České republice dobíhají poslední dny v čele Rady Evropské unie. Její předsednictví, které zápolilo především s vysokými cenami energií, hodnotí řada evropských zemí velice kladně, mezi samotnými Čechy a opozicí už kroky kabinetu Petra Fialy tak mimořádný ohlas neměly. Podle bývalého velvyslance v USA, ministra zahraničí a nynějšího europoslance Alexandra Vondry si nicméně Praha vedla v zásadě „na jedničku“, když s klidem dokázala prosadit kupříkladu celoevropskou shodu na zastropování cen energií.

Praha si na předsednictví vyčlenila výrazně méně peněz, než v prvním případě v roce 2009. Někteří diplomaté mluvili o tom, že zvládnout vedení EU bude s bruselským týmem čítajícím kolem 250 lidí velmi těžké, když například předchozí francouzské předsednictví mělo několikanásobný rozpočet i personální kapacity. Čeští vyjednavači přitom zvládli dohodnout podrobnosti několika stěžejních norem z klíčového klimatického balíku nebo strop na ceny plynu, přičemž různá vyjednávání probíhala často v jednom dni.

„Myslím, že to zvládli profesionálně, se ctí a dobře a že to všichni oceňují. V porovnání s tím francouzským brouskem to bylo gentle předsednictví, které fungovalo zásadově a zároveň hledalo shodu,“ hodnotí pro Echo24 Vondra. Ten ocenil i to, že Češi ve vztahu k válce na Ukrajině dokázali udržet jednotu. V porovnání s létem se jim taky významným způsobem podařilo zkrotit ceny některých energetických komodit, dodává.

Jistou slabost podle Vondry Česká republika ukázala při jednáních o zákazu aut se spalovacím motorem. „Tam se dalo bojovat trochu déle,“ míní.

Hojně diskutovaným bylo také rozšíření systému emisních povolenek na segmenty vytápění a dopravy a snižování jejich počtu. Podle europoslance ODS je podoba dohody o povolenkách „kompromis, který osekává některé šílené původní představy Evropského parlamentu“. Nejdůležitější je podle něj to, že klimatická neutralita se nebude vztahovat na každý členský stát jednotlivě. Podařilo se získat rovněž více peněz pro uhlíkově náročné ekonomiky a umožnily se investice do plynových projektů, vypočítává. Země EU také odložily zatížení povolenkami spalování odpadu, s čímž měla problém právě Česká republika.

„Celkově z toho nadšený nejsem, ale pořád je to lepší než drastické představy Evropského parlamentu,“ říká Vondra pro Echo24. Brání také to, proč změny prošly právě za českého předsednictví. „To, aby to prošlo ještě za nás, si nejvíce přáli Poláci a svým způsobem i Němci, protože po nás nastupuje Švédsko, u něhož byla obava, že by ten výsledek byl ještě méně příznivý. České předsednictví hrálo docela tvrdě a Evropskému parlamentu neustupovalo tak, jak by si asi přál,“ míní s tím, že s Green Dealem a klimatickým zákonem, které schválil ještě Andrej Babiš, příliš více dělat nejde.

Chvála ze zahraničí

Zahraniční kolegové českých politiků téměř bez výjimky vyzdvihovali české předsednictví vysoko. „Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle něhož šlo o jedno z nejlepších předsednictví za poslední desetiletí.

Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové se Češi v čele sedmadvacítky zemí museli vyrovnat s nebývalou řadou výzev. „Nevím o mnoha dalších předsednictvích, na které by se valilo tolik výzev,“ konstatovala. Podle listu Financial Times dokázalo české předsednictví během svého působení vytáhnout hned několik „králíků z klobouku“, jako byl kupříkladu strop na cenu plynu. „Češi se při předsednictví rozhodně ukázali jako dříči,“ píše list.

Kritika z domova

Domácí reakce byly dle očekávání vlažnější. Vláda nevyužila šanci při předsednictví něco změnit. Tým úředníků úkoly zvládl skvěle, nicméně pracoval s politickými zadáními, kterým chyběla odvaha. Na tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to zejména v souvislosti s energetickou politikou Evropské unie řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Domácnosti a rodiny budou platit za vytápění fosilními palivy za to, že budou jezdit auty na spalovací motory,“ kritizoval Havlíček s tím, že sice to bude platit až od roku 2027, už nyní ale opatření bude mít z psychologických důvodů vliv na ceny energií.

Končící české předsednictví v Radě Evropské unie by Češi ohodnotili v průměru známkou tři. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury Median. Hodnocení jako ve škole, tedy od jedničky do pětky, se hodně lišilo podle toho, jakou by respondenti volili politickou stranu. Stoupenci vládních stran vnímají české předsednictví mnohem pozitivněji než voliči obou opozičních hnutí. Nejpřísnější byly na Fialovu vládu voliči hnutí ANO a SPD.