Koronavirus, cukrovka a obezita. Ujel nám vlak
Covid pomine, ale léčení chronické nemoci jménem metabolický syndrom, ve všech jeho různorodých projevech (a že jich je), nám bude zdravotní systém zatěžovat dále.
Covid pomine, ale léčení chronické nemoci jménem metabolický syndrom, ve všech jeho různorodých projevech (a že jich je), nám bude zdravotní systém zatěžovat dále.
Světem se šíří pandemie, na kontě má tisíce životů, postihuje i vyspělý svět. Asie je vůči nemoci překvapivě odolnější než Evropa a Amerika. Není řeč o koronaviru, i když s problematikou souvisí, ale o obezitě. Covid-19 naplno vyjevil nebezpečí nadměrné váhy. U obézních je dvakrát větší šance, že budou hospitalizováni, a u morbidně obézních třikrát větší šance, že zemřou. Poprvé za dlouhou dobu se ukazuje bezprostřední nebezpečí obezity. Že být tlustý není úplně nejdravější, se všeobecně ví, ale vzhledem k tomu, že člověka to zabíjí relativně pomalu, individuální vůle to řešit bývá malá.
Již naplno běží spekulace, co všechno současná pandemie změní. Věští se konec měst, konec práce z kanceláře, konec americké hegemonie a začátek čínské. Další položkou, kterou můžeme na seznam přidat, je konec tlouštíků.
Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč nemoc covid-19 zřejmě postihuje více mužskou obézní populaci.
Někdejší hlavní lékařka Anglie, Sally Daviesová vytáhla proti dětské obezitě s nezvyklým plánem. Vedle zvýšení daně na sladké nápoje by také ráda zakázala konzumaci jídla a pití ve veřejné hromadné dopravě. Na její zprávu upozornil server Politico.
Za posledních pětadvacet let se porce jídla v obchodních řetězcích v některých případech až zdvojnásobily. Odborníci z Cambridge University upozorňují, jak tento fakt lidi podporuje k přejídání, což má na jejich zdraví špatný vliv. Zjištění rozdílů velikostí a energetických hodnot vychází z porovnání s vládní publikací o potravinových normách z roku 1993, píše britský The Daily Mail.
Češi patří v porovnání s ostatními evropskými státy mezi nejobéznější a vedou i v počtu kuřáků. V rámci Evropské unie se můžeme chlubit nízkou kojeneckou úmrtností a netrpíme sociálním vyloučením. V žebříčku nejlidnatějších států na světě obsazuje Česká republika 87. místo. Vyplývá to z mezinárodního srovnání vypracovaného Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Mnohé africké státy, známé častými problémy s nedostatkem potravy a hladověním svých občanů, čelí v poslední době opačnému problému: obezitě. Důvodem je rychlý ekonomický růst doprovázený změnou životního stylu. Stále více Afričanů se dnes stravuje ve fastfoodech.
Nadváhu nebo obezitu má v Česku už zhruba čtvrtina patnáctiletých chlapců a 13 procent stejně starých dívek. Počet dětí s nadváhou se za posledních 15 let výrazně zvýšil a úroveň nadváhy dosáhla nového maxima, vyplývá z ve středu zveřejněné mezinárodní výzkumné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřené na vývoj dětské obezity v letech 2002 až 2014.