Mnoha lidem v těchto dnech přicházejí od dodavatelů energií nové rozpisy záloh na elektřinu a plyn. A pro mnohé to také znamená větší či menší šok z výše měsíční platby. Vláda ceny energií zastropovala, bez tohoto kroku by obchodníci dodávali za částky na ještě mnohem vyšší úrovni. Přesto platí, že tuzemské stropy nejsou k odběratelům příliš velkorysé a jsou nastaveny poměrně přísně, ačkoliv nejsou omezeny spotřebou, jak se s tím můžeme setkat v jiných státech. V porovnání se sousedními Slováky platí Češi i po zastropování za elektřinu až čtyřikrát víc.

Spotová cena elektřiny v těchto dnech opět roste a atakuje 400 eur za MWh, stejně tak se kolem 370 eur za MWh pohybují i kontrakty na příští čtvrtletí a příští rok. Vládní stropy jsou u elektřiny nastaveny na 240 eur za MWh se započtením DPH, tedy 6050 korun za MWh. U plynu je to pak 120 eur včetně DPH, tedy 3025 korun za MWh. Kontrakt na plyn pro příští rok se pak prodává za zhruba 140 eur za MWh.

Obchodníci nyní lidem začínají rozesílat nové ceníky s platností od nového roku, kdy je většinou cenový skok poměrně citelný. Zároveň však zákazníky upozorňují, že od ledna začnou platit zastropované ceny. Za dodávku silové elektřiny tedy budou všichni platit maximálně zmíněných 6050 korun za MWh (nejsou zde započteny regulované poplatky) a nezávisí na tom, zda lidé mají sazbu s vysokým a nízkým tarifem.

V těchto dnech už také začínají odběratelům chodit rozpisy nových záloh, které přesto, že platí stropované ceny, mohou být pro mnoho domácností poměrně šokující.

Ti, kdo mají smlouvu na dobu neurčitou a platili nižší cenu, než je ta stropovaná, zvýší se jim nyní na její úroveň. Průměrným spotřebitelům největších dodavatelů elektřiny kvůli tomu stoupnou poplatky o několik stovek korun měsíčně. Ceny pro koncové zákazníky jsou sice výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny a běžná domácnost díky zastropování ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent, přesto jsou vládní stropy nastaveny velmi přísně.

V závěru roku skončí dlouhodobé fixace cen energií několika stovkám tisíc klientů společnosti ČEZ, kteří fixovali v době, kdy byly ceny elektřiny ve zcela jiných relacích, tedy na desítkách, nikoli stovkách eur za MWh. Některým z nich tak mohou od nového roku stoupnout ceny až několikanásobně. A cenové vládní stropy jim příliš nepomohou, zažijí i tak cenový šok.

Regulované ceny na Slovensku

Ve srovnání se sousedními Slováky se tak české domácnosti příliš velké úlevy v platbách za energie nedočkají. Slovenské domácnosti odebírají energie za regulované ceny, které se mění zpravidla jednou ročně. Ani příští rok se jim oproti letošku ceny elektřiny nezmění. Silovou elektřinu budou odebírat za zhruba 61 eur., tedy asi 1,5 koruny

Opatření zahrnují kompenzace dodavatelům energií a také využití dřívější dohody o dodávkách levného proudu od největšího výrobce elektřiny v zemi, společnosti Slovenské elektrárny. Nutno však říct, že není jasné, jaký účet za to slovenská vláda, a tedy daňoví poplatníci, ve finále zaplatí.

V případě pomoci firmám se pak počítá s tím, že jim stát bude kompenzovat 80 procent rozdílu mezi vyšší tržní cenou elektřiny a plynu a státem určenou výchozí cenou. Pro elektřinu je výchozí cena stanovena na 199 eur (zhruba 4800 korun) bez DPH za MWh a u plynu na 99 eur 2400 korun za MWh.

Německo masivně podporuje hlavně průmysl

Němci také zastropovali ceny elektřiny a plynu, z toho ovšem bude více těžit průmysl než domácnosti. Navíc zde existuje platnost stropů jen pro část spotřeby. Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 korun) za kWh, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmysl platí cena 13 centů (3,20 korun) za kWh do 70 procent loňské spotřeby. U plynu budou mít domácnosti a malé a střední podniky 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby za 12 centů (2,90 korun). Průmysl bude mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby sedm centů (1,70 korun).

Podle některých analytiků tak reálně pomáhá česká vláda ve srovnání s Německem dostatečně. „V porovnání mezd a vládních pomocí v České republice a Německu, pomáhá tuzemská vláda vzhledem k aktuálnímu stavu veřejných financí dostatečně,“ říká například analytik XTB Tomáš Cverna.

Česká vláda se zastropování cen pro velké podniky dlouho bránila a odvolávala se na neprůchodnost přes Brusel kvůli nedovolené podpoře. Nakonec ale ministr průmysl Jozef Síkela uvedl, že podpora velkých podniků podle dočasného krizového rámce se nahradí cenovými stropy a jejich výši chce nechat stejnou, jako mají od příštího roku menší podniky a také domácnosti. Konečné rozhodnutí by vláda, která se stále spoléhala na celoevropské zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny, měla řešit v polovině prosince.

Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, důvodem pro zastropování cen pro průmysl je pravděpodobně reakce na objemnou pomoc, kterou kvůli energetické krizi chystají právě Němci. Jejich stropy pro podniky jsou ovšem až dvakrát nižší než naše plánované, proto stále není vyřešena otázka konkurenceschopnosti českých firem.