Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.
Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard Kč), informovala agentura Reuters. Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.
Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.
Kompenzace vysokých cen energií letos převýší výnos z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Na síti X to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pokud příští rok příjmy z windfall tax (WFT) tento rozdíl vyrovnají, vláda zváží, že by ji zkrátila a už neuplatňovala v roce 2025, doplnil. Zdůraznil, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.
Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.
Dva dny poté, co vláda byla nucena postavit se k oznámenému růstu regulované části cen elektřiny, a den poté, co musela vzít na vědomí, že Volkswagen nebude u Plzně stavět továrnu na autobaterie, a týden poté, co divize firmy Siemens vyrábějící větrné turbíny požádala o miliardovou státní pomoc, je dobrý den k pohledu na kořeny čínské elektromobility. Čínské elektromobily jsou v Evropě nová věc, na náš trh zatím pořádně oficiálně nevstoupily a i v západní Evropě teprve začínají. Ale z čísel o růstu exportu a vzrušení na autosalonech je zřejmé, že Číňané jsou za humny.
Tématem podzimu bude stejně jako loni zdražování energií. Zdroje jsou tentokrát domácí provenience. Cena elektřiny je letos v Evropě navzdory pokračující válce na Ukrajině a další na Blízkém východě úplně jinde než loni. Aktuálně se obchoduje kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou to byly i čtyřnásobky. Na první pohled by to mohlo vyvolávat dojem, že lidem a firmám by měly účty klesnout. Opak je pravdou. A samotná silová elektřina za to nemůže. Ta bude spíš cenu tlačit dolů. Přesněji řečeno, kdyby neklesala, lidem a firmám by příští rok stouply ceny výrazně víc.
Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.
Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhl výrazné zvýšení regulované složky cen energií o desítky procent, premiér Petr Fiala (ODS) pak krotil vášně s tím, že reálný růst koncové ceny energií bude jen o jednotky procent. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, jak to bude ve skutečnosti a na co se mají zákazníci připravit. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu ERÚ měla vzrůst meziročně o 71 procent.
"Ceny energií nebudou růst o desítky procent," uvedl v úvodu úterní tiskové konference po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj budou v příštím roce platit převážně stejné částky jako letos, "případně o jednotky procent více". Každý, kdo říká něco jiného podle Fialy lže a šíří paniku. Premiér připustil ještě možnost úpravy návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Fiala znovu zdůraznil, že vláda prý řeší problém, který způsobil Andrej Babiš (ANO).
V Polsku by mohla poblíž Osvětimi vzniknout další jaderná elektrárna s využitím malých reaktorů BWRX-300. Její výstavbu v obci Stawy Monowskie plánuje společnost Orlen Synthos Green Energy se sídlem ve Varšavě, což je společný podnik PKN Orlen a Synthos Green Energy. Záměr zahrnuje výstavbu a provoz až čtyř modulárních jaderných reaktorů technologie BWRX-300 s celkovým hrubým výkonem nepřesahujícím 1300 megawattů (MW), zjistila ČTK z informačního systému EIA.
Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.
Akcie německého zeleného giganta Siemens Energy ve čtvrtek klesly téměř o 40 %. poté, co se potvrdily informace, že jedná s německou vládou ohledně státních záruk. Společnost táhne ke dnu divize větrných elektráren a jejich nekvalitní výroba. Hodnota společnosti spadla za den o více než 3 miliardy eur, uvedla agentura Reuters.
Finská policie vyzdvihla z mořského dna poblíž místa poškození plynovodu Balticconnector rozměrnou kotvu. Nyní zkoumá, zda kotva patří kontejnerové lodi NewNew Polar Bear registrované v Hongkongu, uvedla policie podle Reuters.
O osudu zadluženého energetického holdingu Malina mají na úterní schůzi rozhodnout jeho věřitelé. Firma buď může projít reorganizací s tím, že se pokusí dokončit rozdělané zakázky, za které od lidí inkasovala zálohy, nebo bude rozprodána v konkurzu. Vedení Maliny, za kterou stojí tisíce nespokojených klientů, podalo v květnu návrh na insolvenci, v němž uvedlo závazky za zhruba 1,4 miliardy korun.
Energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zlevní téměř dvěma milionům zákazníků elektřinu a plyn, koncovou cenu elektřiny ovšem zřejmě navýší stát. Domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou zaplatí dodavateli za elektřinu o více než pětinu méně než v současnosti, cena za plyn pak klesne skoro o 30 procent. V pondělí o tom informovala společnost ČEZ. Elektřina v příštím roce i přesto zřejmě odběratelům zdraží kvůli očekávanému navýšení regulované části ceny určované státem.
Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Robert Fico během předvolební kampaně varoval, že jako nový vůdce země už nepošle Ukrajině "ani jeden náboj" na pomoc proti ruské agresi. Tento dramatický posun od výrazně proukrajinského postoje odcházející vlády je zčásti založený na historických sympatiích Slovenska k Rusku. Jak ale napsal server Politico, existuje i velmi osobní důvod, proč Fico nemá Ukrajinu rád. Vše souvisí s rokem 2009, kdy byl Robert Fico slovenským premiérem.
Správní rada českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) vydala otevřený dopis, ve kterém žádá druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského, aby zamezil potenciálnímu střetu zájmů v jím spoluvlastněných médiích. CZ IPI konkrétně vadí způsob, jakým deník Blesk, u kterého je Křetínský jedním z koncových vlastníků, informoval o státním nákupu společnosti NET4GAS. O firmu totiž projevovala zájem také Křetínského skupina EPH.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Plán také potvrdil odklon od spalování uhlí do roku 2033.
Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal podle agentury Reuters ministr. Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl na tiskové konferenci Bohlin.
Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost vůči Spojeným státům v důsledku své klimatické politiky. Pokud chce znovu získat atraktivitu pro investory, musí se vzdát ideologického přístupu k dekarbonizaci a začít k ní přistupovat racionálněji. Na konferenci SH!FTS pořádané deníkem E15 to dnes řekl většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský. Jeho holding provozuje mimo jiné uhelné zdroje energie.
Cena plynu na trhu začala v posledních dnech výrazně růst. Za to může dramatický konflikt v Izraeli a nejistota trhů, stejně tak se přidává i blížící se zima. Přesto je plyn několikanásobně levnější než v kritické loňské době. Dočkají se tedy odběratelé zlevnění, nebo se faktury za plyn od nového roku znovu zvýší? Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci na virtuální nizozemské burze TTF se dostala téměř na padesát eur za MWh.
Ceny ropy se v pátek kvůli obavám z ozbrojeného konfliktu mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem zvýšily o téměř šest procent. Cena severomořské ropy Brent se tak vrátila nad 90 dolarů za barel. Izraelská armáda dnes oznámila, že zahájila omezené pozemní operace v Pásmu Gazy.
Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.
Vláda Petra Fialy vyrazila na velké nákupy energetické infrastruktury. Tvrdí, že je to nezbytné pro energetickou bezpečnost. A přestože se stát propadá do rekordních dluhů, na cenu a výhodnost při těch obchodech nehledí. Skoro by se dalo říct, že nakupuje za jakoukoli cenu. Po zásobnících plynu za 8,6 miliardy korun od německé RWE si od konsorcia Allianz a Borealis pořídil silně zadluženého vlastníka páteřního plynovodu, firmu Net4Gas.
Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy.
Státní společnost ČEPS koupí silně zadluženou firmu Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Vláda obchod hájí tím, že občané v dnešní době volají po zajištění energetické bezpečnosti a zestátňování. O tom, co bude dál s miliardovými dluhy a jak chce stát vymáhat velmi vysokou pohledávku u ruského Gazpromu, ale nemluví. Přicházejí navíc nové informace o tom, že už od začátku nákup plynovodů vyjde na víc než slibovaných pět miliard.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypustilo z připravované novely zákona o ochraně ovzduší zákaz prodeje kamen a kotlů na uhlí, antracit a koks od ledna 2025. Návrh vyvolal odpor části veřejnosti a kritiku v připomínkovém řízení. Uvedl to v pátek deník Právo. „Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ řekla listu mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Součástí dohody státu o koupi provozovatele plynovodů NET4GAS Holdings je spolu se zaplacením kupní ceny až pět miliard korun také závazek poslat do firmy do konce března příštího roku ještě 2,9 miliardy korun. Tyto peníze měli letos do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu, kterou pak NET4GAS nevyplatil. Informace Českého rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) zveřejnil server iROZHLAS.cz.
