Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek večer oficiálně potvrdil svůj záměr kandidovat v dubnových prezidentských volbách. Své rozhodnutí oznámil formou dopisu občanům, který souběžně zveřejnilo několik médií. V poměrně rozsáhlém textu žádá Francouze o důvěru, píše také o významu silné ekonomiky, školství i o aktuální válce na Ukrajině.
Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Oznámil to v noci na dnešek Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil s oběma prezidenty, s Putinem už podruhé v jednom dni. Schůze na nejvyšší úrovni se nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu, píše se v prohlášení.
Za „poslední možnou šanci a důležitou snahu zabránit vážnému konfliktu na Ukrajině“ označil Elysejský palác nedělní rozhovor mezi prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor začal v 11 hodin dopoledne a trval 105 minut. Hned potom si Macron volal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
Prezident Francie Emmanuel Macron si odmítl nechat v Rusku udělat PCR test na covid-19, protože nechtěl, aby mělo Rusko vzorek jeho DNA. Z toho důvodu museli mít oba státníci od sebe v pondělí na jednání ohledně situace na Ukrajině značné rozestupy, nad kterými se podivovala některá světová média. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na dva nezávislé zdroje z Macronova okolí. Snímky extrémně dlouhého stolu, u kterého jednání Macrona s Putinem probíhalo, obletěly svět.
Pokud by se prezidentské volby ve Franci konaly již teď, v čele státu by opět stanul nynější prezident Emmanuel Macron. Druhá by v obou kolech podle průzkumu společnosti Harris Interactive pro ekonomický server Challenges skončila krajně pravicová politička Marine Le Penová. Macron Le Penovou porazil už ve volbách před pěti lety. Macron by v prvním kole voleb získal podle průzkumu 24 procent hlasů, z druhého místa by s ním se 17 procenty do druhého kola postoupila Le Penová.
Ruský prezident Vladimir Putin svým ostrým jazykem vyvolal kontroverze, když s odkazem na dodržování minských mírových dohod s Ukrajinou vzkázal svému protějšku: „Líbí, nelíbí, přetrp to, má krasavice.“ Podle Putina se ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ruská média poté spekulovala, zda tím prezident neodkazoval na sadistickou píseň. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však šlo jen o to, že závazky se musí plnit.
Krize ohledně Ukrajiny nepolevuje. Státníci pendlují mezi hlavními městy ve zběsilé snaze najít diplomatické řešení. Tento týden se o průlom pokusil francouzský prezident Emmanuel Macron. V pondělí jednal s Vladimirem Putinem, včera se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro Ukrajinu Macronovo diplomatické úsilí není zrovna dobrá zpráva. Macron má před volbami a vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem by byl příjemný bonus do volební kampaně.
Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na úterním setkání v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení nynější krize u ukrajinských hranic je zabránit válce v Evropě. Na tom, že prioritou je zabránit válce, se shodli také Duda s Macronem.
Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v pondělí jednat v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hned v úterý pak zamíří do Kyjeva, kde se setká s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským, uvedl v pátek podle agentur Elysejský palác. Rozhovory jsou součástí diplomatického snažení západních lídrů o odvrácení širšího konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil předsednictví Evropské rady projevem v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Nebyla přítomna ani předsedkyně Komise von der Leyenová, ani předseda Rady Michel (ten má covidovou karanténu), takže Macron vedle nejvyšší přítomné funkcionářky, celkem neznámé nové předsedkyně europarlamentu Metsolové, měl šanci zapůsobit jako skutečný vůdce Evropy. Tak proč byl celkový efekt tak komický?
Proslov francouzského prezidenta a nynějšího předsedy Evropské rady Emmanuela Macron na půdě Evropského parlamentu vzbudil velké emoce. Hovořil v něm totiž mimo jiné o tom, že by se na Listinu lidských práv EU mělo přidat právo na potrat. Právě tento výrok je podle některých jasným útokem na země jako je Polsko či Maďarsko, jiní zase Macrona obviňují, že si ve Štrasburku dělal prezidentskou kampaň pro levicové voliče, ačkoliv sám během své vlády na tyto voliče vůbec nemyslel. Na Macrona útočí jak příslušníci konzervativní pravice, tak i někteří představitelé levice.
Právo na potrat a ochrana klimatu musí mít své místo na listině základních práv Evropské unie. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Evropském parlamentu s tím, že právě novelizace tohoto dokumentu je podle něj pro období předsednictví Francie v EU jednou z priorit. Apeloval také na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do Evropské unie, společný postoj vůči Rusku i na spolupráci s Afrikou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že návrh Evropské komise (EK) na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, je dobrý. Zopakoval, že jádro a zemní plyn podle něj patří mezi zelené investice. Francie se na začátku ledna ujala předsednictví Evropské Unie. K zařazení jádra a zemního plynu na seznam zelených investic vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko, které v polovině roku v EU předsednickou roli od Paříže převezme.
Ve městech po celé Francii se dnes sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající očkování proti covidu-19 zpřísněním omezení jejich občanských svobod. V Paříži protestující převzali Macronovou formulaci a skandovali „naštveme vás“. Jiní nesli nápisy odmítající očkovací průkazy, což byla narážka na Macronův legislativní záměr vyžadovat doklad o očkování pro vstup do míst, jako kavárny, bary a muzea, napsala agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien. Poslanci v posledních dnech projednávají zákon, který neočkovaným zakáže vstup například do restaurací.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT). Macron už při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU uvedl, že sedmadvacítka musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu naléhal na „okamžitá jednání" s NATO a USA ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly,
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v Budapešti po schůzce s předsedy vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy zástupci Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemu Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti. „Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu,“ naléhal na tiskové konferenci Macron, jehož země od ledna na půl roku přebírá roli předsednické země EU.
Zatímco pohled světa byl upřen na migrační krizi na polsko-běloruské hranici, na druhé straně EU se rozběhla další uprchlická kauza. Proud migrantů z Francie do Británie neustává. Celé skupiny se snaží dostat přes kanál La Manche v nafukovacích člunech, vhodných tak na Máchovo jezero, a ne do jedněch z nejrozbouřenějších a nejfrekventovanějších vod na planetě. Ve středu došlo k tragédii, jeden z těchto člunů se převrátil a 27 lidí utonulo.
Bývalý bezpečnostní poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Alexandre Benalla dostal tříletý trest, z toho rok nepodmíněně, za napadení demonstrantů. Trest si odpyká v domácím vězení za pomoci elektronického sledovacího náramku. Dostal také pokutu 500 eur (12.600 korun), pětiletý zákaz zastávat funkci ve veřejné správě a soud nařídil zabavení všech jeho zbraní. O verdiktu informovala stanice BFM TV. Na prvomájové manifestaci v Paříži v roce 2018 Benalla v policejním převleku napadl demonstranty.
Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku. Hidalgová bude muset nejdříve bojovat o své místo v rámci značně roztříštěné levice.
Po čtvrtečním telefonátu prezidentů Francie a USA se objevila dvě rozdílná prohlášení. Zatímco francouzský Elysejský palác vydal prohlášení včetně výzvy Emmanuela Macrona k „morální odpovědnosti“ USA a jejich spojenců za evakuaci afghánských spojenců, americký Bílý dům tuto pasáž vyškrtl a nezveřejnil. Informuje o tom The Guardian. Vojenskou část kábulského letiště nyní spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců i jejich afghánských spolupracovníků.
Macron udělá vše pro to, aby zabránil migraci do Evropy. Bude tlačit na tvrdé uzavření hranic. Zjevně už to pochopil turecký prezident Erdoğan. Rok 2015 se nesmí opakovat. Nebude se opakovat. My to nedovolíme. Tohle přesně řekl prezident Emmanuel Macron ve svém mimořádném projevu k Francouzům, který pronesl k situaci v Afghánistánu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním večerním projevu k situaci v Afghánistánu řekl, že chce uskutečnit evropskou iniciativu zaměřenou na "předvídání" a "ochranu před významnými nelegálními migračními toky.“ Podrobnosti však v projevu neuvedl. Abych zajistil evakuaci, "rozhodl jsem se poslat dvě vojenská letadla a naše speciální jednotky" do Afghánistánu," řekl dále Emmanuel Macron.
V den francouzského státního svátku, výročí pádu Bastily, představila Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou a Fransem Timmermansem novou, velmi radikální kapitolu evropského Green Dealu (Zeleného údělu). Pionýrského pokusu vybudovat první bezuhlíkovou ekonomiku na světě. „Bastilský“ návrh počítá mimo jiné s úplným zákazem prodeje aut se spalovacími motory do r. 2035 nebo s výrazným rozšířením emisních povolenek na stavebnictví nebo lokální topení.
Mobilní telefon francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl terčem izraelského spywaru Pegasus. Jeho jméno je na seznamu osob, na které se Pegasus zaměřil. Podle zprávy deníku Le Monde byla operace provedena jménem marockých zpravodajských služeb. Tento virus vyvinutý izraelskou společností NSO umožňuje po zavedení do smartphonu načítat zprávy, fotografie, kontakty a dokonce poslouchat telefonní hovory jeho majitele.
