Zásoby plynu v českých zásobnících klesly pod 50 %. Aktuálně je v nich tak o více jak dvě desítky procentních bodů méně, než touto dobou minulý rok. Přesto však podle analytiků je v současnosti dostatek plynu do konce topné sezony. Například v roce 2021 v době energetické krize bylo plynu v zásobnících ještě méně. Oproti loňsku je však plyn výrazně dražší.

Za poklesem plynu v zásobnících může podle analytiků především chladnější počasí. V současnosti tak podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou zásobníky zaplněny z 48 % a v posledním týdnu poklesly o 137 milionů metrů krychlových plynu. Celkem, po odečtení zásobníku SPP storage, ze kterého čerpá Slovensko, mají zásobníky kapacitu přes 38 TWh plynu. Aktuálně podle dat Aggregated Gas Storage Inventory organizace Gas Infrastructure Europe, která monitoruje stav zásob v Evropě z veřejných zdrojů, je v zásobnících v ČR 18,4 TWh plynu.

Přestože v letech 2023 a 2024 bylo v zásobnících výrazně více plynu, tak v krizové sezoně 2021/2022 touto dobou, bez slovenských zásob, bylo v českých zásobnících jen 9,6 TWh.

„Je o něco chladnější zima, ale mít na konci ledna v zásobnících 50 % plynu je velmi slušné,“ uvedl pro deník Echo24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost MZV Václav Bartuška.

Podobně reagoval i výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. "Jsme níže než v letech 2023 nebo 2024, ale zase jsme přece jen výše než v kritickém roce 2021 v časech energetické krize. Současná pozice se nejeví jako katastrofální, není komfortní, ale nedává důvod k nějakým obavám, že bychom neměli plyn. Podle mého názoru přežijeme bez nějakých mimořádných opatření celou topnou sezonu," uvedl pro deník Echo24 Gavor.

Ten odhaduje, že na konci topné sezony na přelomu března a dubna mohou být zásobníky asi na 25 % kapacity. Záležet podle něj bude na teplotním vývoji ve zbytku topné sezony nebo na dodávkách plynu z východu.

Se začátkem letošního roku se totiž zastavily dodávky plynu přes Ukrajinu, když skončily tranzitní smlouvy o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. V sobotu však ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že je připraven povolit tranzit plynu přes Ukrajinu z Ázerbájdžánu. A to i přesto, že tento formálně ázerbajdžánský plyn bude mít původ z Ruska. Gavor však upozorňuje, že uzavření smluv může být komplikovaný proces a není jasné, kdy přesně bude obnoven.

Gavor také upozornil, že právě omezení tranzitu přes Ukrajinu bylo jedním z faktorů vyšších cen plynu. Tyto ceny by podle Gavora měly po uzavření dohod s Ázerbájdžánem opět nabrat opačný trend. Naopak nižší stavy zásobníků plynu a nutnost jejich pozdějšího doplnění mohou tlačit cenu nahoru.

Zásobníky plynu se letos ve srovnání s předchozími roky vyprazdňují rychleji v celé EU, ukazují záznamy evropské organizace provozovatelů plynovodní sítě Gas Infrastructure Europe (GIE). Podle dat z minulého týdne byly naplněny z 59 procent. To je méně než loni touto dobou, kdy jejich naplněnost činila 75 procent.

Agentura Reuters v minulých dnech uvedla, že EU by mohla v jarních měsících za doplnění zásobníků zaplatit až 6 miliard eur více než loni (145 miliard korun). Vypočítává, že pokud naplněnost zásobníků klesne na 35 procent, což je zhruba 38 miliard metrů krychlových plynu, budou muset evropští odběratelé najít letos v létě na globálním trhu o 12 miliard metrů krychlových plynu více než loni. To odpovídá zhruba 120 tankerům s LNG, který by při dnešních cenách stál zmíněných zhruba šest miliard dolarů, vypočetla agentura Reuters.

Zatímco loni touto dobou byla cena za megawatthodinu plynu pod 30 eury, nyní se pohybuje kolem 50 eur. "Je jasné, že i bez toho ruského plynu nebo plynu z východu Evropa přežije. I kdyby jednání o dodávkách z východu zkrachovala tak tu zimu přežijeme," uzavřel Gavor.