O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:
Emmanuel Macron, francouzský prezident, miláček liberálních kruhů, hráz proti populismu a velký Evropan tlačící kontinent k nevyhnutelnému sjednocení. Takový můžeme občas mít z hlavy Francie pocit, pokud sledujeme české nekritické zpravodajství. Jenže „Jupiter“, což je přezdívka, která se pro Macrona vžila, má i svou temnější stránku.
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti Severoatlatické aliance NATO vyvolala bouři také mezi českými politiky. Většina oslovených považuje jeho slova za velmi nebezpečná. Podle europoslance ODS Alexandra Vondry chce Macron ovládat Evropu, k čemuž vede cesta přes rozbití NATO. Na druhou stranu bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda se francouzského prezidenta částečně zastal s tím, že on sám by mluvil spíše o roztroušené skleróze.
Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle francouzského prezidenta musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.
Evropská unie si zakládá na tom, že je velmocí „soft power“. Že nikomu nic nevnucuje, že se nesnaží „exportovat demokracii“ bombardováním jako některé supervelmoci, které bychom mohli jmenovat. Svůj vliv uskutečňuje příkladem. Lidé ve světě chtějí oblečení jako Evropané a předpisy jako Evropané a vlády jako Evropané. A tak se ve světě prosadí evropský vliv, i vlády různých zemí začnou uvažovat víc jako Evropané nebo reagovat na tlak veřejnosti chtivé být víc jako Evropané.
Prezident severofrancouzského regionu Hauts-de-France a bývalý republikán Xavier Bertrand v neděli vyzval hlavu státu, aby už konečně čelila „politickému islámu“, který rozkládá samotné základy Francie.
Emmanuel Macron zkritizoval hnutí Grety Thunbergové. Svými radikálními postoji prý staví společnosti proti sobě. V době, kdy je uctívání emotivní šestnáctileté Švédky povinnou výbavou politika, který to chce mít u tisku dobré, a kdokoliv se sebemenší námitkou (např. že panika je spíše zabijákem racionality než naopak) se ocitne na pranýři, zvláště odpovídá-li stereotypu bílého heterosexuálního muže alespoň středního věku, což mimochodem Macron navzdory mladistvému vzhledu už splňuje.
Nepřivážejte projev, přivezte plán, řekl generální tajemník OSN António Guterres hlavám států a vlád již několik měsíců před klimatickým summitem OSN. Později zopakoval, že nechce slyšet líbivé projevy, ale konkrétní závazky. A český premiér z tohoto důvodu, jak sám tvrdí, odmítl vystoupit (více zde). Zatím jsou dostupné dílčí zprávy, co světoví státníci včera v New Yorku slíbili.
Spíše než ve Francii by zastánci účinnějšího boje proti klimatických změnám měli demonstrovat v Polsku. V rozhovoru poskytnutém listu Le Parisien to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. V sobotu se demonstrací za ochranu klimatu v Paříži zúčastnilo nejméně 15 000 lidí.
Ve středu Johnson přešel do protiútoku. Požádal královnu o odročení parlamentu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr summitu hospodářsky vyspělých zemí (G7) prohlásil, že doufá ve schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho íránským protějškem Hasanem Rúháním, která by se mohla uskutečnit „v příštích týdnech“. Cílem by bylo řešit spor o íránský jaderný program.
O řešení krizí kolem Íránu či Severní Koreje, ochraně klimatu či nebezpečí obchodních válek hovořili na sobotní večeři a na nedělní sérii hromadných i dvoustranných jednání představitelé skupiny vyspělých ekonomik G7 v jihofrancouzském Biarritzu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se lídři mimo jiné shodli na společných cílech ve vztahu k Íránu, americký prezident Donald Trump má za to, že se jich ale má každá země pokusit dosáhnout samostatně.
V příštích 30 dnech nelze najít novou brexitovou dohodu, která by se výrazně lišila od té stávající. Její základní pilíře včetně tzv. irské pojistky jsou nepostradatelné, protože toto kontroverzní opatření garantuje stabilitu v Irsku a celistvost jednotného trhu Evropské unie. S tímto vzkazem dnes francouzský prezident Emmanuel Macron přijal v Paříži britského premiéra Borise Johnsona. Ten prohlásil, že unijní trh lze ochránit i bez současné irské pojistky obsažené v návrhu brexitové dohody.
Brání populisty, identitáře, brání právo domorodých Evropanů zachovat si svou Evropu, brání sebe před výtkami z xenofobie a rasismu. Zakladatel tzv. nové pravice, filozof Alain de Benoist, dnes vidí hlavního protivníka v alianci moderních kapitalistů a progresivní levice. Obě síly k tomu mají jiné pohnutky, ale sledují prý stejný cíl.
Obchodní válka na obzoru. USA v brzké době představí odvetné opatření proti digitální dani, kterou Francie v červenci zavedla na velké technologické firmy.
Čtrnáct států Evropské unie se „v této fázi v zásadě“ dohodlo na novém mechanismu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři. Oznámil to v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron po uzavřené schůzce ministrů vnitra a zahraničí zmíněných unijních zemí v Paříži. S iniciativou, jejíž podrobnosti nejsou známy, přišla právě Francie s Německem. Německý ministr zahraničí Heiko Maas se však předtím podle agentury DPA vyjádřil o něco méně optimisticky. Uvedl, že jednání sice výrazně pokročila, ale definitivní dohody ještě dosaženo nebylo.
Francouzi mají nový plán na boj s údajnými fake news. Podle státního tajemníka pro digitalizace, Cédrica Oa, by s bojem proti dezinformacím mělo pomoci vytvoření speciální novinářské organizace, která by na ně upozorňovala.
V centru francouzského města Lyon explodoval podezřelý balíček. Při explozi bylo zraněno nejméně osm lidí. Podle agentury AFP o tom informovala francouzská prokuratura s tím, že šlo zřejmě o nastraženou bombu. Prezident Emmanuel Macron označil incident za útok bez obětí na životech. Podle francouzského ministerstva vnitra nejsou zranění vážná. Případ začalo vyšetřovat protiteroristické oddělení prokuratury.
Šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg přijal s optimismem plány francouzské vlády podrobit sociální sítě přísnějšímu dohledu a posílit jejich odpovědnost v souvislosti s nenávistnými projevy uživatelů těchto sítí. Po pátečním jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zuckergerg uvedl, že chystaná opatření by mohla posloužit jako model pro celou Evropskou unii. Informovala agentura AFP.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svým čtvrtečním projevem nepřesvědčil 63 procent Francouzů, vyplynulo podle deníku Le Figaro z průzkumu institutu Harris Interactive a agentury Epoka. Pouze 30 procent respondentů shledalo šéfa Elysejského paláce přesvědčivým a sedm procent velmi přesvědčivým. Macron představil odpověď vlády na protesty „žlutých vest“ a poznatky z dvouměsíční celonárodní debaty o směřování země.
Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření dnes navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zřídil komisi, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě. Od počátku masového vraždění menšinových Tutsiů příslušníky většinového kmene Hutuů uplyne v neděli 25 let. Zřízení komise v pátek Macron oznámil u příležitosti setkání s některými přeživšími rwandské genocidy i zástupci organizace, která jim pomáhá, uvedla agentura AFP.
O recipročně vyrovnaný obchod mezi Čínou a evropskými zeměmi se v Paříži mimo jiné zasazovali francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá kancléřka Angela Merkelová při jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Nejvýznamnější vedoucí politici Evropské unie se podle agentury AFP snažili při schůzce prezentovat Evropu jako jednotnou v hlavních světových otázkách.
Německý Bundestag po vzoru Francie schválil vznik společného sněmu, který vychází francouzsko-německé smlouvy o kooperaci z Cách podepsané v lednu a jež má prohloubit vazby mezi zeměmi. Zasedání se bude účastnit celkem stovka poslanců, po padesáti z každé země. Na prvním zasedání budou poslanci řešit například myšlenku evropské armády, píše německý server Deutsche Welle.
Po necelých třech měsících se Emmanuel Macron oklepal z šoku, do nějž ho uvrhly tvrdé a často násilné protesty Žlutých vest, které se neobešly bez mrtvých, několika set zraněných, slzného plynu a střelby gumovými projektily. Na přelomu listopadu a prosince roku 2018, kdy zloba Žlutých vest kulminovala, se Macron ukryl v Elysejském paláci. Nedaleko od něho demonstranti křičeli: „Jdeme si pro něj.“
Předsedkyně nejsilnější německé strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nesouhlasí s budováním evropského superstátu, naopak vítá snahy reformovat schengenský systém Evropy bez vnitřních hranic či azylovou a imigrační politiku Evropské unie. Krampová-Karrenbauerová, která loni ve vedení CDU nahradila kancléřku Angelu Merkelovou, tak reaguje na vizi Evropy, kterou obyvatelům kontinentu předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska v úterý vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný „Za evropskou renesanci“ obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Nizozemská vláda musí vysvětlit, jaké má záměry s leteckou skupinou Air France-KLM, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Reagoval tak na zprávu, že Nizozemsko ve firmě koupilo významný akciový podíl a k nákupu dalších akcií se chystá. Záměrem je mít alespoň takový vliv, jaký má francouzská vláda, aby se Nizozemci mohli podílet na důležitých rozhodnutích. Haag není s fungováním Air France-KLM spokojen a o koupi akcií vládu v Paříži předem neinformoval.
