Zvýšení daní je nutnost, míní Jurečka. Deficit není podle rozpočtové rady realistický
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil zvýšení daní, byť hovořil o možnosti časového omezení opatření.
Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Jde o další výdaj státního rozpočtu, který v nekrizovém období není potřeba.
Dostat se letos na plánovaný schodek 295 miliard korun by podle Hampla vyžadovalo konsolidaci v rozsahu 50 až 70 miliard korun. „To by vyžadovalo opravdu velké konsolidační úsilí,“ řekl Hampl. Obecným důvodem toho, proč se velmi pravděpodobně nepodaří dosáhnout plánovaného schodku, je, že „výdajová stránka rozpočtu trpí.“ Například starobní důchod totiž dle Hampla loni meziročně rostl rychleji než inflace, o skoro dvacet procent.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) Fialovu kabinetu vloni představila plán na zlepšení salda státního rozpočtu, který zahrnuje i zvýšení daní. Tomu se premiér Fiala dlouhodobě brání, nicméně oznámil, že do konce března dojde k revizi programového prohlášení, ve kterém se jeho vláda zavázala daně nezvedat.
Ministr práce Jurečka před středečním jednáním vlády uvedl, že pokud vláda myslí konsolidaci veřejných financí vážně, musí se podívat na otázku příjmů, která souvisí i s některými daněmi. Jejich navýšení považuje za nutnost. Hovořil nicméně o tom, že by mohlo jít o časově omezené opatření třeba na dva až tři roky. Debatu o tom vláda dokončí v prvním čtvrtletí roku, slíbil ministr.
„Stát musí dokázat více šetřit a musí být úspornější, efektivnější. Musíme se proto podívat na opatření v oblasti úspor. A pokud tedy opravdu myslíme vážně konsolidaci veřejných financí, musíme se podívat i na otázku příjmu, což souvisí i s některými daněmi,“ uvedl ministr. „Vždy jako politik budu raději posel dobrých zpráv. V této situaci to ale považuji za nutnost, byť by například některé úpravy byly na přechodnou dobu dvou až tří let,“ řekl. Už dříve zmínil například zavedení solidární daně. Mluví se také o zvýšení spotřební daně u alkoholu či tabáku.
Ministr naznačil další možný přísun peněz do rozpočtu. „Některé formy pomoci, kterou stát poskytuje podnikatelským subjektům, tak by byla v době, kdy je krize překonána, tedy se té firmě znovu daří a je zase v zisku, postupně část pomoci vratná státu a občanům,“ řekl ministr.
Podle politologa z Institutu SYRI Romana Chytilka se vládě vloni nedařila konverze různých legitimních politických cílů do konkrétních opatření, které se dotýkají voličů, to čemu politologie říká ‚delivery‘. „Problémy s tím měla už Babišova vláda za covidu, ale speciálně středopravicová vláda by měla mnohem víc přemýšlet nad tím, pomocí jakých klíčových hodnot a klíčových slov svoje politiky rámovat,“ uvedl pro Echo24 Chytilek s tím, že například heslo „Nestyďte se požádat o dávku“ by bylo v pořádku v zemi s výrazně větší důvěrou v moderně fungující stát.