Mobilní telefon francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl terčem izraelského spywaru Pegasus. Jeho jméno je na seznamu osob, na které se Pegasus zaměřil. Podle zprávy deníku Le Monde byla operace provedena jménem marockých zpravodajských služeb. Tento virus vyvinutý izraelskou společností NSO umožňuje po zavedení do smartphonu načítat zprávy, fotografie, kontakty a dokonce poslouchat telefonní hovory jeho majitele.
Politika se dostane ledaskam, i na tiskovou konferenci k uvedení nového snímku na filmovém festivalu v Cannes. Právě tam se totiž jeden z herců Pio Marmaï pustil do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Marmaï není spokojený s tím, jak hlava státu Francii vede, podle svých slov by byl ochoten do Elysejského paláce prolézt i potrubím a dát Macronovi do huby. Marmaï v Cannes propaguje film La Fracture, který pojednává o protestech tzv. žlutých vest, jež především v roce 2019 plnily francouzská náměstí. Herec tam ztvárňuje jednoho z demonstrantů, který se při střetech zraní.
Posedlost diskriminací, útlakem menšin, obsedantní zdůrazňování útlaku kvůli rase a pohlaví prostupuje podstatnou částí anglosaských elit od univerzit po média. Infekce začala v Americe a přes Británii se rychle šíří do dalších zemí Západu a velmi výrazně vyplňuje veřejný prostor. Vytváří dojem, že dnes snad nejsou vážnější problémy než právě tyto. Od akademických a mediálních elit už se pod tlakem nakazil byznys a dlouhý pochod společností rychle postupuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nesouhlasí s tím, že se veškeré sociální problémy vztahují pouze k problémům rovnoprávnosti různých ras a pohlaví, uvedl to v rozhovoru pro francouzský časopis ELLE. Sám se přiklání k univerzalismu. V rozsáhlém a otevřeném rozhovoru pro magazín ELLE se francouzský prezident rozpovídal o tom, že nesouhlasí s konceptem intersekcionality, tedy tím, jak se dávají dohromady různé formy diskriminace, a jak na sebe působí.
Kandidáty hlásící se k multikulturnímu pojetí společnosti by volil každý pátý francouzský volič – a to hovoříme o národě, který ve skutečnosti už dost multikulturní je.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích dnes lidé hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli dnešní hlasování republikáni. Národní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními.
Evropská unie by měla udržet dialog s Ruskem navzdory hlubokým rozdílům v pohledu na mnoho bezpečnostních otázek. Uvedla to v pátek německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem před společnou večeří. Francouzský prezident s názorem kancléřky souhlasil. „Rusko je pro nás velkou výzvou a je také kontinentálním sousedem Evropské unie a my potřebuje zaručit, že všechny hybridní útoky ustanou,“ uvedla Merkelová.
Lídři Evropské unie v sobotu na okraj summitu ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7 v anglickém Cornwallu apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal. Johnson reagoval, že Británie udělá „cokoli“, aby ochránila svoji územní celistvost v hrozícím obchodním sporu s Bruselem a varoval, že by Londýn mohl jednostranně pozastavit severoirský protokol, který je součástí pobrexitové dohody.
Pandemie čínského koronaviru, která přinesla bezprecedentní omezení svobody, odvrátila pozornost od jiných potíží. Jenže ony nezmizely. Bují pod povrchem ještě nebezpečněji, než kdyby se projevovaly a byly objektem veřejné debaty. Minulý týden se dvě desítky francouzských generálů ve výslužbě a další tisícovka vojáků nižších šarží obrátily na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s výzvou, aby jeho vláda důrazně zasáhla proti islamizaci země. Pokud to neudělá, měla by moc v zemi, která podle nich pod současným prezidentem nedokáže islamizaci čelit, převzít armáda.
„Dej si pozor, prezidente, nebo to vezmeme do ruky sami!“ Tak by se dal vyložit text výzvy, který podepsalo přes tisíc bývalých vojáků francouzské armády, včetně dvacítky penzionovaných generálů. I načasování bylo symbolické, text totiž spatřil světlo světa 21. dubna 2021. Právě šedesát let předtím se armádní jednotky dislokované v Alžírsku vzbouřily proti pařížské vládě.
„Zachraňte hodnoty civilizace nebo nastoupí naši aktivní kamarádi.“ Ve Francii rozvířil debatu v posledních dnech otevřený dopis dvou desítek generálů ve výslužbě a tisícovky důstojníků a dalších vojáků adresovaný prezidentovi a vládě. V textu, který jako první minulý týden otiskl pravicový týdeník Valeurs Actuelles, varují před islamismes a zničení francouzské civilizace a důrazně žádají vedení státu, aby už konečně začalo důsledně uplatňovat právo na celém území republiky.
Prezidenti Francie Emmanuel Macron a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo svá vojska od ukrajinských hranic a z obsazeného ukrajinského poloostrova Krymu. Ke zmírnění napětí v ukrajinsko-ruských vztazích by podle Zelenského mohlo přispět i jednání mezi prezidenty USA a Ruska Joem Bidenem a Vladimirem Putinem, na těchto jednáním by podle ukrajinské hlavy státu měl být ale přítomen i zástupce jeho země.
Zatímco se čeští liberálové tvářili, že každá návštěva Číny prezidentem Milošem Zemanem znamená brzké područí Číny, nejvýkonnějším spojencem říše středu je jimi tak vzývaná Angela Merkelová.
Francouzský prezident Francie Emmanuel Macron byl pozitivně testován na koronavirus. Půjde na sedm dní do domácí karantény, pracovat bude z domova. Všechny jeho pracovní schůzky v nadcházejících dnech, které by vyžadovaly fyzickou účast, včetně plánované cesty do Libanonu, jsou zrušené. Informoval o tom francouzský deník Le Monde a světové zpravodajské agentury.
Bylo jen otázkou času, kdy radikální islamisté využijí koronavirem oslabenou Evropu k útokům. První a nejhorší ránu, přesněji řečeno sérii hned tří vražedných ataků zažila nikoli překvapivě Francie. V posledních letech má právě ona ve srovnání s ostatními evropskými státy s převahou nejvíc útoků islamistů a nejvíce obětí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron představil „listinu republikánských hodnot“, nejnovější krok v boji s radikálním islámem. Francouzská rada muslimské víry (CFCM), volený útvar, který má za cíl zastupovat muslimy ve Francii, má nyní patnáct dní na to tuto listinu přijmout.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že navrhne zásadní reformu takzvaného schengenského prostoru volného pohybu. Přednese ji na prosincovém summitu Evropské unie.
Odmítání Tour de France, genderová hřiště, genderové rozpočty, rušení vánočních stromků nebo zapalování vysílačů 5G sítí.
Francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea podala v pátek demisi.
Výsledky nedělních komunálních voleb ve Francii označují komentátoři za neúspěch pro prezidenta Emmanuela Macrona a jeho centristické hnutí Republika v pohybu (REM).
Francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová dnes oznámila, že bude kandidovat na starostku Paříže za stranu prezidenta Emmanuela Macrona. Buzynová by tak měla nahradit Benjamina Griveauxe, který v pátek oznámil, že se kandidatury vzdává. K překvapivému kroku blízký spojenec Macrona přistoupil poté, co na internetu začalo kolovat kompromitující sexuální video. Buzynová podle AFP nyní vládu opustí, aby se věnovala kampani. Komunální volby se budou ve Francii konat v polovině března.
Šéf evropské lidovecké frakce (EPP) Manfred Weber obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z „útoku na demokratickou Evropu“. Šéf Elysejského paláce se ho dopustil svým počínáním při obsazování postu předsedy Evropské komise, řekl německý politik deníkům z mediální skupiny Funke.
NATO hledá smysl své existence. To je jedno z poselství summitu, který se konal minulý týden v Londýně u příležitosti 70 let od založení vojenské aliance a měl prezentovat jednotu organizace. Předem však bylo jasné, že to nebude úplně jednoduché. Přestože na něj byla upřena hlavní pozornost, tentokrát nejproblémovějším účastníkem nebyl americký prezident Donald Trump.
Francouzská vláda je „pevně odhodlána“ prosadit svou plánovanou důchodovou reformu, lidé budou muset pracovat o něco více, prohlásil premiér Edouard Philippe. Na znamení nesouhlasu s chystanými změnami se přitom ve čtvrtek po celé zemi konala rozsáhlá stávka, jíž se zúčastnilo 800 000 lidí, francouzské odbory navíc na úterý 10. prosince svolávají nové kolo demonstrací a stávek, především v dopravě.
Velké dopravní komplikace působí od časného rána ve Francii stávka, do které vstoupili mimo jiné zaměstnanci státních železnic, městských dopravních podniků, letecké společnosti Air France či řidiči kamionů.
Čtvrteční plánovaná generální stávka ve Francii by mohla ochromit celou zemi. Na neomezenou dobu hodlají přerušit práci zaměstnanci pařížského dopravního podniku RATP, železnic, dopravců v kamionové dopravě i v letecké společnosti Air France. Své síly spojilo několik odborových svazů kvůli chystané a mimořádně nepopulární důchodové reformě.
Čtyřicet minut rétorického klání, nasupených pohledů, krčení rameny, úšklebků a úsměvů. Tak dnes popsal server Politico úterní tiskovou konferenci prezidentů Spojených států a Francie Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona před oficiálním začátkem summitu NATO v Londýně.
Vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, bylo velice urážlivé, řekl dnes americký prezident Donald Trump.
Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.
O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:
