Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu. Na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku to dnes řekl český premiér Andrej Babiš (ANO), přestože minulý týden se nechal slyšet, že Schengenský prostor není funkční.
Němci hodně cestují a mnozí z nich si to mohou dovolit. Za normálních časů se s Němci potkáte v sanfranciské čtvrti Fisherman's Wharf, na vrcholku dubajské věže Burdž Chalífa nebo v jazzové kavárně v londýnském Camdenu. Jezdí na safari do afrických zemí, plaví se po všech oceánech, co jsou na téhle planetě k mání, a lezou po horách v Argentině. K čertu, tyhle lidi můžete potkat i na Saturnu, napsal německý server The Berlin Spectator.
Česká republika společně s dalšími členy Visegrádské čtyřky a Rumunska je v počtu nakažených koronavirem ve srovnání se zbytkem Evropské unie nejlépe. V Česku počty případů stagnují, s 23 případy na 100 000 obyvatel je nyní opět na 23. místě (před týdnem bylo případů v ČR přibližně 22). Vyplývá to z dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Nejlépe je na tom Polsko s 6 nakaženými na 100 000 obyvatel.
Evropská komise zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval dnes server iROZHLAS.cz. České úřady se pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze kvůli Babišovu střetu zájmu skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu. Podle auditorů EK je Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek.
V rámci svého radikálního klimatického plánu známého jako New Green Deal přichází Evropská komise (EK) s dalším zeleným návrhem, tentokrát mířeným na lesy. Až deset procent lesů na území EU by totiž mohlo spadat pod takzvanou pasivní ochranu, a těžba dřeva by tak v nich již nebyla možná. Na to by silně doplatily unijní státy, kde dřevařský průmysl tvoří významnou část ekonomiky, a ceny dřeva by zde znatelně vzrostly. Na poplach tak bijí hlavně Poláci.
Šéf hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński ohlásil, že kontroverzní disciplinární komora nejvyššího soudu, která je součástí sporu Varšavy s Evropskou unií, bude zrušena. Příslušné změny mají být podle něj předloženy v září. Disciplinární komora rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby.
Bývalý belgický premiér, europoslanec a eurohujer par excellence Guy Verhofstadt prohlásil za vítěze olympiády v Tokiu Evropskou unii. Upozornil, že kdyby se počítaly medaile všech zemí EU dohromady, předstihnou tak Čínu a USA, které momentálně v medailovém souboji vedou. Navrhl, aby sportovci na svých dresech měli kromě národní vlajky také evropskou. „Naše identita má vrstvy.
Z našeho severního souseda se za nějakých osmnáct let v Evropské unii stal sebevědomý hráč na evropské scéně. Společně s Maďarskem je o něm z takzvaných nových zemí EU nejvíc slyšet, ať v dobrém, nebo ve zlém. Právě o vztahu Polska k EU a o chování „staré“ Evropy k té „nové“ hovoří polský ministr zahraničí Zbigniew Rau.
Skoro 17 procent Poláků si myslí, že Polsko by mělo vystoupit z EU. Vyplývá to z průzkumu agentury SW Research, který zveřejnil deníkRzeczpospolita. Opačný názor vyjádřilo téměř 63 procent dotázaných. Nejzáporněji se k případnému odchodu Polska z EU v průzkumu stavěli padesátníci a lidé vysokoškolsky vzdělaní, jakož i lidé s nižšími příjmy, zatímco pro odchod byli spíše muži než ženy (v poměru 22 ku 12 procentům) a více než pětina obyvatel malých měst s méně než 20 000 obyvateli.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ubezpečila občany, že není nutné propadat obavám z toho, že se Česku přestává vyplácet členství v Evropské unii. Jsme totiž podle jejích výpočtů stále čistým příjemcem evropských peněz a ani v budoucích letech se na tom nemá nic měnit. Doba, kdy se staneme čistými plátci se totiž přibližuje s rozšiřováním unie, a podle odhadů nastane již za šest let..
Americký internetový prodejce Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur (19 miliard Kč) za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu, známými pod zkratkou GDPR. Společnost to uvedla v podrobné zprávě o hospodaření, kterou veřejně obchodované firmy ve Spojených státech musejí povinně předkládat Komisi pro cenné papíry (SEC). Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů CNPD uložil pokutu firmě Amazon Europe Core v rozhodnutí ze dne 16. července.
Maďarský Národní volební úřad dnes schválil seznam otázek, které chce vláda premiéra Viktora Orbána předložit voličům v chystaném referendu týkajícím se sexuálních menšin. Jde o součást toho, co Orbán nazývá "ideologickou válkou" s Evropskou unií, uvedla agentura Reuters. Orbán, který vládne od roku 2010, navrhl uspořádat referendum o vládou prosazeném zákonu, jenž omezuje osvětu o homosexualitě a změně pohlaví na školách.
Zásoby v evropských plynových nádržích se zmenšují, dodávky zemního plynu jsou hluboko pod normálem. To se odráží i na ceně plynu, která v Evropě stoupla na nejvyšší úroveň za dva a půl roku. Podle německého ekonomického deníku Handelsblatt za tím především stojí ruský plynárenský gigant Gazprom, který zvyšuje ceny pro Evropu a záměrně snižuje dodávky plynu. Podle kritiků tím chce Moskva tlačit na EU, aby schválila spuštění kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 do konce roku.
Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.
Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU. Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na které upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU.
Rozhovor s maďarskou ministryní Judit Vargovou se měl původně týkat hlavně nových pravidel v sexuální výchově. Vládní strana Fidesz zakázala propagaci homosexuality a transgenderu jak ve školách, tak ve vysílání přístupném dětem a mládeži. Mezitím se vztahy mezi Budapeští a Evropskou komisí vyhrotily natolik, že i rozhovor musel být rozšířen a jeho tématem se stal tento konflikt v celé své kráse. A na poslední chvíli do toho přišel ještě skandál kolem izraelského softwaru Pegasus pro špehování přes mobilní telefon.
Poslední dobou se ve válce Evropské unie proti Maďarsku otevřely nové dvě fronty. Ta první byla otevřena v půli června, kdy parlament v Budapešti novelizoval čtvrt století starý zákon o ochraně dětí a o poručnictví (viz rozhovor s ministryní spravedlnosti Juditou Vargovou na str. 18 aktuálního čísla Týdeníku Echo).
V krátkém sledu se do České republiky přijeli ukázat dva čelní představitelé Evropské unie. Komisař Frans Timmermans přijel se Zeleným údělem. O několik dní později předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se 180 miliardami korun, aby Česká republika mohla lépe snášet ekonomické škody způsobené pandemií čínského viru. Nikdo nedává nic zadarmo, zvlášť když jde o miliardy, ani když se tomu eufemisticky říká dotace.
Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server Delfi. Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat „Freedom“ (Svoboda) a předkládat požadavky, které nebyly místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu.
Takovou prasárnu jsem nezažil." Premiér Andrej Babiš označil v neděli večer ve svém pořadu Čau lidi veřejnoprávní ČTK a Český rozhlas za pátou kolonu, která bojuje pro českým zájmům. "Byl jsem u Ursuly (von der Layenové) třetí pro peníze na fond obnovy, vybojovali jsme 180 miliard, ale bohužel tripartita, koaliční partner...trvalo to dost dlouho," ztěžuje si premiér Babiš na průtahy s penězi na obnovu z EU, které musel překonávat.
I přes ploty na jihovýchodních hranicích Maďarska se skrze jeho území dále dostávají tisíce migrantů do sousedního Rakouska na západě. Jen za letošek bylo na maďarsko-rakouských hranicích zadrženo na 15 tisíc migrantů. Alarmující situace přiměla spolkovou vládu vyslat na tyto hranice dalších 400 vojáků. Oznámili to v sobotu v terénu na dramaticky stylizované tiskové konferenci ministr vnitra Karl Nehammer a ministryně obrany Klaudia Tanner (oba ÖVP).
V Česku rostou ceny bydlení mnohem rychleji než ve zbytku Evropy. Od roku 2015 podražily byty o 59,5 procent zatímco v EU o 29,4 procent. Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie Deloitte. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Irové, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,1 ročního platu.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans představil minulou středu tzv. energeticko-klimatický balíček. Pod názvem Fit for 55 se v něm skrývá sedmnáct konkrétních návrhů, jak EU do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Patří k nim faktický zákaz aut se spalovacím motorem (do roku 2035), rozšíření emisních povolenek na stavebnictví, zemědělství, lodní a leteckou dopravu, také zdražení povolenek v oborech, v nichž jsou již zavedeny.
Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria, české úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, aby mohla země inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září.
Poté, co hlavní strůjce radikální klimatické politiky a místopředseda Evropské komise (EK) Frans Timmermans obhajoval zelenou bezuhlíkovou ekonomiku v Praze, zamířil se podívat také do silně průmyslového Moravskoslezského kraje. Tam ho hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO) ujistil, že svůj region promění a místo „špinavého“ uhlí se zde budou „těžit data“. Návrhy z přelomového New Green Dealu budou mít celkově na průmyslové země typu Česka velmi citelný dopad, který zasáhne hlavně běžné spotřebitele
Zatímco v Německu a Belgii přibývá obětí záplav a beznaděj narůstá, objevují se otázky, jak mohlo k současné katastrofě vůbec dojít, napsal server stanice BBC. Povodním předcházely v částech západní Evropy rekordní srážky, které vedly k vylití řek z břehů. Oceňovaná hydroložka Hannah Clokeová, která vytvořila Evropský systém varování před povodněmi, program EU, jehož cílem je zavčasu varovat před povodňovým nebezpečím, tvrdí, že během minulého víkendu úřady dostaly varování.
Česko bude muset zmodernizovat svůj průmysl a uvědomit si potenciál nové zelené bezuhlíkové ekonomiky, je to totiž jediná správná cesta. Alespoň tak obhajoval přelomové klimatické návrhy Evropské komise (EK) známé jako New Green Deal její místopředseda Frans Timmermans, který do Prahy přijel o plánech jednat s českými politiky. Že musí Češi brát dopady klimatických změn vážně, ospravedlňoval Timmermans mj. řáděním tornáda na jižní Moravě.
Zastupitelé hlavního města pomýšlí na to, že by Praha při žádání o finance z evropských dotačních programů v zásadě obešla vládu Andreje Babiše a mohla prostředky získat sama. Podle magistrátu se totiž současný kabinet při žádání o evropské peníze příliš nesnaží. O možné změně jednal v pátek náměstek primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury a technické vybavenosti Petr Hlubuček s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil za ostudné stanovisko Evropské komise ke kontroverznímu maďarskému zákonu zakazujícímu na školách osvětu ohledně menšinové sexuální orientace. Reagoval tak na skutečnost, že komise ve čtvrtek zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin. Obě země mají dva měsíce na odpověď. Stanovisko Evropské komise v této věci předseda maďarské vlády označil za ostudné.
Green Deal s představenými konkrétními kroky znervózňuje české podniky. Na průmysl totiž bude mířit většina z kroků, kterými chce Evropská komise snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Česká republika se řadí v Evropské unii k nejvíce závislým zemím právě na oblast průmyslu. K největším změnám patrně dojde u automobilek, kde se počítá s koncem spalovacích motorů. Autoprůmysl tak zřejmě projde velkou změnou, kdy budou muset končit i některé firmy, zejména dodavatelé dílů.
