Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
V Evropě se mění postoje vůči sankcím proti ruskému plynu. Členské státy Evropské unie otáčí ve své deklarované snaze rychle a brutálně omezit dodávky zemního plynu z Ruské federace. EU chce nyní jednat o prodloužení pronájmu plynovodů i dodávek zemního plynu do Evropy. Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na několik zdrojů obeznámených se situací, se země EU snaží zajistit, aby dodávky zemního plynu z Ruska pokračovaly i příští rok.
Polská levicová vláda Donalda Tuska pokračuje v masivních čistkách od lidí spjatých s bývalou vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Poté, co obsadila veřejnoprávní média svými lidmi, zbavuje se nyní velkého množství diplomatů, včetně řady velvyslanců. Úder nyní schytává i polostátní petrolejářský gigant Orlen. Už v únoru se vláda rozloučila s dlouholetým generálním ředitelem Danielem Obajtekem a teď přichází o práci v Orlenu, který vlastní i české rafinérie a benzinové stanice, skoro 500 lidí.
Po silných bouřkách, které se vyskytly v Česku v pátek a v noci na dnešek, bylo ráno bez elektřiny kolem 30 000 domácností. Nejhorší byla situace v Moravskoslezském, Jihomoravském a Libereckém kraji, uvádí ČEZ a EG.D. Obnovení dodávek předpokládají energetici během dnešního dne. Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne přes 1000 výjezdů, nejčastěji odstraňovali popadané stromy.
Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. Podle ruské verze serveru BBC o tom informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Agentura Reuters dnes napsala, že ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 12 ze 16 raket a všech 13 dronů, jimiž ruská armáda v noci útočila na ukrajinské území.
První náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib má být v pátek potvrzen v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding, přes kterou hlavní město kontroluje Pražskou energetiku (PRE). Hřiba už před časem na místo zvolili pražští radní, volbu má pak ještě spíše formálně posvětit svolaná valná hromada firmy. Proti zvolení pirátského zastupitele se nicméně na magistrátu zvedla kritika, opozici vadí, že bývalý primátor by neměl pouze kontrolní funkci v dozorčí radě, ale Pražskou energetiku Holding mohl případně přímo ovlivňovat.
Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.
Kauzu daňových úniků bývalého předsedy představenstva společnosti Amun.Re podnikatele Martina Shenara i počtvrté projedná stejný senát Městského soudu v Praze, který jej ve věci už třikrát zprostil obvinění. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti Shenara a zrušil část rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který rozhodnutí potřetí zrušil a kauzu přidělil jinému senátu městského soudu. Podle rozhodnutí ÚS ke změně senátu ale nebyl důvod a vrchní soud porušil právo Shenara na soudní ochranu a zákonného soudce.
V České republice je zřejmě významné množství plynu původem z Ruska. Podle ministerstva průmyslu a obchodu ruský plyn nadále nepotřebujeme, nicméně v dodávkách na českém území by se mohlo jednat o desítky procent. Plyn z Ruska by se do Česka měl dostávat především ze Slovenska. Podle ministerstva průmyslu velkou roli hraje německý poplatek za uskladnění, který ale bude od příštího roku zrušen.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.
Živelný odchod od uhlí by v Česku vytvořil kritický dominový efekt, který by měl vliv na energetickou bezpečnost země, na průmysl i na domácnosti. V rozhovoru pro Echo24 to řekl energetický expert Jan Vondráš z analytické společnosti Invicta Bohemica. Dále mluvil o často opomíjeném tématu uhelných dolů, o problémech se zemním plynem či o tom, jakou roli hraje LNG.
Rusové v sobotu brzy ráno provedli masivní útok na ukrajinská energetická zařízení v pěti regionech. Uvedla to agentura Unian. Rusové dnes v noci také zřejmě poprvé od začátku války vypálili střelu na samý západ Ukrajiny, na město Mukačevo v Zakarpatsku. V prvním měsících války byla na Zakarpatsku poškozena střelou jen klíčová železniční trať z Mukačeva přes Karpaty do vnitrozemí.
Německo projevilo solidaritu, když po uzavření kohoutků s ruským plynem začalo nakupovat do zásoby v té době extra drahý neruský plyn. Podle Němců z toho pak unijní státy těžily a pomohlo to k zabezpečení dodávek a stabilizaci cen. Není to ale zadarmo. Za pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících Němci zavedli přirážku, která zkapalněný zemní plyn ještě zdražuje. Přirážka se má ještě zvýšit, což už Česko společně se Slováky, Rakušany a Maďary odmítlo akceptovat, a tlak na Evropskou komisi, aby zasáhla, se vystupňoval. Nyní Německo téměř přes noc oznámilo, že poplatek zruší úplně. Ale až od příštího roku.
Další jednání v Bruselu, další špičkování ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) s jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO). Německo se totiž ve čtvrtek rozhodlo kývnout na českou iniciativu a zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle českého ministra přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Obul se tak do Havlíčka, který mu předpovídal neúspěch. Německo ale Síkela zároveň vyzval, aby hledalo způsoby, jak poplatek zrušit dříve než na začátku roku 2025, o kterém mluvil Berlín.
Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.
Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může ČR postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE. Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, Petr Závodský a Jiří Marek.
Členské státy v pondělí definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Jak moc výhodnou investicí je dnes tepelné čerpadlo? Poté, co stát výrazně zvedl regulovanou složku elektřiny, a naopak ceny plynu klesly, přestalo být pořízení čerpadla tolik atraktivní. Zájem o tato zařízení klesá, lidé se naopak začínají více poohlížet po plynových kotlích. Ze situace nejsou nadšení ani majitelé tepelných čerpadel, ani lidé z oboru. Tlačí proto na ministerstvo průmyslu, aby pro tepelná čerpadla vznikly lepší podmínky.
Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.
Ukrajina pomocí útoků dronů vyřadila v prvních třech měsících roku z provozu asi 14 % ruských kapacit na rafinaci ropy. To by i důvod, proč Rusko na půl roku zakázalo vývoz rafinovaných ropných produktů. Píše to agentura Bloomberg s odvoláním na zpravodajskou službu Pantagonu Defense Intelligence Agency a upozorňují na to v sobotu ukrajinská media. Podle analýz způsobilo do poloviny března omezení výroby ropných produktů v Rusku zvýšení cen pohonných hmot o 20–30 %.
Jednou z velkých opomenutých zpráv minulých dní je povolení ke stavbě pátého reaktoru v Dukovanech. Notifikaci po několikaletém jednání s českou stranou vydala Evropská komise. Fialova vláda je ráda, naopak skeptici z tiskové zprávy vyčetli, že Komise schválila pro provoz Dukovan úplné jiné podmínky, než jaké v žádosti o notifikaci navrhovala Praha. S Dukovany, těmi původními, svázal svou kariéru energetik Jaromír Novák. Co si o notifikaci pro Dukovany 5 myslí on?
Pokračování mimořádných daní, jako je windfall tax, ze kterých se lepí díry v rozpočtu, nedůstojné boje s minoritními akcionáři ČEZ, kteří vyhrožují žalobami na stát, „zaklekávání“ na banky, vlna zestátňování „kritické infrastruktury“ a do toho pohrávání si s podivnými socialistickými nápady, které by od koaliční vlády, v níž je nejsilnější ODS, donedávna čekal málokdo. Naposled to bylo schválení kontroverzního statusu umělce, což znamená, že vláda bude umělcům ve svobodném povolání posílat ročně téměř 130 milionů korun. Další novinkou je vznik státního developera, tedy Státní investiční a rozvojové společnosti.
Loni zestátněným zadluženým plynovodům Net4Gas se masivně propadly tržby a skončily ve skoro dvoumiliardové ztrátě. Vláda obchod hájila tím, že občané dnes volají po zajištění energetické bezpečnosti. Deset miliard stát loni utratil také za nákup plynových zásobníků, do toho státní Čepro nakoupilo síť benzinek Robin Oil. V případě benzinek se obtížně vysvětluje, proč jsou kritickou infrastrukturou.
Ukrajinské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Andrej Klyčkov. Útok bezpilotních letounů z Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi, na energetické zařízení dnes oznámil i šéf nedaleké Smolenské oblasti Vasilij Anochin. Kyjev jejich prohlášení nekomentoval.
Zda budeme mít v blízké budoucnosti dostatek elektřiny kvůli přechodu na zelenou bezemisní ekonomiku a vypínání stabilních zdrojů, je stále velkou otázkou. Jen málo se navíc počítá s tím, že spotřeba elektřiny rychle roste a dále poroste s tím, jak se rozvíjí AI a datové technologie. Předpovědi zatím ukazují, že boom AI už v roce 2026 zdvojnásobí spotřebu elektřiny v datových centrech. Brzy tak může přijít situace, kdy si budeme muset vybrat, kam elektřina poteče, aby pokryla i běžnou spotřebu.
Ztráta v hospodaření podniku NET4GAS, který loni koupil stát, byla podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely ( za STAN) očekávaná. Hlavním důvodem bylo nedodržení smluvních závazků ze strany ruského Gazpromu. Nákup společnosti je dlouhodobá investice motivovaná očekávaným opětovným nárůstem objemu přepravy plynu přes Českou republiku, napsal dnes Síkela na síti X. Reagoval tím na kritiku stínového premiéra hnutí ANO a bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka.
Češi opět patřili mezi premianty jedné nelichotivé evropské statistiky. Přestože je Česko vývozcem elektřiny, české domácnosti platily za elektřinu skoro nejvíce v Evropě. Statistika Eurostatu porovnávala ceny elektřiny z druhého pololetí roku 2023 s druhým pololetím roku 2022. V tomto porovnání se Češi Češi během roku připlatili o 83 % více (nárůst na 31,51 eur za kilowatthodinu), hůře už na tom v tomto pohledu byli pouze Nizozemci s 86 % nárůstem cen elektřiny (nárůst na 25,15 eur za kilowatthodinu).
Ruská plynárenská společnost Gazprom u ruského soudu zažalovala tři středoevropské podniky, včetně české energetické firmy ČEZ a podniku Západoslovenská energetika (ZSE). Informovala o tom v pátek agentura TASS, podle které to vyplývá ze soudních spisů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma dosud žádné informace k žalobě neobdržela. Podle něj zřejmě půjde o reakci na mezinárodní arbitráž, kterou česká společnost vůči Gazpromu loni zahájila kvůli neplnění dodávek.
Německé ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu se rozhodlo pokračovat v odklonu od jaderné energie navzdory doporučením jeho vlastních expertů. Co k tomu resort vedený čelním představitelem německých Zelených Robertem Habeckem vedlo, není zcela jasné. Stejně tak není zřejmé, zda sám ministr o dokumentech navrhujících odložit plánované odstávky jaderných elektráren vůbec věděl. V pátek bude Habeck celou kauzu vysvětlovat před německým parlamentem.
Energetická společnost E.ON sníží své ceny energií. Od tohoto týdne podnik zlevnila pro nové klienty fixované tarify elektřiny a plynu, od května plošně zlevní i plyn asi 150 000 zákazníkům se smlouvou bez závazku. Ceny klesnou o stovky korun za megawatthodinu (MWh), informovala společnost E.ON. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.
