Válka na Ukrajině nemůže mít čistě vojenské řešení, a musí skončit u jednacího stolu, domnívá se francouzský prezident Emanuel Macron. Za jakých podmínek se tak stane, záleží podle něj na Ukrajincích. Řekl to v rozhovoru pro zpravodajský server Hospodářských novin, slovenský deník Sme a polské noviny Dziennik Gazeta Prawna. Macron v něm také vyzval Evropu k vzájemné solidaritě a posílení společné evropské obrany.
Ruská válka proti Ukrajině je návratem do "doby imperialismu a kolonialismu". V projevu na Valném shromáždění OS to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jen dohoda, která bude respektovat mezinárodní právo, umožní podle něj obnovu míru na Ukrajině. V plamenném projevu Macron kritizoval Moskvu, která je stejně jako Francie stálým členem Rady bezpečnosti, za porušení univerzálních hodnot a zásad OSN.
Na sociálních sítích se šíří záběry z dokumentu o Emmanuelu Macronovi, jde o první rozhovor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho francouzským protějškem z 24. února, tedy jen velmi krátce poté, co na území Ukrajiny vstoupila ruská vojska a spustila válku, která trvá už přes půl roku. Prezident Zelenskyj hned ten den volal Macronovi s žádostí o pomoc, prosil, aby západní lídři vyzvali prezidenta Vladimira Putina k zastavení války.
Pokud Británie neví, zda je Francie jejím přítelem, nebo nepřítelem, může to znamenat vážné problémy, uvedl v pátek francouzský prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na čtvrteční prohlášení britské ministryně zahraničí Liz Trussové, která na setkání s veřejností uvedla, že se teprve rozhoduje o tom, zda je Macron "přítel, či nepřítel". O diplomatické slovní přestřelce dnes informovaly servery The Guardian nebo Le Figaro.
Ruský prezident Valadimir Putin v pátek v telefonickém rozhovoru varoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před „katastrofou,“ která hrozí v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou nyní okupují Rusové a na kterou podle Putina útočí Ukrajinci. Uvedla to agentura AFP. Putin i Macron požadují vyslání MAAE do elektrárny a budou na tom spolupracovat.
Bývalá šéfka kampaně Hillary Clintonové a demokratická analytička Jennifer Palmieriová naznačila, že exprezident Donald Trump předával „špínu na jednoho ze světových vůdců“ ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Informace se objevila ještě předtím, než proběhla v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago razie FBI. Palmieriová tak udržuje při životě „narativ o Trumpově ruském spolčení“ informuje zpravodajský server Fox News.
Francie si připomíná jednu z nejvýznamnějších událostí ve své historii, dobytí Bastily. Při té příležitosti se uskutečnila mimo jiné velkolepá vojenská přehlídka, při níž bylo vidění několik vojáků a stovky kusů techniky. Hlavním motivem letošní přehlídky byla východní spolupráce, odkazující na současnou válku na Ukrajině. V průvodu se ukázaly i menší jednotky devíti zemí, včetně české jednotky Čestné stráže Armády ČR.
Zajímavé zjištění: bývalá nizozemská eurokomisařka Neelie Kroesová tajně lobbovala za zájmy digitálně-taxikářské firmy Uber, ačkoliv vlastně nesměla. Za Uber se podobně tajně bil i francouzský prezident Macron. V našich poměrech by se tomu řeklo korupce, v evropských by se tomu mělo říkat zcela stejně. Zase jeden příklad toho, jak velký business a velká politika rády „spolupracují“. Ne že by Uber byl nějakým ztělesněním ďábla, spíš šlo o vektor nevyhnutelné změny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron sklízí kritiku a posměch za opakované snahy vést nadále dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zahájil 24. února invazi na Ukrajinu. Nyní se dostal na veřejnost asi devítiminutový záznam jejich telefonního rozhovoru z 20. února, tedy jen pár dní před začátkem války. Macron se zřejmě pokouší telefonát prezentovat jako ukázku své iniciativy a vylepšit si tak reputaci, Putin v něm ale Macronovi otevřeně lže a „vodí ho za nos“.
Macron poráží radikály z obou stran. Tento titulek nesl komentář po prvním kole francouzských parlamentních voleb v pondělí 13. června. Ve druhém kole o týden později se naplnil. Emmanuel Macron se svou koalicí Ensemble! (Spolu!) zvítězil minulou neděli ve druhém kole před radikální levicí Jeana-Luca Mélenchona sdruženou v koalici NUPES i před stranou Marine Le Penové, své poražené soupeřky z druhého kola prezidentských voleb v dubnu. Její spolek se často nazývá radikální pravicí.
Emmanuel Macron je chytrý muž. Možná úplně nejchytřejší politik na dnešní světové scéně. Absolvent těch nejlepších francouzských škol, Science Po a ENA, odkud se tradičně verbuje francouzská vládnoucí třída, bankéř pro Rothschildy a prezident světové velmoci v 39 letech rozhodně nemůže být hlupák. Projevilo se to i minulý týden, kdy zamířil s italským premiérem Mariem Draghim a německým kancléřem Olafem Scholzem do Kyjeva. Ani Scholz s Draghim jistě nejsou hloupí. Macron je ale převyšuje
Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Élisabethy Borneové. Blok to ohlásil na twitteru. Vláda, kterou prezident Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. Zástupci NUPES po nedělních parlamentních volbách řekli, že by tato vláda měla odejít. „Za normálních okolností by paní Borneová odešla,“ řekl dnes ráno poslanec NUPES Manuel Bompard.
Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného úspěchu podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení (RN)
Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů. Podle francouzských médií jde o konečný výsledek, volby budou pokračovat druhým kolem příští neděli. Pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů.
Francouzi za rekordně nízkého zájmu vybírali v prvním kole parlamentních voleb nového premiéra a vládu. Finální hlasy rozhodnou o složení Národního shromáždění příští týden. Z průzkumů se tady mnoho vyčíst nedá. Ve Francii se vláda volí v 577 okrscích většinovým systémem. Přičemž ve chvíli, kdy nikdo nezíská v prvním kole více než polovinu hlasů, postupují do druhého kola všichni, kdo získali alespoň 12,5 procenta.
Francouzi budou v neděli v prvním kole voleb vybírat své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech bude o stejný počet mandátů soupeřit na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice - v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta.
Případy masové střelby ve Spojených státech jsou svým způsobem živnou půdou nacionalismu – pro nás. Člověk si uvědomí, že je příslušníkem jiného národa. Že není nucen k takovým událostem zaujímat stanovisko, protože u nás nejsou. A je to pravice, která se v těchto situacích ocitá v horší pozici. Protože přijala za svou totemickou obranu práva na držení střelných zbraní. Na jejich mluvčích je vidět, že se necítí komfortně.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron řekne, že „Rusko nesmí být ponižováno“, člověk zpozorní a řekne si, kde na takový velkolepý objev ten člověk přišel. Vykládat to lze zajisté všelijak a lze v tom najít třeba i špetku racionality. Ano, zajisté, Macron to myslel asi nějak v tom smyslu, že nějaký prostor pro vyjednávání je vždy nutné nechat otevřený, a také zřejmě tím myslel, že Rusko je velká země a tou zůstane, i když se chová jako vyvrhel – a zdá se, že je mu v tom dobře.
Ruský prezident Vladimir Putin se útokem na Ukrajinu dopustil historické a zásadní chyby a dnes je v izolaci. Řekl to podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem. Zopakoval také, že Rusko nemá být poníženo. „Myslím, a řekl jsem mu to, že udělal historickou a podstatnou chybu pro svůj lid, pro sebe a pro dějiny,“ řekl šéf Elysejského paláce 100. den od ruského vpádu na Ukrajinu.
Pobaltským politikům se nelíbí telefonování francouzského prezident Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Scholz a Macron jsou asi „úplně bez mozku“, zlobí se představitelé Estonska, Lotyšska a Litvy. Telefonáty s Putinem považují za risk, který může ohrozit celou Evropu. „Macron a Scholz by měli zavěsit telefon a urychleně si rezervovat cestu na Ukrajinu,“ tvrdí předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson. Informuje o tom deník Financial Times.
Francouzský prezident Emmanuel Macron coby prostředník v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajině selhal. V rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1 to podle ukrajinského webu Jevropejska pravda řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský lídr také kritizoval, že Macron se ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.
Ohrožení globální potravinové bezpečnosti vyvolaly především západní protiruské sankce, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. V telefonickém rozhovoru Putin podle Kremlu také ujistil, že Moskva zůstává otevřena dialogu, přestože Ukrajina, na kterou Rusko na konci února zaútočilo, není připravena k vážnému jednání, uvedla agentura TASS. Putin podle agentury AFP také zdůraznil, že Západ musí zastavit dodávky zbraní Ukrajině.
Emmanuel Macron byl zvolen nejnižším procentem francouzských voličů od roku 1969 – 38,1. Marine Le Penová se mu přiblížila víc než minule. To nebránilo generování oslavných komentářů, v nichž se Macronovo upachtěné vítězství proměnilo v bezmála historický triumf. „Porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel,“ napsal třeba Vít Rakušan.
Emmanuel Macron se v neděli stal nejúspěšnějším politikem páté republiky. Jako vůbec první prezident obhájil v přímé volbě mandát poté, co s vládou své vlastní strany nesl odpovědnost za všechno, co se za těch pět let ve Francii dělo. Nešlo se na nikoho vymluvit. Na rozdíl od svých předchůdců – socialisty Francoise Mitterranda a republikána Jacquesa Chiraca, kteří uhájili druhé mandáty, nezažil kohabitaci, tedy konstelaci, kdy prezident vládne s opozičním kabinetem vzešlým z následných parlamentních voleb.
Emmanuel Macron je v současnosti nejmocnějším evropským politikem. Francouzský prezident získal nový volební mandát a v příštích pěti letech se s jeho pomocí pokusí proměnit nejen Francii, ale i Evropu, píše list Financial Times. Pokud Macron skutečně uspěje, stane se v jeho druhém a posledním funkčním období Evropská unie významnou geopolitickou mocností, která se vyrovná Číně a USA. Cíl utvořit evropskou supervelmoc se může zdát vzdálený, dokonce iluzorní. Okolnosti se ale sešly tak, že Macron má největší šanci tuto vizi prosadit.
Prezident Miloš Zeman v pondělní gratulaci Emmanuelovi Macronovi podpořil aktivity znovuzvoleného prezidenta Francie směrem k Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vybídl k diplomatickému úsilí o ukončení bojů na Ukrajině. V přání, které zveřejnil Hrad, Zeman uvedl, že druhý mandát získal Macron ve velmi neklidné době ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině. "Je zřejmé, že na Ukrajině se bojuje i o naši svobodu a budoucnost.
Večírek na pařížských Martových polích před eiffelovkou se snažil alespoň na pár hodin přehlušit rozpačitou a pesimistickou atmosféru, v níž si včera Francouzi zvolili staronového prezidenta. Byly to defenzivní volby. Emmanuel Macron zvítězil nikoli proto, že by do něj vkládala většina lidí naději, jak dá zemi nový směr a energii, jako tomu bylo v roce 2017. Vyhrál, protože byl ten, kdo nakonec většině Francouzů připadal jako nejmenší zlo. Tak mu buď dali hlas, hodili do urny bílý lístek, nebo rovnou zůstali doma.
Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné dnes večer po uzavření volebních místností v druhém kole voleb, které Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent.Volby nicméně provázela na francouzské poměry malá volební účast, k urnám zřejmě dorazilo jen těsně přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969.
Ve Francii se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb, z prvního kola postoupil současný centristický prezident Emmanuel Macron a pravicová politička Marine Le Penová. Poslední průzkumy favorizují Macrona s náskokem 10 až 12 procentních bodů. Oba tábory se ale shodují, že souboj bude těsný a že nic není rozhodnuto. Největší názorové rozpory mezi oběma kandidáty panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu či v mograci.
Poslední předvolební vystoupení krajně pravicové kandidátky na prezidentku Francie Marine Le Penové se podle agentury AFP točilo především kolem kritiky současné hlavy státu Emmanuela Macrona. Le Penová se do něj opřela na úvod mítinku ve francouzském Arrasu, když ho po středečním televizním duelu opakovaně označila za „povýšeného“ a „bezmezně arogantního“. „Prezident by se takto chovat neměl,“ prohlásila kandidátka Národního sdružení (RN).
