Členové kabinetu ve čtvrtek s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) vedle deficitu veřejných financí projednávali dostupné bydlení či zdravotnictví. Koalice průběžně jedná o jednotlivých listopadových návrzích NERV, jak ozdravit veřejné rozpočty, výsledkem podle Bartoše musí být vyvážený mix opatření.
Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli prudkému nárůstu nelegální migrace budou pokračovat i po 12. prosinci. Na svém zasedání to schválila vláda. Policistům budou s kontrolami i nadále pomáhat vojáci a příslušníci Celní správy ČR. Před vánočním obdobím dojde k dalšímu zvážení situace, před a během svátků se očekává výrazné zvýšení provozu z důvodu návštěv příbuzných, vláda nicméně nebyla sdílná v otázce, zda by kvůli cestám za rodinou byla ochotná snížit intenzitu kontrol.
Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí od dodavatelů energií nové rozpisy záloh na elektřinu a plyn. A pro mnohé to také znamená větší či menší šok z výše měsíční platby. Vláda ceny energií zastropovala, bez tohoto kroku by obchodníci dodávali za částky na ještě mnohem vyšší úrovni. Přesto platí, že tuzemské stropy nejsou k odběratelům příliš velkorysé a jsou nastaveny poměrně přísně, ačkoliv nejsou omezeny spotřebou, jak se s tím můžeme setkat v jiných státech.
Spolková vláda se chystá k bezprecedentní akci. Chce obecně zakázat dodavatelům elektřiny a plynu, aby v roce 2023 zdražovali německým domácnostem ceny za energie. Píše o tom sobotní vydání německého deníku Bild, který má návrh nového vládního zákona k dispozici. Dodavatelé elektřiny a plynu plánují na přelom roku masivní zdražování, mnohé německé domácnosti už byly, podobně jako v České republice, ze strany dodavatelů informovány.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka. Celkové příjmy rozpočtu za 11 měsíců meziročně vzrostly o 7,2 procenta na 1,423 bilionu korun.
Čína po protestech proti koronavirovým opatřením mění svá vyjádření ohledně závažnosti covidu-19 a uvolňuje některé restrikce, přestože se denní přírůstky nově nakažených stále pohybují kolem rekordních hodnot. Spekulace o tom, že Peking bude opatření zmírňovat podle agentury DPA vyvolalo například tvrzení čínské vicepremiérky Sun Čchun-lan, že pandemie dospěla do nové fáze. Přísná protikoronavirová opatření vyvolala o víkendu protesty v několika čínských velkoměstech.
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Dnes přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů.
Čínské úřady přistupují k čím dál intenzivnějšímu dohledu nad svým obyvatelstvem. V době sílících demonstrací proti čínské zero-covid politice se na internetu objevilo video ze Šanghaje, v němž čínští policisté v metru odebírají lidem ve vlacích za jízdy mobily a prohlížejí si data v nich. Informoval o tom projekt Sinopsis.
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Bývalá šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová a někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti. Soud se stížnostmi zabýval ve spojeném řízení, nakonec nevyhověl žádné z nich. Zpravodajci podle nálezu jednali v rozporu se zákonem, když přijali neformální pokyn od neoprávněné osoby.
Velká přítomnost policie v centrech několika čínských měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou brání novým protestům proti vládní politice nulové tolerance vůči covidu-19. V mnoha případech příslušníci bezpečnostních složek zastavují kolemjdoucí, kteří musejí ukazovat své mobilní telefony, zda v nich není podezřelý obsah nebo programy na obcházení cenzury. V Pekingu policisté zajišťují především promenádu na břehu řeky Liang-ma, kde poblíž diplomatické čtvrti v neděli demonstrovaly stovky lidí.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o dani z mimořádných zisků a povinných odvodech firem z vysokých cen elektřiny. Je to komplexní domino za stovky miliard korun, jehož ambicí je masivní přerozdělování v energetické krizi. Základním smyslem je dostat stovky miliard korun z kapes velkých energetických firem k lidem a firmám, kterým ty peníze vytáhly vysoké ceny elektřiny. Jen se to všechno na celé cestě prožene přes účet státu.
Přes vládu ve středu prošel návrh zákona o takzvané ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Legislativa z pera ministra spravedlnosti Pavla Blažka ale v koalici nemá přílišnou podporu, nelíbí se Pirátům a také části hnutí STAN. Těm se nezdá, že zákon nemá platit pro přestupky ani anonymní oznámení.
Nezvýšíme daně a státní rozpočet dáme po Babišově rozhazování do pořádku. To byly jedny z hlavních slibů, na které současná vládní koalice lákala své voliče. Uzdravování financí se příliš nedaří a veřejná debata o zvyšování daní je nyní více než aktuální, vláda je totiž poradci i některými jejími podporovateli tlačena k tomu, aby daně zvedla. Kdyby vláda přiznala, že teď lidi více zdaní, byl by to pro Andreje Babiše v prezidentské volbě velký plusový bod, říká Miloš Růžička, jeden z nejvlivnějších politických marketérů, který stojí za úspěšnými kampaněmi koalice Spolu.
Už i posledním domácnostem a firmám, kterým skončila fixace cen nebo ji vůbec neměly, přicházejí zálohy na elektřinu a plyn na příští rok. Jsou několikanásobně vyšší než dosud. Projevuje se v nich strop, který vláda Petra Fialy schválila pro celý příští rok. Ten dosahuje 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty u elektřiny a 120 eur u plynu. Stalo se to, co se dalo čekat, energetici využívají vládní strop na maximum. A přestože tvrdili, že elektřinu prodávají na roky dopředu, teď najednou do účtů propisují aktuální vysoké ceny.
Spor o prodloužení provozu jaderných elektráren v Německu nám může připadat jako něco, čím nemá cenu se podrobněji zabývat. Koneckonců ty tři zbývající reaktory pokryjí letos Němcům jen šest procent roční spotřeby elektřiny. Nicméně s vypnutím jaderných reaktorů v Německu svázali svou pověst Zelení, druhá nejsilnější vládní strana. Oni sami z vlastního rozhodnutí proměnili ty tři reaktory v jakýsi svůj Verdun, kótu, kde by snad byli schopni i vykrvácet. Pokud touto energetickou krizí projdou bez ztráty moci, bude to naopak důkaz, že hypnóza Zelenými je tak silná, že s ní nezatřese ani demonstrace naprosté ideologické zaslepenosti.
Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne vetoval novelu zákona o státní službě z pera pětikoalice. Na Twitteru to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident republiky v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Zeman vyjádřil pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy.
Česká veřejnost je odkojena investigativními texty o tom, kdo z veřejných činitelů neoprávněně jezdí autem s majáčkem – na tom se v 90. letech budovaly novinářské kariéry. Takže není překvapivé, že vzbudila jistou pozornost celkem nedůležitá věc, že aktivista Kryštof Stupka cestuje vládním letadlem na klimasummit v Káhiře, jak se pochlubil na svém Twitteru. Vozí se zadarmo vládním speciálem? Anebo je členem vládní delegace? Úřad vlády mlčí! Epizoda byla nakonec užitečná a vůbec ne malicherná. Ukázalo se, že Stupka se protekčně nevozí jen tak – kategorii modrý majáček můžeme odložit. Není ani vládním delegátem.
Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun, návrh ministerstva práce a sociálních věcí dnes podpořila vláda. O schválení návrhu informoval novináře premiér Petr Fiala (ODS). Přídavky by se tak měly pohybovat nově od 830 do 1580 korun měsíčně. Spolu s návrhem na zvýšení přídavků posílá vláda Sněmovně v novele o státní sociální podpoře návrh na srovnání podmínek příspěvku na bydlení. Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima.
Vláda nebude snižovat počty policistů jen kvůli tomu, aby zajistila snížení výdajů státního rozpočtu. Před rozhodnutím o takovém kroku bude nutné prověřit, jaké by byly jeho dopady. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Omezení počtu policistů je jedním z návrhů, které představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) s cílem snížit strukturální deficit rozpočtu.
S tím, jak s energetickou krizí prudce rostou výdaje a Fialův kabinet zatím nedokázal představit žádné výraznější systémové úspory, sílí ve veřejné debatě volání po zvýšení daní. S nápadem na zvyšování daní navíc čas od času koketuje přímo jeden z Fialových vicepremiérů. Ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka. V minulých dnech do debaty zasáhl NERV. Poradní sbor, který si dal dohromady přímo ministerský předseda, přišel s katalogem nápadů, jak skoncovat s obřími rozpočtovými schodky. Řada z nich neměla přinejmenším nic společného s tím, co kabinet sliboval ve svém programu.
Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině.
Vláda tahá z klobouku některé návrhy NERV a budí tím poměrně vyostřenou debatu. Ačkoliv se zatím s vyjádřeními drží spíše méně konfliktních a tím také méně šetrných témat, jisté je, že některé návrhy naráží na limity státu či na programové prohlášení i ideologické hranice. Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno vládě předložila soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard
Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. T
Ministr financí tomu marketingově říká válečná daň. Válkou na Ukrajině se před voliči snaží omluvit, že kabinet Petra Fialy přišel s návrhem na zvýšení daní ani ne po roce od chvíle, kdy loni v říjnu vyhrál volby mimo jiné slibem, že žádné daně nezvedne. Válečná, to má být výjimečná, neočekávaná, mimořádná. Anglicky se jí říká windfall tax, daň ze zisků, které firmám spadly z nebe. Z mimořádné situace, která jim přinesla něco, co nemohly očekávat.
Zavedení mimořádného zdanění, tzv. windfall daně, která vysokou sazbou tvrdě dopadne na několik významných společností a bank, je napadáno ze všech stran. Spolu s uplatněním povinných odvodů pro výrobce elektřiny se česká vláda rozhodla jít oproti jiným státům EU mnohem přísnější cestou. Kromě kritiky tzv. dvojího zdanění míří nejčastější výtky na platnost windfall daně po dobu celých tří let a objevují se také obavy z toho, že se z mimořádné daně stane sektorová a její platnost už bude permanentní.
Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Vláda dnes program schválila, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Vláda zároveň schválila opatření, že vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost.
Byla to hodně rychlá reakce. Promyšlená a připravená. V pátek prosadila vládní koalice po dlouhých měsících debat daň z neočekávaných zisků, známou jako windfall tax (WFT). Je to velmi vysoká daň, která zasahuje jen velmi málo firem. Konkrétně deset. Šest bank se zahraničními vlastníky, tři energetické skupiny s většinově českými vlastníky a petrochemickou skupinu s polským majitelem.
Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024. A to i přesto, že řada evropských zemí proti německému plánu protestuje,
Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
