Hrozba zavření dvou elektráren ze skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače je podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) oproti událostem roku 2022 „brnkačka“. Řešení vidí v koncepci odklonu od uhlí a přípravě na možné výpadky. Uvedl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. „Mají se odstavit dvě elektrárny a vy na to koukáte a říkáte, že je to brnkačka. To si z nás děláte legraci,“ kritizoval ministrův přístup bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač podle informací Seznam Zpráv zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu, píše web. Skupina o riziku informovala příslušná ministerstva, možné zavření Počerad a Chvaletic teď řeší pracovní skupina zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu. Vláda Petra Fialy (ODS) počítá s tím, že uhelná energetika v Česku skončí nejdříve v roce 2033.

„Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory – například masivní dovoz plynu – způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se kvůli stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení,“ uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

Podle ní se mohou elektrárny uzavřít „v horizontu měsíců“. „Tento stav jsme v minulých dnech potvrdili příslušným ministerstvům, která se uvedeným rizikem zabývají,“ dodala. Podle informací Seznam Zpráv jako termín ukončení výroby Tykač zvažuje jaro roku 2025, tedy po skončení příští topné sezony. Útlum uhlí na Mostecku by znamenal postupné propuštění více než 3000 lidí, které Sev.en v dolech a elektrárnách zaměstnává. Přinesl by ale také ztrátu zakázek pro lokální firmy, které jsou na energetickou skupinu navázány. A na domácím trhu pak výpadek zhruba deseti terrawatthodin elektřiny, které Tykačovy zdroje ročně vyrobí.

Podle ministra Síkely nejde ze strany Pavla Tykače o něco, co by nečekal, signály se podle něj objevovaly už předtím. „Musíme se na to dívat primárně z pohledu bilance výroby a spotřeby, samozřejmě z hlediska stability soustavy a také výroby a dostupnosti tepla. A v tuto chvíli, nechci to podceňovat, bereme to velmi vážně, ale ve srovnání s tím, čemu jsme čelili v roce 2022 je to tak trochu brnkačka,“ uvedl Síkela v ČT.

Větší problém podle něj může být v těžbě uhlí. Opatření mají spočívat v legislativním ukotvení konce uhlí a v přípravě nástrojů veřejné podpory, které se mají stihnout během roku 2025. „Umíme to zvládnout, ale pokud by došlo k nějakým dalším výpadkům, například by se musel odstavit některý z jaderných reaktorů, opravdu by se mohlo stát, že budeme muset velkou část energií dovážet,“ dodal Síkela.

„Je důležité spočítat si, o kolik bychom v tu chvíli přišli elektřiny, pokud vím, jedná se přibližně o 10 TWh, což dělá asi 15 % na výrobě elektřiny v Česku. Museli bychom si říct, zda jsme to schopní narhadit z jiných, stabilních elektráren, tedy plynu nebo uhlí. Poté bychom si museli říct, co nastane, i kdyby nám to mělo vyjít ,tip ťop’, což bych po vypnutí těchto dvou elektráren zhruba odhadoval, protože tolik dnes vyvážíme, co by to udělalo se stabilitou přenosové soustavy. V určité době špiček musí ČEPS dokupovat a musel by dokupovat ze zahraničí. A třetí věc, která by mě zajímala, je jakým způsobem to zasáhne do teplárenství, protože odklon od uhlí by znamenal, že se zavřou i dva doly,“ uvedl Karel Havlíček.

Síkela řekl, že i nejčernější scénář, kdy by se elektrárny Sev.en zastavily, Česká republika zvládne. „My jsme schopni to zvládnout, ale co chybí, je výkonová rezerva,“ uvedl ministr. Pokud by se například kvůli údržbě musel odstavit blok v jaderné elektrárně, muselo by se podle Síkely velké množství elektřiny dovážet.