Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

„Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá podle něj některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje. Nelíbí se mu například některé kroky v důchodové politice. Podle něj počínání nenaplňuje závazek o zodpovědném vládnutí.

Zodpovědné vládnutí? Žasnu

„Když teče do lodi, tak je potřeba začít ucpávat hned, ne se tvářit, že už to nejde jinak. Situace je úplně jiná než, když se to slibovalo. Je neštěstí, že se tam přidávají další díry, které mohly počkat. Jako nějaké zvýšení hranice pro platbu DPH, jestli bude za dva nebo tři roky, tak co by se stalo? Ta země by se nezhroutila, ani ti poplatníci,“ podivoval se Rusnok.

„Žasnu, co se týče třeba důchodového systému, on nebyl stavěn na valorizaci třikrát za rok, ale teď se ukázalo, že valorizace úplně deformuje výpočet předčasných důchodů. Místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a ucpalo to díru, tak v televizi vystupují úředníci a říkají, aby lidé přišli a přihlásili se o tisícikorunu k důchodu. Ten vyšší důchod budeme platit všichni, zejména naše děti, dalších 50 let. Co to je za zodpovědné vládnutí? To je přece úplně mimo,“ čílil se Rusnok.

Kritika nově schválené daně z mimořádných zisků

Kabinet si slibuje, že vybere zhruba 100 miliard díky nově schválené dani z mimořádných zisků pro energetické, petrochemické firmy a banky. Zúčastnění ekonomové však upozornili, že tento výnos není garantován.

„Obávám se, že zisky z té daně budou mnohem, mnohem menší, než vláda uvažuje. U bank je otázka, jestli ty zisky v příští letech vůbec budou,“ řekl v debatě ekonom Národní ekonomické rady vlády (NERV) a profesor ekonomie na Karlově Univerzitě Tomáš Havránek.

„Ten systém je podle mě špatně, pokud je něco děláno sektorově a ještě selektivně,“ dodal k dani exguvernér centrální banky Rusnok.

Stát bude muset zvýšit daně

Stát bude podle ekonomů v budoucnu muset zvyšovat své příjmy, jako nezbytné vidí zvyšování daní. Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení tzv. superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun.

Podle Rusnoka tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. Stát se nejspíš nevyhne navyšování daní i podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Havránka. „Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá,“ podotkl.

Sněmovna v závěru října schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Podle opozice však návrh neodpovídá realitě, podle místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Aleny Schillerové je jeho skutečný schodek kolem 470 miliard korun.

Místopředseda ČMKOS Vít Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. Podle něj je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce.

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.