Americká ratingová agentura Moody's Ratings snížila hodnocení dlouhodobých závazků českého státního provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS na stupeň A1 z dosavadní známky Aa3. V dnešní tiskové zprávě to zdůvodnila zhoršením finančního profilu firmy po loňském převzetí společnosti NET4GAS Holdings. Výhled ratingu agentura změnila z negativního na stabilní, což znamená, že v nejbližší době s další změnou ratingu nepočítá.
Minulý týden jsme otiskli rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem. Rozhovor měl původně mít dvě tematické poloviny, protože ale Echo není nafukovací, publikovali jsme jen tu o digitalizaci a Ivanu Bartošovi. Druhé téma bylo úplně jiné – Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu, která nás má k roku 2050 přivést k emisní neutralitě. Dovést tam nás má soubor opatření, předpisů a zákazů. Zákaz aut se spalovacími motory je skutečně jen špička ledovce. Veřejnost si pořád ještě neuvědomuje, jak všestranný tento Green Deal je. K poznání se dá dojít různě.
Ruský plynárenský gigant Gazprom podepsal s Maďarskem memorandum o možném zvýšení prodeje plynu. S odkazem na sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek navzdory válce na Ukrajině a západním sankcím vystoupil na ruském energetickém fóru v Petrohradu. Tlaku ze strany EU se kvůli svým návštěvám Ruska nebojí, řekl Szijjártó podle ruských tiskových agentur.
Ukrajina nemá v plánu prodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, jejíž platnost vyprší na konci letošního roku. Potvrdil to ukrajinský premiér Denys Šmyhal na tiskové konferenci po ukrajinsko-slovenských mezivládních konzultacích. Podle slovenského premiéra Roberta Fica nicméně jednání potvrdila, že Kyjev má i nadále zájem využívat svůj systém pro tranzit plynu a ropy.
Jen devět procent českých domácností plánuje přechod na ekologičtější zdroje energie. Ukázal to nedávný průzkum české komunikační skupiny Knowlimits Group. Ačkoliv většina lidí považuje snižování emisí za důležitý krok k ochraně klimatu, obavy ze zvyšování cen energií brzdí jejich ochotu investovat do ekologických řešení. Většina českých domácností dnes využívá k vytápění plynové kotle (32 %) nebo dálkové teplo (30 %), přičemž centrální zdroje tepla v Česku často spoléhají na fosilní paliva.
Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek rostou. Děje se tak v době pokračujícího zesilování napětí na Blízkém východě, který je klíčovým regionem pro těžbu suroviny. Kolem 17:15 SELČ si severomořská ropa Brent připisovala přes čtyři procenta na 76,87 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu vykazovala nárůst o 4,42 procenta na 73,20 dolaru za barel.
Více než čtvrtina Čechů kvůli aktuálním cenám energií, inflaci a úrokovým sazbám snižuje své nároky na bydlení, proti loňsku těchto lidí ubylo, uvádí průzkum společnosti Generali Investments. Vývoj na trhu s nájemním bydlením se podle dat společnosti od roku 2019 výrazně zhoršil. Před pěti lety si za stejnou částku nájemci mohli v Praze pronajmout o 16 metrů čtvereční větší byt než letos.
Debata, jak dál s uhelnými elektrárnami, jejichž výroba je víceméně ztrátová (jenže je potřebujeme a žádnou stabilní náhradu za ně v tuto chvíli nemáme), ve stále na stole. Zásadní otázka je to, proč vláda tvrdí, že i kdyby už v příštím roce začaly některé uhelné elektrárny ukončovat provoz (tzv. superkritický scénář), bez uhlí se obejdeme. A do toho vymýšlíme, jak do zákona vložit pojistky a způsoby, které vlastníky uhelných elektráren donutí k tomu, aby je nezavírali.
V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí. Informuje o tom server britského deníku The Guardian. Elektrárna v Ratcliffe-on-Soar vyráběla elektřinu z uhlí 57 let. Historie výroby elektřiny z uhlí se v Británii a na světě začala psát v roce 1882, kdy zahájila provoz první uhelná elektrárna Holborn Viaduct.
Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.
V souvislosti se zestátněním zadlužených plynovodů Net4Gas se nám teď rýsují dvě zajímavé věci.
Problémy německé ekonomiky se vzhledem k významu Německa pro evropskou ekonomiku i ekonomiku naši dostaly do centra pozornosti mnohých ekonomických debat. Běžný úhel pohledu se zaměřuje především na přítomnost a blízkou budoucnost a je samozřejmě vrcholně relevantní. Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by neodkládal transpozici některých částí evropské směrnice, která by vedla ke zdražování pohonných hmot. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT. Radikální a nákladná opatření nynější vláda původně v Evropě odsouhlasila, nyní však tvrdí, že chce část týkající se placení za emise i v rámci silniční dopravy či vytápění odložit a bude chtít prosadit jejich zrušení či zmírnění.
Jozef Síkela (STAN) zřejmě bude eurokomisařem pro obchod. Blíží se to obchodu, ale rozhodnuto není, situace se může ještě změnit, řekl v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nominace na místa jednotlivých evropských komisařů by měla oznámit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Portál deníku Die Welt v úterý s odvoláním na své zdroje informoval, že českému ministru průmyslu a obchodu Síkelovi připadne energetické portfolio.
Maďarsko, Rumunsko, Gruzie a Ázerbájdžán zakládají společný podnik pro export „zelené“ elektřiny z Kavkazu do Maďarska a Rumunska, a možná i Bulharska. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó tak budou dodávky elektřiny do jeho země bezpečně zajištěny a diverzifikovány. Informovala o tom dnes maďarská média. Szijjártó dnes na jednání všech čtyřech zemí v Bukurešti uvedl, že takzvaný zelený energetický koridor, se blíží do "bodu, odkud není návratu".
Současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) by se měl stát eurokomisařem pro energetiku. Píše o tom deník Die Welt s odkazy na seniorní unijní diplomaty a představitele Evropské komise. Itálie by pak například měla dostat exekutivní ekonomické místopředsednické křeslo. Obávaná španělská nominantka Teresa Riberaová by pak měla mít na starost oblast „tranzice“, tedy ekologii a digitální oblast. Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně uváděl, že by chtěl pro Česko vyjednat silné portfolio.
Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.
Takzvaná windfall tax (WFT) bude platit i v příštím roce, příjmy z ní nutně potřebujeme. Tak hovoří ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zbytek vlády. Argumentují tím, že mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí totiž podle MF o více než 35 miliard překonají příjmy jak z WFT, tak z odvodu z nadměrných příjmů. Deník Echo24 přináší přehled, za co stát mimořádně peníze vydával a nadále vydává. Pokračování WFT má celou řadu ostrých kritiků.
Energetická skupina ČEZ dokončila převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet. Touto akvizicí ČEZ podporuje přechod teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku, oznámila firma. Za 55,21 procenta v distribuční firmě ČEZ zaplatil 846,5 milionu eur (zhruba 21,2 miliardy Kč). Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management.
Firmy v Německu mají dle úřadu, který spadá pod ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení), v budoucnu organizovat svou produkci a výrobu podle slunečního svitu a síly větru. Přesněji řečeno - když bude dost slunečno a větrno, měly by vyrábět hodně. Když nebude, měly by vyrábět méně. I toto je součástí kontroverzního plánu ministerstva na využití solární a větrné energie, jak píše deník Bild a označuje další Habeckův krok za "naprosté šílenství." Podniky se bouří, samotné ministerstvo tvrdí, že elektřiny je dostatek a pouze se zvýší poplatky za připojení k síti.
Miliardář Daniel Křetínský chce na Slovensku ovládnout výrobu elektřiny. Pokud se mu podaří rozšířit podíl ve Slovenských elektrárnách, největším producentovi elektřiny, stane se jejich majoritním vlastníkem. Slováci se loni díky dostavbě nového jaderného bloku stali čistým vývozcem elektřiny a jako jediná ze zemí střední Evropy mají potenciál si pozici vývozce zachovat i v příštích letech. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy Křetínský bude spolurozhodovat o dovozu potřebné energie i do Česka, které se již brzy stane na dovozu elektřiny závislé.
Vláda stále neschválila Státní energetickou koncepci ani další dva klimaticko-energetické dokumenty. Odložila je údajně kvůli tomu, že rozhodovala o výsledku tendru na stavbu nových jaderných bloků. Také dosud není jasné, jak do české legislativy zakomponuje třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn a jejich cílené zdražování. Koalice se směrnici od doby, kdy v červenci vyvolala pobouření, vyhýbá. A začala tvrdit, že se žádná transpozice směrnice nechystá a v plánu je snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.
V přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár, když Ukrajina podnikla útok na železniční trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami, oznámily dnes místní úřady. Rozsah požáru se upřesňuje. Oběti a zranění zatím nejsou hlášeni, napsal na svém webu list Kommersant. Trajekt podle nepotvrzených zpráv ze sociálních sítí zasáhla řízená střela Storm Shadow či Neptun.
Nález letecké pumy v areálu litvínovské chemičky pozastavil provoz rafinerie Orlen Unipetrol. Výroba v rafinerii může znovu začít nejdříve 28. srpna, jelikož speciální britská bomba má dlouhodobý zapalovač s iniciací 144 hodin. Pyrotechnici mohou začít pracovat na odstranění bomby až 27. srpna, oznámil mluvčí petrochemického giganta Pavel Kaidl. Dodal, že jakékoliv zpomalení, omezení či pozastavení provozu rafinerie znamená finanční ztráty pro skupinu.
Ministr průmyslu Jozef Síkela míří na post českého eurokomisaře. Zatím ho nemá jistý, na podzim předstoupí před výbory Evropského parlamentu v rámci takzvaného grilování. Během něj kandidáti musejí odpovídat na dotazy často nepříjemné a může se stát, že pohoří, udělají si ostudu. Jozef Síkela by určitě mohl vysvětlovat mnoho věcí. Hlavně ty, které rozumnými argumenty neobhájil ani doma. Stále je ve hře, že inženýr ekonomie Síkela by mohl dostat vlivné portfolio z energetického ranku. To mnozí jeho kritici považují za úsměvné vzhledem k odkazu, který tady po sobě zanechá v případě, že v Evropské komisi usedne.
Dodávky zemního plynu do Maďarska teď ohroženy nejsou, přestože trvají boje v blízkosti ruského města Sudža, kde je i jediná měřicí stanice, přes kterou nyní proudí do Evropské unie ruský plyn. Maďarsko pracuje také na zajištění alternativních dodávek ropy, jednání se blíží k úspěšnému konci. A to i přes to, že Budapešť necítí dostatečnou podporu Evropské komise. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise. Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity.
Většina Čechů preferuje delší provoz uhelných elektráren, téměř 60 procent lidí považuje za přiměřený časový horizont pro odklon od uhlí deset a více let. Uhlí přitom považují za důležitý a stabilní energetický zdroj. Naopak negativně vnímá uhlí jako zdroj energie zhruba 30 procent lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM/MARK. Vláda počítá s odklonem od výroby z uhlí po roce 2030, energetické firmy avizují ještě dřívější termín.
„Musíme zachránit Ukrajince před katastrofálním nedostatkem energií v zimě“. Tak zní titulek článku, který pro deník Financial Times napsala evropská komisařka pro energetiku, Estonka Kadri Simsonová. Komisařka v něm volá například po opravení a znovuzprovoznění poškozených zařízení na výrobu elektřiny a tepla na Ukrajině či postupném rozšíření maximálního objemu elektřiny, který lze na Ukrajinu vyvážet z jiných částí Evropy. Simsonová tak apeluje na Evropany.
Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct.
