Na vysokých účtech za jídlo většina domácností asi nejvýrazněji pocítila už víc než rok trvající vysokou inflaci a s ní spojený drsný propad reálných mezd. Meziroční srovnání ukazuje, že ceny některých potravin vyrostly i o více než šedesát procent a na stejné úrovni se stále drží. Velmi zajímavé je ale i letošní meziměsíční srovnání některých položek. Markantní zlevnění je vidět například u často zmiňovaného másla. Čtvrtkilové balení ještě loni v zimě a na začátku roku spotřebitelé kupovali za průměrných téměř 60 korun a dnes je běžně za méně než 40 korun. Co nejvíce zdražilo, co zlevnilo a kde je hlavní důvod drahého jídla?

Při meziročním srovnání cen nadále mnoho potravin prudce zdražilo. Velký nárůst je vidět u brambor, které podle statistických dat zdražily o více než 60 procent. Kilo konzumních brambor v srpnu stálo přes 21 korun, loni touto dobou to bylo ještě třináct korun. O téměř 25 procent je dražší zelenina a o 17 procent zdražila vejce.

U vajec je zajímavé sledovat vývoj cen i v jednotlivých měsících. Na začátku loňského roku ještě vejce stála ani ne tři koruny za kus. Postupně ale rychle zdražovala a v prosinci už byla běžná cena pět korun za kus. Více než pět korun pak stála i v prvních několika letošních měsících, postupně ale klesla na současné průměrné čtyři koruny.

Na příkladu vajec je dobře vidět, jakou roli hraje zahraniční dovoz, a tím pádem i vyšší konkurence. „Ve chvíli, kdy to čeští producenti vajec letos na jaře přehnali se svými cenovými požadavky, sáhli jsme po dovozu z jiných evropských zemí. Díky možnosti dovážet museli ze svých přehnaných požadavků čeští dodavatelé odstoupit a přizpůsobit se ceně běžné v jiných zemích. Od jara tak díky volnému evropskému trhu klesla cena vajec o korunu za kus,“ řekl deníku Echo24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Problém nedostatečné konkurence ilustruje i na cenách másla, sýru a mléka. Máslo a eidam od začátku roku výrazně zlevnily s tím, jak klesají ceny energií. Kostka másla stála na začátku roku již zmíněných téměř 60 korun, nyní je k sehnání v obchodech běžně za zhruba 40 korun. Eidamská cihla v kilovém balení stála v lednu v průměru 225 korun, nyní sýr zlevnil na 192 korun.

„U těch to produktů jsou totiž výrobci pod tlakem zahraniční konkurence a musí držet podobné ceny jako jinde v Evropě. Naproti tomu cena mléka v podstatě stagnuje, protože české mlékárny vědí, že je nemožné dovážet větší objemy mléka, a tak drží ceny mnohem výš, než by odpovídalo,“ tvrdí Prouza. Litr polotučného mléka stál na začátku roku 24 korun, nyní se cena pohybuje na necelých 23 korunách, tedy žádná změna se neprojevila.

Obzvláště uplynulý rok ukázal, jak velký problém způsobuje chybějící konkurence na trhu zemědělských a potravinářských dodavatelů. Velké podniky, které navíc stát podporoval velkými provozními dotacemi, v mnoha případech vytvořily oligopoly, a konkurenční tlak na snižování cen chybí.

Antimonopolní úřad (ÚOHS) na nedostatečnou konkurenci v oblasti základních potravin upozornil, zároveň ale nepotvrdil, že by oligopolní podstata trhu měla vliv na ceny potravin.

„Že antimonopolní úřad konstatoval, že nenalezl důkazy o nezákonném jednání, tedy například o existenci kartelu, je sice potěšující informace, ovšem nelze to vnímat jako konstatování, že trh je v pořádku. Naopak, samotným zjištěním, že se jedná o oligopolní strukturu, úřad de facto říká, že zde konkurence silná není, což nutně zhoršuje pozici spotřebitele. Podobně i zjištění, že se firmám v tomto sektoru podařilo udržet si předchozí marže – a v některých případech je ještě navýšit – v podstatě znamená, že žádnou krizí zasaženy nebyly, což je samo o sobě zarážející. Při tak dramatickém propadu kupní síly, jakého jsme byli svědky, by v normálně fungujícím trhu část bolesti nesly na svých bedrech právě i firmy. To se ovšem nestalo. Nedostatečná míra konkurence způsobila, že veškerý růst nákladů odnesl výhradně spotřebitel,“ uvedl k tomu pro Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Způsoby, jak konkurenci na trhu zvýšit, tkví především ve změně dotačního systému. Provozní dotace by neměly mířit k velkým hráčům, kterým pouze pomáhají upevňovat oligopolní pozici.

„Vláda může napomoci konkurenci především tím, že nebude pokřivovat tržní prostředí nevhodně nastavenými dotacemi a komplikovat příchod nových konkurentů přehnanými regulatorními a administrativními požadavky a že bude udržovat na dostatečné úrovni kapacitu ÚOHS pro sledování případných nežádoucích praktik stávajících hráčů na trhu,“ říká k tomu hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Prouza pak ještě zmiňuje možnost podpořit pestrost nabídky tím, že pomůže menším a středním producentům spojovat se do odbytových družstev. „Sníží tím obrovskou byrokracii, která je s výrobou a prodejem potravin spojená,“ dodal.