstu ceny jídla. Některé ruší daň z přidané hodnoty, jiné řeší, jak "zastropovat" ceny
Progresivní životní styl už dorazil i do legendárního komiksu. Dvojici Asterixe a Obelixe, která díky pojídání divočáků a pití elixíru síly poráží mocné římské legie, čeká dieta. V novém díle budou řešit zdravotní styl a nevhodnost konzumace masa. V jídelníčku vesničanů, tak bude divočák nahrazen bobulemi. Informuje například Tagesspiegel. Téma nového příběhu zveřejnil vydavatel nového čísla legendárního komiksu, tentokrát pod názvem Asterix a Obelix a Bílý kosatec.
