S blížícím se dvouletým výročím pandemie se opět množí varovné zprávy lékařů. Kvůli restrikcím a dopadům do života má totiž řadu nepřímých následků, které se už projevují či můžou projevit do budoucna. Zhoršení životního stylu či nedostatky v pohybu vedly k výraznému růstu nadváhy a obezity, podle některých lékařů už tak probíhá „pandemie“ cukrovky. S koncem restrikcí podle nich bude na místě kila navíc shodit.

Pandemie covidu-19 a zejména tvrdá restriktivní opatření vedla ke zhoršení životního stylu, lidé se nehýbali, více jedli, zvedla se i konzumace cigaret a alkoholu. Odborníci už dříve varovali, že má pandemie dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, například na nemoci srdce a cév nebo psychické zdraví, zadrhla se i onkologická prevence. Podle dřívějších průzkumů čtvrtina lidí omezila pohyb, navýšilo ho jen asi 17 procent a 53 procent lidí pociťovalo vyšší stres.

Lékaři tak nyní varují, že Česko mělo problémy s nadváhou či obezitou už před pandemií, ta je však ještě více podtrhla. Podle průzkumu agentury STEM mělo loni nadváhu 38 procent lidí, o čtyři procentní body více než v roce 2013. Obezitou pak trpělo 28 procent lidí, což představuje nárůst o sedm procentních bodů. „Jsou to čísla neobyčejně dramatická, protože povedou nepochybně k výskytu komplikací obezity v dalších deseti a více letech a bude to stát obrovské kvantum peněz,“ řekl předseda České lékařské společnosti Štěpán Svačina. Podle Svačiny vzrostl i počet obézních dětí.

„Bez velkého přehánění lze říci, že v Česku nyní čelíme pandemii diabetu 2. typu. Pacientů lineárně přibývá s tím, jak populace tloustne a také stárne,“ řekl internista Tomáš Hauer z Cévního centra České Budějovice. „Většina diabetiků 2. typu má nadváhu, obézních je přibližně 60 %. Zároveň má většina obézních cukrovku. Mezi nadváhou a rizikem diabetu je jasná přímá úměra,“ dodal.

Situaci pak zhoršila pandemie i restrikce, kvůli kterým se pacienti daleko méně dostavovali k prohlídkám. „Za poslední půlrok, kdy se k lékaři do ordinace opět odhodlali, se počet nových diagnóz diabetu a prediabetu percentuálně zvedl. Kromě toho, že ztloustli, přicházeli diabetičtí pacienti často s rozkolísanou nemocí nebo dokonce dekompenzovaní (nedostatek inzulinu startuje patofyzilologické děje v organismu-pozn.red.),“ varoval praktický lékař Jozef Čupka ze Společnosti všeobecného lékařství. Řada lidí přitom netuší, že už u nich cukrovka propuká, vážné zdravotní komplikace však startují podle odborníků už v tomto stádiu.

V Česku je nyní podle lékařů až přes milion diabetiků a přibývají každoročně po tisících. Prevence je přitom podle nich zásadní. „Je důležité, aby si lidé po ukončení pandemických omezení znovu osvojili zdravější životní styl a kil navíc se zbavili. Vztah diabetu a nadváhy je jasný a nejefektivněji se léčí diabetes, který vůbec nevznikne. Důležité je také chodit pravidelně na preventivní prohlídky, kde lékař může počínající nemoc odhalit a doporučit postup, který může její rozvoj zvrátit,“ dodal Čupka.

Podle České lékařské společnosti obezitu jako závažné onemocnění mnozí pacienti, ale i zdravotníci podceňují. Jen asi čtyři obézní lidé z deseti mají obezitu zapsanou ve svých zdravotních záznamech. Lidé s obezitou mají častěji cukrovku druhého typu, nádorová i kardiovaskulární onemocnění, ale i těžší průběh covidu-19 a větší mortalitu.

Obezitu je možné léčit. Kromě úpravy jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity jsou na lékařský předpis dostupné léky, které například potlačují chuť k jídlu, zabraňují vstřebávání tuků ze stravy nebo zpomalují vyprazdňování žaludku. V případě vysokého stupně obezity je možný také chirurgický zákrok, který hradí zdravotní pojišťovny. Léky na obezitu ze zdravotního pojištění hrazené nejsou, měsíční náklady na ně jsou podle typu léku asi od 1000 do 4800 korun. Léčba obezity je ale podle lékařů výrazně levnější než léčba jejích následků.