Tag: vláda

Články k tagu

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny kabinet jmenoval Kopečného

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) jmenoval bývalého náměstka na ministerstvu obrany Tomáše Kopečného. Novinářům to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který návrh předložil. Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020.

Programové prohlášení čeká revize, výměnu ministrů však Fiala nechystá

Premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti s připravovanou revizí programového prohlášení neplánuje změny ministrů či výměny úřadů mezi jednotlivými stranami vládní koalice. ČTK v rozhovoru řekl, že nic takového se nechystá. Revize vládního programu je podle něj nutná kvůli válce na Ukrajině a jejím důsledkům, se kterými se při práci na původní verzi nemohlo počítat.

Česko požaduje stamiliardy z Bruselu. K čemu pomůže další zadlužení?

Až stopadesát miliard korun na energetickou obnovu po plynovém odpojení od Ruska. Tolik si chce Česko půjčit od Evropské komise s ujištěním, že půjde o extrémně výhodnou půjčku. Zadlužili bychom se na třicet let a podmínkou by bylo nalít peníze do přesně vymyšlených projektů se specifickými podmínkami stanovenými EU. Česko má možnost půjčit si z Bruselu až 350 miliard korun z tzv. fondu obnovy.

Stanjura chce sáhnout na nejdůležitější daň. „Konec frašek z Babišovy éry“

Vláda v programovém prohlášení slibovala ukončení rozhazovačné politiky předchozího kabinetu a uzdravení rozpočtu, v každém případě bez zvýšení daní. To se ukazuje jako nemožné a tak po dani z mimořádných zisků přichází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu.

Poslanci ANO vyvolají jednání o vyslovení nedůvěry Fialově vládě

Poslanci opozičního hnutí ANO vyvolají sněmovní jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Shodl se na tom dnes klub hnutí, oznámila na tiskové konferenci jeho předsedkyně Alena Schillerová. Žádost o svolání schůze chce frakce ANO podat do konce tohoto týdne. Hlasování by se tedy mohlo konat mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je pravděpodobné, že pokus o svržení kabinetu nebude úspěšný.

Vláda utnula šanci na elektřinu a plyn levnější než cenové stropy

Ceny plynu a elektřiny se v posledních dnech pohybují na nezvykle nízkých hodnotách. Mluvíme o po celý rok extrémně rozkolísaných spotových cenách. A právě na spotových cenících loni skončilo mnoho domácností i firem, kdy je na tento tarif převedli jejich dodavatelé. V té době byly burzovní ceny na obrovských výších a lidé pak platili horentní částky v zálohách. Nyní došlo paradoxně ke stavu, kdy jsou ceny na spotu nižší než platné cenové stropy. Odběratelé z toho ale už těžit nemohou, vláda praxi spotových tarifů zakázala.

Zeman v Hladíkovi odmítl i klimatického radikála

Prezident se rozhodl nejmenovat kandidáta strany lidové Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Lidovci prezidentovu vůli obejdou, Hladík se v pondělí stane prvním náměstkem na ministerstvu. Vzhledem k tomu, že skutečným pracovištěm přechodného ministra životního prostředí Mariana Jurečky je ministerstvo práce, stane se Hladík šéfem MŽP i z této pozice. A bude se čekat na příštího prezidenta, aby roli jedničky Hladíka na ministerstvu formalizoval předáním ministerské listiny.

Zvýšení daní je nutnost, míní Jurečka. Deficit není podle rozpočtové rady realistický

Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil zvýšení daní, byť hovořil o možnosti časového omezení opatření.

Vláda schválila dobrovolné odvody do armády. „Nenařizujeme, žádáme a prosíme“

S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.

Premiér Fiala poděkoval lidem za šetření plynem a pomoc Ukrajincům. Letošní rok nebude jednoduchý, řekl

Letošní rok nebude jednoduchý, ale Česká republika ho zvládne, je přesvědčen premiér Petr Fiala (ODS). I když Česko neprožívá jednoduché období, není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním, řekl v nedělním novoročním projevu. Věří, že se začnou projevovat přijatá opatření a sníží se inflace i ceny. U příležitosti 30. výročí vzniku ČR připomněl pokojné rozdělení Československa, výjimečné vztahy se Slovenskem i cestu, kterou Česko od té doby ušlo.

Rok 1 s Fialou – a potřeba korekce

Petr Fiala končí první rok u vlády a bilancuje. Je to rok pro posudek vlády –⁠ její srovnávání s vládami předchozími –⁠ ne zrovna optimální, protože krajně netypický. Válka na Ukrajině a energetická krize, která začala dlouho před ní, jsou něčím, co při pohledu ze Strakovy akademie svou dramatičností jasně přesahuje průměr posledních 20 let. Fiala bilancuje přesto. Premiérova sebeprezentace roku 2022 je k nalezení v rozhovorech z poslední doby (typický je ten zveřejněný na iDnes.cz 23. 12.) i na jeho Twotteru. Tady za největší výkon posledních 12 měsíců vyhlásil energetickou politiku své vlády.

Revize programového prohlášení, důchody i podpora bydlení. Co vláda slibuje na r. 2023

Vláda Petra Fialy (ODS) prožila první rok ve funkci, který byl poznamenán především ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenou krizí. S tou se pojí vysoká inflace, drahé energie a propad životní úrovně. Pro rok 2023 vláda slibuje, že do konce března představí revizi programového prohlášení, která může výrazně ovlivnit její další působení. Mezi konkrétní sliby jsou například důchodová reforma, novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, ale třeba také podpora bydlení.

Vláda Meloniové dekretem zpřísnila pravidla pro lodě zachraňující migranty

Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.

Vypínání webů a stíhání autorů. Vláda chystá akční plán proti dezinformacím

Vláda si nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Strategie, jejíž připravovaná podoba okamžitě vzbudila rozruch kvůli obavám o svobodu slova, počítá třeba s tím, že by policie mohla nově trestně stíhat šíření dezinformací jako trestný čin. Není přitom jasné, co vše by mohlo být za dezinformaci v budoucnu považováno. Součástí návrhu připraveného expertní skupinou vedenou vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou, s nímž deník Echo24 o plánu hovořil, je také doporučení dotovat „nezávislá média“ a neziskové organizace.

Vyhnout se za každou cenu recesi? Proč?

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

V porovnání s tím francouzským brouskem to bylo gentle předsednictví, říká Vondra

České republice dobíhají poslední dny v čele Rady Evropské unie. Její předsednictví, které zápolilo především s vysokými cenami energií, hodnotí řada evropských zemí velice kladně, mezi samotnými Čechy a opozicí už kroky kabinetu Petra Fialy tak mimořádný ohlas neměly. Podle bývalého velvyslance v USA, ministra zahraničí a nynějšího europoslance Alexandra Vondry si nicméně Praha vedla v zásadě „na jedničku“.

Čínské nemocnice jsou ve skutečnosti přeplněné covidovými pacienty. Úřady o tom ale mlčí

Po náhlém a rychlém rozvolnění velmi přísných protipandemických pravidel se Čína dál potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19. Nemocnice jsou přeplněné a napilno mají i pohřební firmy a krematoria, píší agentury AFP a Reuters. Oficiální data ale o vážnosti situace nic nenapovídají - podle nich za poslední den zemřeli kvůli koronavirové infekci tři lidé a počet infikovaných už se nezveřejňuje vůbec.

„Zaručená mzda je automat na inflaci. Svérázný vynález by zasloužil zrušit“

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila ve středu vláda. Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

Vláda rozhodla o zastropování regulované části elektřiny a plynu

Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření ma zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun. Fiala rovněž oznámil, že tuzemské teplárenské společnosti budou moci čerpat podporu od státu na řešení současné energetické krize.

Hybridní hrozby bude řešit Pojar. Stane se vládním poradcem pro národní bezpečnost

Novou funkci poradce pro národní bezpečnost zřídila na svém středečním zasedání vláda. Od začátku příštího roku ji obsadí nynější poradce premiéra Tomáš Pojar, informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu předseda vlády Petr Fiala (ODS). S vytvořením funkce počítá vládní programové prohlášení, před dvěma týdny ho schválila i Bezpečnostní rada státu. Podle Fialy podobná funkce v Česku dlouhodobě chyběla. Poradce bude působit při úřadu vlády a bude odpovídat premiérovi.

Od ledna ubudou stovky míst pro úředníky, jejich počet klesne na úroveň roku 2016

Meziročně ubude k 1. lednu 850 systemizovaných míst ve státní správě. Počet míst tak klesne na úroveň roku 2016, uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Vláda tak podle něj plní svoje programové prohlášení. Služebních míst bude podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v příštím roce 75.559. Fialova vláda čelí z opozičních řad kritice, že neplní svá předsevzetí a nesnižuje počty státních zaměstnanců. Podle Rakušana i premiéra Petra Fialy (ODS) postupuje kabinet podle slibu.

Minimální mzda vzroste o 1100 Kč na 17 300 Kč, rozhodla vláda

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17.300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17.300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32.400 na 34.600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vláda dál napíná rozpočet. Do konce března představíme změny, slíbil Jurečka

Česká vláda dál rozdává peníze z rozpočtu. Kde na to vezme, je ale nejasné. Naposledy zvýšila ve středu s ohledem na inflaci životní a existenční minimum a také zvýšila státní příspěvek na klokánky nebo na doprovod pěstounů. Mimořádné valorizace důchodů navíc letos zatížily rozpočet desítkami miliard navíc, podobně tomu bude i příští rok. Zvyšují se také platy příslušníků bezpečnostních sborů. Vláda uvádí, že na zvýšené výdaje vydělá především zvýšenými příjmy třeba z tzv. windfall tax, i tak ale připravuje revizi programového prohlášení, která by mohla rozpohybovat příjmovou stranu rozpočtu.

Tlak na dřívější návrat žen po porodu do práce sílí. Pokrok v „pětiletce“ má kontrolovat Evropská komise

Revidované cíle k unijní rodinné politice pobouřily část senátorů a znovu otevřely debatu o návratu žen na pracovní trh. Aktualizace takzvaných barcelonských cílů zpřísnila doporučení, podle kterých se má výrazně zvýšit podíl dětí navštěvujících předškolní výchovu v jednotlivých zemích unie a umožnit tak matkám rychlejší návrat na trh práce. Státy jim k tomu mají vytvořit lepší podmínky. Podobnou a poměrně jiskřivou debatu přitom vyvolal nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě o úsporných opatřeních k rozpočtu, když promluvil o možném zkrácení rodičovské dovolené.

„Poslední rok nebyl jednoduchý, vláda dělá vše pro zvládnutí situace,“ napsal Fiala k prvnímu výročí vlády

Poslední rok nebyl pro nikoho jednoduchý a ani následující měsíce nebudou snadné. Vláda však dělá vše pro zvládnutí situace, napsal dnes premiér Petr Fiala (ODS) na sociálních sítích k prvnímu výročí jmenování své pětikoaliční vlády. Ve svém stanovisku rekapituluje některé úspěchy své vlády a ujišťuje, že vláda pracuje na tom, aby dopady krizí na životy občanů byly co nejmenší.

Čaputová odvolala Hegerovu vládu, vyzvala parlamentní strany k předčasným volbám

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes odvolala vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna ve čtvrtek vyslovila nedůvěru. Hegerův kabinet podle ústavy zůstane v úřadu až do jmenování nové vlády, ovšem s omezenými pravomocemi. Čaputová současně vybídla politiky k dohodě o uspořádání předčasných voleb v prvním pololetí příštího roku. V řádném termínu by se volby konaly v únoru 2024.

Vláda odsouhlasila přijetí pětimiliardového úvěru na uprchlíky, čeká „výhodné podmínky“

Vláda ve středu schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky (EIB) na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Podle ministerstva financí, které návrh kabinetu předložilo, by peníze z úvěru měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou. Detaily smlouvy zatím nejsou známy a veřejně budou dostupné teprve poté, co dojde k podpisu. MF očekává, že s ohledem na situaci na finančních trzích dostane „výhodnější podmínky“ oproti standardním nástrojům financování.

Podmínky jsou nejasné, kritizují velké firmy zastropování cen energií

Rozhodnutí vlády stanovit maximální ceny energií i pro velké firmy není skutečným zastropováním, domnívá se jednatel plzeňské společnosti Lasselsberger Roman Blažíček. Vadí mu, že kabinet přesně nedefinoval podmínky, za kterých bude možné podporu získat. Ředitel porcelánky Thun 1794 z Nové Roli na Karlovarsku krok vlády uvítal, protože dává alespoň nějakou jistotu do příštího roku. I on ale kritizuje nejasné podmínky. Pozitivně hodnotí krok vlády budějovický výrobce umělých střívek Viscofan CZ.