Severokorejský vůdce Kim Čong-un, který před několika lety viditelně zhubl, znovu nabral váhu a trpí zdravotními problémy spojenými s obezitou včetně vysokého krevního tlaku a diabetu. Oficiální činitelé režimu proto shánějí v zahraničí nové léky na jeho léčení, informovala jihokorejská rozvědka, kterou citovala agentura AP.
Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán, se zavedením daně na cukr nesouhlasíme. Uvedla to Potravinářská komora České republiky s tím, že státy, které tuto daň zavedly, ji po čase zase zrušily. Komora tak reaguje na debatu, kterou spustilo mimo jiné Slovensko, které zavádí daň ze slazených nápojů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by byl pro podobnou daň i v Česku.
Slazené nápoje má čekat další zdražení a to ve znamení boje s obezitou a nadváhou, která výrazně zatěžuje zdraví Čechů i rozpočty zdravotnictví. Ke zdražení už přitom vláda přistoupila v rámci zařazení těchto nápojů do vyšší sazby DPH, což přitom experti dopředu označovali za „krok vedle“, který kýžený efekt nepřinese. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jít nyní cestou, kterou zvolila už řada států v Evropě. Zdaněním obsahu cukru.
Slovenská vláda plánuje přitvrdit vůči slazeným nápojům, chce na ně uvalit novou spotřební daň. To je krok, po kterém důrazně volají odborníci a vládní poradci i v Česku. V podílu populace s nadváhou patří země v rámci EU na první místa, stejně tak je česká populace mezi špičkou v konzumaci slazených nápojů.
Obézní bude podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2030 více než třetina Čechů. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) to uvedlo ve strategickém dokumentu Zdraví 2030. Před pěti lety byl jejich podíl asi 26 procent žen a necelá třetina mužů. Ministerstvo zdravotnictví v současné době data pravidelně nesbírá, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek řekl, že změnit by se to mohlo od roku 2025 nebo 2026.
Češi se nehýbou, nezdravě jí a zbytečně umírají. Podle OECD se v případě preventabilních úmrtí drží Česko na úrovni o 25 % horší, než je průměr Evropské unie. Zbytečně má tak každý rok umřít přes třicet tisíc lidí. Češi zaostávají i v době, kterou v životě prožijí ve zdraví. K tomu se přidává rostoucí obezita spojená s onemocněními jako je cukrovka, nižší produktivita práce, časté výpadky z pracovního procesu.
Náš vztah k obezitě se vyvíjí podobně jako k nestandardním formám sexuality: přešli jsme od tolerance přes otevřenou náruč až ke zbožnému uctívání. V dalším kroku se nejspíš budeme muset sami zapojit. V Seattlu proběhl začátkem ledna festival tloušťky. Pod názvem FatCon lákal účastníky – a kdoví, proč mi intuice nedá, že především účastnice – na třídenní oslavu obezity, ideálně obezity morbidní. Slavili se všichni obvyklí podezřelí, pro které čeština nemá vlastní výrazy. Naštěstí jsou sluníčkové termíny „body positivity“ a „body acceptance“ dostatečně návodné a my díky tomu víme, jak k těžkému tématu přistoupit: pozitivně!
Na jedné straně snaha o posílení prevence, na druhé straně snaha ušetřit výdaje rozpočtu vedou k paradoxní situaci. Dvě ministerstva vytváří návrhy, které mají hodnotit „správnost“ životního stylu Čechů, a které spolu zároveň nijak nekonzultují. V jejich podstatě je však zásadní rozdíl, který s sebou nese řadu nevyřešených otázek. Včetně takových, zda budou lidé de facto pokutovaní za to, že budou kouřit, nezdravě jíst či se nepodrobí preventivním prohlídkám či očkování. A zejména, zda to za ostatní neodnese jen menšina.
Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Vyplývá to ze zveřejněné studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje.
Lidé touží snadno shodit kila a jsou kvůli tomu ochotní skousnout i potenciální nebezpečí. Evropa po vlně „šílenství“ s vykupováním populárních přípravků pro diabetiky začala více omezovat jejich širší dostupnost, na místo lékáren se tak postavil černý trh. A jak deníku Echo24 potvrdil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), Česko není výjimkou. Evropu proto zaplavují potenciálně nebezpečné a injekčně podávané přípravky, které lidem slibují zázračné zhubnutí.
Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.
Získat životní pojištění nemusí být vždy snadné. Pojišťovny v posledních letech rozšiřují sledované parametry, z nichž vypočítávají ceny i individuální přístupy k zákazníkům. A jedním z „ostře“ sledovaných parametrů je i ukazatel BMI (Body Mass Index), který určuje tělesnou konstituci na poměru váhy a výšky. Na některé uchazeče o pojištění tak čeká nepříjemné překvapení, pojišťovna je totiž může kvůli přílišné obezitě odmítnout.
Tu tlustou dámu sleduju už pár let, každý pátek zveřejňuje své populární módní okénko na YouTube a na Instagramu. Jaelynn Chaneyová spolu s britskou fashion guru Trinny Woodallovou se vždycky obléknou do stejného oblečení s cílem dokázat, že každý může nosit všechno, respektive že všem všechno sluší. Nesluší a pozná to každý, kdo má dvě oči a aspoň zbytkový smysl pro realitu. Obojí naše hrdinka očividně postrádá; týden za týdnem tak lze sledovat její postupnou ztrátu důstojnosti, zatímco trapno roste.
Druhou fází klinických testů ve Spojených státech prošly dva nové léky na obezitu, mají být levnější i účinnější než injekce proti obezitě, které jsou dnes na trhu, píše časopis Nature. Obě látky společnosti Eli Lilly s anglickými názvy Orforglipron a Retatrutide imitují přirozený hormon produkovaný v lidském zažívacím traktu, který zpomaluje průchod potravy a snižuje chuť k jídlu. Látky nyní dostupné na trhu pod obchodními názvy Wegovy, Mounjaro nebo Ozempic patří do skupiny sloučenin nazvané peptidy.
Novozélandská národní letecká společnost bude měsíc vážit cestující, než nastoupí na palubu mezinárodního letu. Air New Zealand chce během průzkumu zvážit 10 000 cestujících, aby piloti před startem lépe znali hmotnost a vyvážení letadla, informovala dnes agentura AP. Čísla na váze ovšem nikdo neuvidí. Aerolinky slibují, že nikde nebude žádný viditelný displej a údaje o hmotnosti budou anonymní dokonce i pro zaměstnance letecké společnosti.
Původně lék pro diabetiky si poněkud překvapivě získal světovou popularitu i v jiné disciplíně. Objev účinků Ozempicu na „shazování kil“ vedl přes sociální sítě a známé osobností k masovému nárůstu poptávky. Jenže zatímco lidé lék skupují kvůli hubnutí, pro diabetiky může nedostatek tohoto injekčního léku potenciálně znamenat i vážné následky, varuje v rozhovoru s deníkem Echo24 diabetolog a vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal.
Lékaři se stále častěji setkávají s pacienty s hmotností nad 200 kilogramů. Extrémně obézních lidí s hodnotou tzv. indexu tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 žije v ČR podle jejich odhadů více než 150.000. Nárůst počtu těchto lidí podle odborníků přitom ještě není u konce. Informace zazněly na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ta kliniky postupně vybavuje operačními stoly a lůžky s potřebnou nosností, v dubnu začne stavět novou metabolickou jednotku intenzivní péče.
Dnešní děti nejsou tak fit, jako bývali ve stejném věku jejich rodiče, a může za to klimatická změna, uvedl pořad CBS Morning, který se opřel o studii environmentální fyzioložky Shawndy Morrisonové. Problém je podle ní v tom, že rostoucí teploty mají vliv na dětskou obezitu a děti tráví méně času venkovními aktivitami. To však narazilo na tvrdou kritiku, podle které je dětská obezita způsobená jinými faktory. Studie tvrdí, že děti jsou dnes o 30 % méně aerobně zdatní než jejich rodiče.
S blížícím se dvouletým výročím pandemie se opět množí varovné zprávy lékařů. Kvůli restrikcím a dopadům do života má totiž řadu nepřímých následků, které se už projevují či můžou projevit do budoucna. Zhoršení životního stylu či nedostatky v pohybu vedly k výraznému růstu nadváhy a obezity, podle některých lékařů už tak probíhá „pandemie“ cukrovky. S koncem restrikcí podle nich bude na místě kila navíc shodit.
Severokorejci se obávají o svého vůdce Kim Čong-una, který v poslední době zhubl. Lidé se se svými obavami podle agentury Reuters svěřili státem kontrolovaným médiím. V komunistické zemi s přísným režimem se jedná vzácný případ toho, že státní média spekulují o zdravotním stavu vůdce. Kim Čong-un trpěl dříve obezitou. Na nedávno zveřejněných záběrech je patrné, že vůdce Severokorejců zhubl. Všimli si toho zahraniční analytici na začátku měsíce.
Covid pomine, ale léčení chronické nemoci jménem metabolický syndrom, ve všech jeho různorodých projevech (a že jich je), nám bude zdravotní systém zatěžovat dále.
Světem se šíří pandemie, na kontě má tisíce životů, postihuje i vyspělý svět. Asie je vůči nemoci překvapivě odolnější než Evropa a Amerika. Není řeč o koronaviru, i když s problematikou souvisí, ale o obezitě. Covid-19 naplno vyjevil nebezpečí nadměrné váhy. U obézních je dvakrát větší šance, že budou hospitalizováni, a u morbidně obézních třikrát větší šance, že zemřou. Poprvé za dlouhou dobu se ukazuje bezprostřední nebezpečí obezity. Že být tlustý není úplně nejdravější, se všeobecně ví, ale vzhledem k tomu, že člověka to zabíjí relativně pomalu, individuální vůle to řešit bývá malá.
Již naplno běží spekulace, co všechno současná pandemie změní. Věští se konec měst, konec práce z kanceláře, konec americké hegemonie a začátek čínské. Další položkou, kterou můžeme na seznam přidat, je konec tlouštíků.
Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč nemoc covid-19 zřejmě postihuje více mužskou obézní populaci.
Někdejší hlavní lékařka Anglie, Sally Daviesová vytáhla proti dětské obezitě s nezvyklým plánem. Vedle zvýšení daně na sladké nápoje by také ráda zakázala konzumaci jídla a pití ve veřejné hromadné dopravě. Na její zprávu upozornil server Politico.
Za posledních pětadvacet let se porce jídla v obchodních řetězcích v některých případech až zdvojnásobily. Odborníci z Cambridge University upozorňují, jak tento fakt lidi podporuje k přejídání, což má na jejich zdraví špatný vliv. Zjištění rozdílů velikostí a energetických hodnot vychází z porovnání s vládní publikací o potravinových normách z roku 1993, píše britský The Daily Mail.
Češi patří v porovnání s ostatními evropskými státy mezi nejobéznější a vedou i v počtu kuřáků. V rámci Evropské unie se můžeme chlubit nízkou kojeneckou úmrtností a netrpíme sociálním vyloučením. V žebříčku nejlidnatějších států na světě obsazuje Česká republika 87. místo. Vyplývá to z mezinárodního srovnání vypracovaného Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Mnohé africké státy, známé častými problémy s nedostatkem potravy a hladověním svých občanů, čelí v poslední době opačnému problému: obezitě. Důvodem je rychlý ekonomický růst doprovázený změnou životního stylu. Stále více Afričanů se dnes stravuje ve fastfoodech.
Nadváhu nebo obezitu má v Česku už zhruba čtvrtina patnáctiletých chlapců a 13 procent stejně starých dívek. Počet dětí s nadváhou se za posledních 15 let výrazně zvýšil a úroveň nadváhy dosáhla nového maxima, vyplývá z ve středu zveřejněné mezinárodní výzkumné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřené na vývoj dětské obezity v letech 2002 až 2014.
