CO DÁL S UHLÍM

Výroba z uhlí se v Česku nevyplatí. Bez něj ale nepokryjeme výpadky elektřiny

CO DÁL S UHLÍM
Výroba z uhlí se v Česku nevyplatí. Bez něj ale nepokryjeme výpadky elektřiny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.

Loni se z Česka vyvezlo devět TWh elektřiny, a i když jsme byli čtvrtým největším vývozcem v EU, meziročně je to o pět TWh méně. Co se týče produkce jednotlivých zdrojů elektřiny, v loňském roce se téměř z 80 procent na výrobě podílely jádro a uhlí. Dohromady vyprodukovaly 56 TWh elektřiny. Obě české jaderné elektrárny, tedy Dukovany a Temelín, vyrobily loni 30,4 TWh elektřiny, čímž pokryly zhruba polovinu naší celkové spotřeby elektřiny. Zbytek tedy připadl na uhlí. Fotovoltaické zdroje vyrobily 2,8 TWh, plynové 3,3 TWh. Celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 TWh, což je nejnižší výroba od roku 2002.

Uhelné elektrárny v současnosti pokrývají asi 40 procent tuzemské spotřeby elektřiny a důležité je, že slouží i jako záložní zdroje. Na trhu přibývá stále více zelených alternativních zdrojů energie, které jsou schopny vyprodukovat hodně elektřiny, ovšem jen pokud jsou k tomu vhodné podmínky. V takovém případě se uhelné zdroje, které jsou kvůli vysokým nákladům dražší, odstavují, protože k pokrytí poptávky stačí levnější zelené zdroje. Ovšem když málo svítí slunce nebo nefouká vítr, uhelné zdroje se jako záložní mohou nahodit, aby se poptávka pokryla.

Není žádná rezerva

To nyní uvedl i ministr průmyslu Jozef Síkela v reakci na to, jak stát vyhodnocuje možné brzké uzavření Tykačových elektráren. „My jsme schopni to zvládnout, ale co chybí, je výkonová rezerva,“ řekl Síkela. Platí to i o výpadku výroby u jádra. Pokud by se například kvůli údržbě musel odstavit blok v jaderné elektrárně, muselo by se velké množství elektřiny dovážet. Není tedy jasné, jak by se fungování uhelných elektráren nahradilo. Nové jaderné zdroje jsou minimálně dalších více než deset let vzdálenou budoucností. Novým záložním zdrojem by se měly stát hlavně plynové elektrárny. Těch je potřeba mnoho a problémem je, že se nyní žádné nestaví.

Provozovatelé nejen uhelných elektráren zažili kvůli velmi vysokým cenám energií především v roce 2022 období vysokých zisků. Nyní se ale situace obrátila, protože ceny elektřiny i plynu (který její cenu ovlivňuje) velmi klesly. Tržní cena plynu se pohybuje dokonce na předválečných úrovních, nyní je pod 30 eur za MWh. To je dáno tím, že plynu je hlavně kvůli dovozu zkapalněného plynu dostatek, zásobníky jsou naplněné a do toho klesá spotřeba. Globálně totiž ekonomika zpomaluje, průmyslová produkce je nižší, tím pádem je tedy nižší i poptávka.

Výrazně také klesla cena emisních povolenek, nyní se prodávají za zhruba 60 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Povolenka se do výroby v uhelných elektrárnách výrazně propisuje, proto i přes pokles ceny výrobu velmi prodražují. Cena elektřiny na příští rok je nyní 80 eur za MWh. Povolenka je za 60 eur a k tomu je nutné připočíst ještě fixní a variabilní náklady elektrárny. Z toho vychází, že náklady na výrobu jsou vzhledem k ceně elektřiny velmi vysoké a provoz elektráren se stává ztrátovým.

S koncem uhlí v energetice se u nás počítá v roce 2033. Ministr průmyslu až nyní začal mluvit o tom, že chce do poloviny příštího roku připravit zákon zajišťující řízený odchod od uhlí. K tomu jsou podle něj nutné nástroje veřejné podpory, které je nutné notifikovat na evropské úrovni. Mluví tak o tzv. kapacitních platbách.

To znamená, že stát platí majitelům elektráren za to, že jsou stále provozuschopné a je možné je „nahodit“, pokud je to třeba, tedy mít je v záloze. Vzhledem k tomu, že uhlí není čistý, podporovaný zdroj, není v evropském prostředí jen tak možná státní podpora. Němci a Poláci si výjimku vyjednali v roce 2018 u Evropské komise, Česko ne, proto žádnou státní podporu uplatnit nemůže. Zpětně už o výjimku u komise žádat nelze, není proto jasné, jak bychom ji nyní získali. Jiné je to u plynových elektráren, kde by ještě bylo možné si podporu vyjednat.

Co se týče obecné reakce vlády na možné uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en Energy, uvedlo ministerstvo průmyslu, že situaci analyzuje ve spolupráci s ČEPS. Ta by měla také v blízké době představit pravidelnou Zprávu o zdrojové přiměřenosti, která by měla potenciální uzavření Tykačových elektráren reflektovat.

6. března 2024