Získat životní pojištění nemusí být vždy snadné. Pojišťovny v posledních letech rozšiřují sledované parametry, z nichž vypočítávají ceny i individuální přístupy k zákazníkům. A jedním z „ostře“ sledovaných parametrů je i ukazatel BMI (Body Mass Index), který určuje tělesnou konstituci na poměru váhy a výšky. Na některé uchazeče o pojištění tak čeká nepříjemné překvapení, pojišťovna je totiž může kvůli přílišné obezitě odmítnout. Ukazují to případy v zahraničí a podle odborníků k tomu stejně tak může dojít i v Česku.

Nadváha i obezita je v rozvinutém světě na vzestupu a zdravotnické organizace dlouhodobě varují před alarmujícími nárůsty. Podle Světové federace pro obezitu může mít v roce 2035 nadváhu či obezitu až 51 % obyvatel světa. Podle dřívějších statistik českého statistického úřadu má průměrný dospělý obyvatel ČR mírnou nadváhu. Jeho BMI se od roku 2017 do loňska zvedl z 25,2 na 26,2. Každý pátý muž trpí obezitou, u žen je to o něco méně. To s sebou nese vysoké finanční dopady do zdravotnictví. A rizika si uvědomují právě i pojišťovny.

Pro některé uchazeče o životní pojištění to pak znamená nepříjemné překvapení a v zahraničí už došlo i na soudní spory. Ve Velké Británii tak například narazil jeden z potenciálních klientů na to, že s BMI nad 40, které tamní zdravotnictví klasifikuje jako morbidní obezitu, ho pojišťovna zkrátka odmítne. Potenciálně se tak stejný osud má týkat téměř 1,5 milionu lidí jen v samotné Anglii. Dotýkat se to přitom může i dalších oblastí života, životní pojištění může sloužit i jako podmínka pro získání půjčky na koupi bydlení.

„Nemám žádné zdravotní komplikace, je mi jen 34 let. Důvod, proč mě odmítli, je moje váha. Jednoduše řečeno, jsem příliš tlustý,“ popisuje svou zkušenost Edmund Greaves. Například v Dánsku vedla situace i k soudnímu sporu, jelikož pojišťovna PFA Pension na základě BMI odmítla potenciální klientku. Po kritice společnost ustoupila a řekla, že nebude odmítat klienty čistě na základě BMI Indexu, uvedl list The Copenhagen Post.

Podle odborníků, které oslovil deník Echo24, může k podobné situaci dojít i v Česku, ačkoliv spíše v extrémnějších případech. Přístup pojišťoven se však individuálně může velmi lišit. „Z mé jedenáctileté praxe vyplývá, že pojišťovny BMI velmi sledují. Pokud měřím 183 cm a mám 83 kg, je to v pořádku, ale kdybych měl 100 kg, už je to nějaké riziko. Na trhu jsou dnes pojišťovny, které vás ne nutně nepřijmou, ale dají vám navýšení pojistného nebo tzv. výluky. Dají vám tzv. přirážku, například 50 % na smrt či na invaliditu a trvalé následky. Čím je člověk těžší, statisticky je větší šance, že si při pádu třeba způsobí zranění. Ale stejně tak se na to pojišťovny dívají z druhého úhlu pohledu, pokud klient cvičí, žije zdravým životním stylem, naopak může dostat slevy,“ řekl deníku Echo24 Jan Kolenský, jednatel poradenské firmy Diverzo, který se zabývá komplexním finančním poradenstvím.

Upozorňuje však, že je na trhu celá řada pojišťoven a zatímco u některé může klient dostat přirážku, u druhé může projít zcela bez problémů. „Zdravého klienta vezme každá pojišťovna, u toho s nadváhou, tedy například s BMI 25-29, mohou být u některých pojišťoven spíše ve hře navýšení pojistného, u BMI 30-35 vyšší navýšení či výluky, tedy že některá připojištění nebude plnit. U lidí s BMI 35 a víš ho už skutečně pojišťovna nemusí přijmout. Či případně ho může přijmout, ale s takovým navýšením pojistného, že místo 1500 bude platit 3000. Tím mu to trochu pojišťovna už dává najevo. Ale opět je zajímavé, že na to každá pojišťovna hledí jinak, nejde říct, že je obézní člověk od BMI 30 nepojistitelný,“ dodal Jan Kolenský.

Pojišťovny podle něj jednají na základě svých i lékařských statistik a ukazatele sledují čím dál tím víc, s měnícím se světem se objevují nová onemocnění, psychické problémy, potíže vycházející ze sedavých zaměstnaní apod. V případě většího BMI pak pojišťovny musí počítat s větším rizikem infarktu či vážných onemocnění, s hrozícím vysokým plněním se tak podle Kolenského musí nějakým způsobem chránit.

„Pokud je člověk do nějaké chvíle zdravý, pojišťovna ho asi spíše neodmítne, často to však pojišťovny promítají do pojistného. Čím je vyšší BMI, tím vzniká větší cenovka na pojištění. Některé to promítají i do průměrného pojistného. A samozřejmě se může stát, v extrémnějším případě, že potenciálního klienta skutečně odmítnou. Je to vždy o individuálním posouzení,“ řekl deníku Echo24 také finanční poradce Petr Koštejn.

Mezi typické důvody odmítnutí či vyšších nároků ze strany pojišťoven podle něj pak patří zejména případy závažných onemocnění, tedy například prodělání rakoviny. „Záleží na tom, jaký má která pojišťovna zdravotní dotazník. Pokud klient prodělá v minulosti závažnou nemoc, která už je ale vyléčená, jsou dvě varianty – dotazník zpětně „odjakživa“, v kterém bude mít klient složitější situaci pojištění získat. Bude muset doložit lékařské zprávy, poslední nálezy a tak dále, ale není to nemožné. A pak jsou pojišťovny, které to berou tak, že pokud klient v posledních pěti či deseti letech už nemá žádné problémy, byl vyléčený, do pojištění ho klidně vezmou. A pak jsou tedy i pojišťovny, které ho vůbec nevezmou jen z principu. Podobné je to i u jiných příčin, potíže se srdcem, zdražit pojištění může vysoký krevní tlak a podobně,“ dodal Petr Koštejn. Mezi další faktory mohou podle Jana Kolenského patřit také úrazy či věk.