Povinná výměna nebo odpojení. Od září bude v Česku zakázáno topit starými kotli na dřevo a uhlí, které nesplňují alespoň třetí emisní třídu. Řada domácností ale výměnu odkládá. Podle údajů ministerstva životního prostředí by stále mohlo být v provozu asi 150 tisíc takových kotlů. Od září přitom hrozí lidem za topení v nich i pokuty.
Kotle na fosilní paliva v EU mají být zcela vyřazeny do roku 2040, dotace na ně se sníží od roku 2025 a evropského fondu „klimaticky neutrálních budov“ bychom měli dosáhnout do roku 2050. K potvrzení konce kotlů na fosilní paliva jako je zemní plyn, ropa či uhlí, dospěli zákonodárci EP na základě revize Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Cílem je klimaticky neutrální evropský fond „zelených budov“ do roku 2050 v souladu s Evropskou unií, která chce do poloviny století dosáhnout nulových emisí.
Dřevo je oproti plynu a elektřině stále cenově nejvýhodnějším zdrojem vytápění, pokud je na to domácnost zařízená. Oproti minulému roku navíc cena dřeva poklesla o zhruba 30 procent. Kdo se ještě teď rozhodne předzásobit na zimu, neprohloupí. Od začátku příštího roku se totiž chystá zdražení, a to hlavně kvůli plánovanému navýšení daně z přidané hodnoty na palivové dřevo i pelety z 15 na 21 procent, což některým domácnostem může topení zdražit i o jednotky tisíc korun.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypustilo z připravované novely zákona o ochraně ovzduší zákaz prodeje kamen a kotlů na uhlí, antracit a koks od ledna 2025. Návrh vyvolal odpor části veřejnosti a kritiku v připomínkovém řízení. Uvedl to v pátek deník Právo. „Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ řekla listu mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Až několik set tisíc domácností musí do září stihnout vyměnit zastaralé kotle, jinak jim hrozí padesátitisícová pokuta. Začne totiž platit nová vyhláška, která zakazuje používání kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva, tedy dřevo a uhlí. Topenáři už avizovali, že zcela jistě nestihnou všechna zařízení vyměnit.
Krajské úřady mají v rámci dotací na výměnu starých kotlů na rozdání stovky milionů korun, žadatelé o příspěvek je však zahrnují tisícovkami žádostí a dotace vyčerpají během několika desítek vteřin. Nyní se objevilo podezření, že rozdávání dotací mohla ovládnout skupina lidí, kteří využívají na vyplnění žádostí počítačové programy. Ty totiž mohou během pár vteřin odeslat desítky žádostí a s lehkostí tak předběhnout běžné žadatele o kotlíkové dotace, kteří vyplňují on-line formuláře.
Ústavní soud (ÚS) ponechal úředníkům pravomoc kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. Zamítl návrh pravicových poslanců na zrušení části zákona o ochraně ovzduší. Poslanci v možnosti kontrol spatřovali vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Ústavní soudce zpravodaj Ludvík David začal ve 14:00 číst odůvodnění nálezu. Úvodem řekl, že zákon při kontrole ústavnosti obstál.
Poslanci TOP 09 a ODS v pátek u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší, podle které mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. TOP 09 o tom informovala v tiskové zprávě. Podle pravicové opozice odporuje ústavě fakt, že úřady mohou ke kontrolám přímo v domácnostech přistoupit bez předchozího rozhodnutí soudu.
Pravicová opozice napadne ve středu schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší u Ústavního soudu. Novinářům to řekli předsedové TOP 09 Miroslav Kalousek a ODS Petr Fiala. Předpis prosazený vládní koalicí podle lídrů TOP 09 a ODS protiústavně narušuje domovní svobodu. Na přípravě návrhu na zrušení zákona začínají strany pracovat hned, protože neočekávají, že by novela neprošla Senátem.
