Česká vláda dál rozdává peníze z rozpočtu. Kde na to vezme, je ale nejasné. Naposledy zvýšila ve středu s ohledem na inflaci životní a existenční minimum a také zvýšila státní příspěvek na klokánky nebo na doprovod pěstounů. Mimořádné valorizace důchodů navíc letos zatížily rozpočet desítkami miliard navíc, podobně tomu bude i příští rok. Zvyšují se také platy příslušníků bezpečnostních sborů. Vláda uvádí, že na zvýšené výdaje vydělá především zvýšenými příjmy třeba z tzv. windfall tax, i tak ale připravuje revizi programového prohlášení, která by mohla rozpohybovat příjmovou stranu rozpočtu. Podle vyjádření ministra práce pro Echo24 by jasno mělo být do konce března. Analytici uvádí, že potřeba je především systémová změna.

Letošní rozpočet byl podle odborníků zatížen neočekávanou válkou na Ukrajině a dozvuky koronaviru. Výdajová strana musela zpracovat dvojitou mimořádnou valorizací důchodů a výdaje související s vysokými cenami energií (tzv. úsporný tarif). Na příjmové straně sice vyšší inflace generuje nárůst příjmů z DPH, avšak propad reálných spotřebních výdajů domácností přináší možné riziko nenaplnění předpokladů o výši příjmů z této daně.

Národní rozpočtová rada (NRR) identifikovala několik problémů, které představuje i rozpočet pro rok 2023 se schodkem 295 miliard korun podepsaný ve středu prezidentem Milošem Zemanem. Schválené znění rozpočtu je totiž podle NRR zatíženo vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na další mimořádnou valorizaci důchodů. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen od data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 miliard korun, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány.

„Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu,“ uvádí NRR. Dalším rizikem na výdajové straně jsou kompenzace vyplývající z regulace cen energií pro domácnosti a malé a střední podniky. Jejich konkrétní výše se totiž bude odvíjet od cen energií v roce 2023, jakož i od konkrétní podoby kompenzačního mechanismu.

Například nynější zvýšení životního minima z 4620 na 4860 korun má do rozpočtu řadu důsledků. V systému státní sociální podpory se podle něj posuzuje výše dávky pomáhající rodinám s dětmi, využívá se i při posuzování hmotné nouze, při stanovení výše pomoci zdravotně postiženým a dále pro stanovení nezabavitelné částky v případě exekuce a při stanovení alimentů. Od výše částky životního minima se také odvíjí výše tzv. nezabavitelné částky dlužníka při exekuci či osobním bankrotu. Jedná se o částku, která dlužící osobě nesmí být v rámci srážek na splacení dluhu stržena a má sloužit k pokrytí jeho základních životních potřeb. Podle ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jde o cílené opatření, které má pomoci ohroženým skupinám obyvatel. Vláda je připravena minimum znovu zvýšit.

V minulém týdnu také Jurečka uvedl, že příslušníkům bezpečnostních sborů příští rok zvednou tarify o deset procent, u prvních dvou tarifních tříd o 17 procent. Analytici uvádí, že je sice chvályhodné zvyšovat platy například hasičům, ale vláda musí naprosto přesně vědět, kde na to vezme peníze, což zatím neví nebo to alespoň neříká jasně. Podle analytiků opatření dál zatíží státní rozpočet i zastropování cen energií i pro velké firmy, to je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu.

Ministr Jurečka ve středu před jednáním vlády řekl, že kabinet Petra Fialy prozatím počítá s tím, že výdaje pokryje mimo jiné schválená daň z mimořádných zisků (neboli tzv. windfall tax). Z toho lze podle NRR očekávat zhruba stomiliardový příjem z odvodů výrobců elektřiny a daně z neočekávaných zisků považovat pouze za kvalifikovaný odhad.

Skutečný výsledek může být významně ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů a opět také cenou elektrické energie v roce 2023.

Vláda ale oznámila, že po konci předsednictví v Radě Evropské unie bude revidovat své programové prohlášení, v němž se mimo jiné zavázala, že nebude zvyšovat daně. Poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný o víkendu v ČT řekl, že by revidované programové prohlášení mělo být hotové do konce března, vláda zároveň nebude podle něj žádat znovu o důvěru. To potvrdil na dotaz deníku Echo24 ve středu po jednání vlády i Jurečka.

„Mohu potvrdit, že jsme se na úrovni K15 (rozšířené vedení koaličních stran – pozn. red.) diskutovali před více než měsícem, že je potřeba revidovat programové prohlášení vlády.

Když jsme na přelomu let 2021 a 2022 psali nynější znění programového prohlášení, tak to bylo v období, kdy končil covid a věděli jsme, že bude mít společnost a ekonomika problémy, ale netušili jsme, že přijde ruská válka na Ukrajině, že přijde taková inflace, že přijde krize na trhu s energiemi.“ řekl Jurečka.

„U této aktualizace budeme určitě vést debaty, některé kapitoly nebudou významné zásahy potřebovat, ale kapitoly, které jsou spojené s rozpočtem, s výdaji a příjmy nebo s oblastí energetiky, tak o tom určitě budeme diskutovat a všeobecná shoda byla na tom, že bychom to chtěli mít do konce března,“ řekl Jurečka na dotaz deníku Echo24 s tím, že zatím nebyla poptávka od koaličních partnerů po tom, aby vláda znovu žádala ve sněmovně o důvěru, pokud by k tomu došlo, Fialův kabinet nemá problém o důvěru požádat.

Musí dojít k úpravě důchodů, zdravotnictví a školství

Premiér Fiala opakovaně hovoří o tom, že daně zvyšovat nechce, vždy ale mluví opatrně s tím, že pokud by přece jen k nějakému zvýšení daní došlo, muselo by se jinde snižovat tak, aby nedošlo ke zvýšení daňového zatížení. Nejčastěji se mluví například o zvýšení spotřební daně z alkoholu či tabáku, ale také třeba z prodeje knih. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje opakovaně vládě i další opatření na obou stranách rozpočtu. Mezi ně patří mimo jiné vrácení daně z příjmu na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, které podpořila v roce 2020 tehdy i opoziční ODS.

NERV se také například zasazuje za zkrácení a snížení rodičovského příspěvku. Aktuálně činí celkem 300 000 korun a je možné ho vybrat do potomkových čtyř let. Lidovci i Piráti jsou proti snížení příspěvku, druhá jmenovaná strana naopak chce příspěvek zvýšit a zavést jeho valorizaci. Zkrácení možnosti pobírání rodičovské do tří let dítěte se nebrání.

NRR uvádí, že z hlediska střednědobé udržitelnosti veřejných financí se jeví jako potřebné předložení konsolidační strategie na roky 2024 a 2025, která bude opřena o konkrétní legislativní návrhy upravující jak příjmovou, tak i výdajovou stranu rozpočtu. Dosud představený střednědobý výhled počítá se zakonzervováním strukturálního deficitu na hodnotách kolem 3 % HDP, což NRR nepovažuje za udržitelnou hodnotu.

V posledních týdnech se však na vládní úrovni rozbíhá diskuse o opatřeních vedoucích ke zlepšení tohoto salda, přičemž jejich konkrétní podoba by měla být známá v prvním pololetí roku 2023. „NRR oceňuje, že tato debata byla otevřena, a že jsou diskutována opatření nejen na výdajové, ale i na příjmové straně. I nadále totiž platí teze NRR, že za předpokladu, že nedojde k úpravě tří hlavních výdajových bloků – důchody, zdravotnictví a školství, nelze snížení aktuální strukturální nerovnováhy realizovat pouze redukcí výdajů, a že tedy bude nutné přistoupit ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů,“ uvedla v analýze rada.