Šťastný konec 20. století se odehrál ve střední a východní Evropě. Svoboda zvítězila nad tyranií a budoucnost se zdála jasnější než kdykoli předtím. Démoni historie však byli uspáni pouze na jedno pokolení. Válka na Ukrajině šokovala svět tím, že připomněla, jak křehký je mezinárodní status quo, a probudila západní společnosti z blažené letargie konce dějin.
Do jihoukrajinského města Oděsa v pondělí bez ohlášení přicestoval předseda Evropské rady Charles Michel. Přivítal jej zde ukrajinský premiér Denys Šmyhal, uvedl Unian. Jednání obou představitelů přerušily čtyři vysoce přesné ruské střely Oniks, kvůli kterým se museli uchýlit do krytu.
Maďarsko v neděli opět zablokovalo návrh Evropské komise uvalit embargo na dovoz ruské ropy, protože by to prý znamenalo katastrofu pro ekonomiku Budapešti. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Jednání sedmadvacítky tak skončilo neúspěšně a mělo by pokračovat během několika dnů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může o taktiku Maďarska své partnery ještě déle tlačit a vymoci si pro sebe výhodnější pozici.
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.
Minulý týden byl diplomaticky výrazně česko-polský. Nejdřív ve středu navštívil prezident Andrzej Duda svého českého kolegu Miloše Zemana na Pražském hradě. Jen dva dny poté zamířil premiér Petr Fiala do Varšavy za polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Ty návštěvy měly symbolický význam i velmi věcný a konkrétní obsah. Polsko se v těžké době energetické krize a ruské agrese na Ukrajině stalo lídrem Evropské unie a zároveň naším klíčovým spojencem v prosazování zájmů a představ o tom, jak by měla Unie v krizových časech manévrovat.
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. S odkazem na diplomatický zdroj to dnes napsala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie.
Odklad embarga na ruskou ropu vyvolává rozporuplné reakce. Evropská komise totiž rozhodla, že státy Evropské unie skoncují dovozem ruské ropy do konce letošního roku. Problém to ale vytváří pro Českou republiku, Slovensko či Maďarsko, které nemají jinou alternativu. Premiér Petr Fiala tak přišel s odkladem, který může trvat dva až tři roky. To však kritizuje europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer,
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila ve středu ráno šestý balíček sankcí vůči Rusku, které se dopouští vojenské agrese na Ukrajině. Nově budou sankce rozšířeny i na největší ruskou banku Sberbank a dvě další velké banky, které budou odstřiženy od systému SWIFT. Evropská komise také navrhuje zákaz dovozu ruské ropy do zemí Evropy do konce letošního roku. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země.
Zástupci Slovenska a Maďarska dnes uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje EU. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a neexistují za ně žádné okamžité alternativy. Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich zřejmě začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.
Rusko se rozhodlo, že je potřeba rozklížit dosavadní relativně pevnou jednotu Evropy v sankcích a vyzbrojování Ukrajiny přes zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Přesně podle metody rozděl a panuj. Zavření kohoutků přichází den poté, co ohlásily nové zbrojní dodávky na Ukrajinu dvě klíčové země, kterým se do toho v případě té první zatím moc nechtělo. A v případě té druhé se to dělalo, ale nemluvilo se o tom.
„Jsem proti cenzuře, která jde daleko za rámec zákona." Nákup sociální platformy Twitter miliardářem Elonem Muskem se setkal s obavami týkajícími se Muskovy představy svobody projevu, kterou hodlá na síti udržovat. Nutnost dodržovat platné zákony zmínila mimo jiné česká eurokomisařka Věra Jourová a to v souvislosti s omezeními, která na sociální sítě uvalila Evropská unie. Podle Muska sice „extrémní reakce“ některých kritiků na větší svobodu slova mluví za vše. Později ale dodal, že se Twitter bude řídit platnými zákony o projevu.
Evropská komise ve středu formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli údajnému porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva tvrdí, že v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
Emmanuel Macron je v současnosti nejmocnějším evropským politikem. Francouzský prezident získal nový volební mandát a v příštích pěti letech se s jeho pomocí pokusí proměnit nejen Francii, ale i Evropu, píše list Financial Times. Pokud Macron skutečně uspěje, stane se v jeho druhém a posledním funkčním období Evropská unie významnou geopolitickou mocností, která se vyrovná Číně a USA. Cíl utvořit evropskou supervelmoc se může zdát vzdálený, dokonce iluzorní. Okolnosti se ale sešly tak, že Macron má největší šanci tuto vizi prosadit.
Ukrajině bychom neměli povolit plné členství v Evropské unii. Řekl to v sobotu rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg na Evropském mediálním summitu. Podle něj existují jiné cesty, jak Ukrajině pomoci včetně poskytnutí určité formy ochrany, nicméně členství ani kandidátský status mezi ně nepatří. Jako důvody Schallenberg poukázal na státy, které se o přistoupení snaží delší dobu a také na státy západního Balkánu, které v současné době vstupují do rozhovorů o přistoupení.
S rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině vyvstává otázka, zda se Evropská unie zcela odpojí od ruských energií. Před tím však paradoxně varuje americká ministryně financí Janet Yellenová, podle které by takový krok způsobil škody i globální ekonomice. Samy Spojené státy přitom k zákazu dovozu ruské ropy nyní přistoupily. Německo by v tomto případě spadlo do recese, cena ropy by vylétla až nad 170 dolarů za barel, což by vystřelilo ceny pohonných hmot v Česku minimálně na 60 korun za litr, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.
Vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU se v noci na dnešek dohodli na nových "pravidlech regulace" obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako je Meta či Google, tak budou muset účinněji kontrolovat obsah na svých platformách a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pokud to nebudou činit dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů. Hlavně tzv. nenávistné projevy by tak měly být odstraňovány rychleji.
Vývoz ruské státní plynárenské společnosti Gazprom do Evropy by v letošním roce podle analytiků mohl klesnout zhruba o třetinu, a to kvůli válce na Ukrajině, plánovanému přechodu na platby v rublech a konkurenci ze strany zkapalněného zemního plynu (LNG). Informovala o tom agentura Reuters. „Trh sází spíše na to, že Kreml ustoupí a dále bude přijímat platby, jak bylo běžné před válkou,“ míní ekonom. Rusko se na pokrytí poptávky po plynu v Evropě podílí zhruba 40 procenty.
Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Zadlužení české vlády se loni podle pátečních dat Eurostatu zvýšilo o 4,2 procentního bodu na 41,9 procenta HDP. Na twitteru na to upozornilo ministerstvo financí. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Úřad dodal, že Česko bylo v čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily. Výrazný nárůst dluhu zaznamenaly také Malta nebo Slovensko.
Evropská komise bezprostředně po ruském vpádu na Ukrajinu vytyčila cíl zmenšit závislost na ruském plynu už do konce tohoto roku o 80 procent. Fiala je střízlivější, „vyvléci se z ruské energetické smyčky“ chce do pěti let. Ale i to je mamutí úloha. S klidem ji můžeme označit za energetickou pětiletku, poněvadž i tady má politika – ruská armáda, evropská reakce – převahu nad neviditelnou rukou trhu. Sousloví energetická bezpečnost má dva významy. Bezpečnost dodávek neboli aby energie vůbec byla k dispozici, zadruhé aby nebyla drahá tak, že její cena bude ohrožovat prosperitu země.
Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Statistický úřad tak zpřesnil svůj rychlý odhad ze začátku tohoto měsíce, podle kterého březnová inflace v zemích používajících euro činila 7,5 procenta.
Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt. Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině podle tří čtvrtin obyvatel ČR, silně pozitivní vztah k němu mají jen čtyři procenta lidí.
Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dotazník předala ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během své návštěvy v Kyjevě 8. dubna. "Stojíme při vás a vašem evropském snu," řekla tehdy von der Leyenová a slíbila urychlení rozhodovacího procesu.
Hlad po plynu proměnil Evropu v eldorádo pro každého, kdo má zásoby na prodej. A ani Čína, která sama dováží obrovské množství LNG, si nenechala ujít příležitost a dokázala teď přeexportovat na starý kontinent několik tankerů amerického plynu s astromickými zisky s dodáním v následujících měsících. Unipec, dceřinná společnost čínského státního Sinopecu, prodala podle zdrojů od obchodníků nejméně tři náklady tankerů na LNG k dodání do června do přístavů v Evropě.
Pokud Evropská unie zavede embargo na dodávky ruského plynu a ropy, obchodní bilance Ruska zůstane pro letošek skoro stejná jako loni. Uvedla to trojice akademických ekonomů z renomovaného washingtonského think-tanku Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) ve své studii, v níž zkoumá potenciální dopad embarga na dovoz ruských energií. Na studii se podíleli dva výzkumníci z pražského institutu CERGE-EI.
Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.
Státy sedmadvacítky uvalily na Rusko další balík sankcí, který zakáže mimo jiné vývoz ruského uhlí. Tím však debata vyvolávající v unii tření nekončí. Daleko tvrdší dopad na Rusko by totiž mohl mít konec dovozu plynu a ropy, kterým přitom původně vyhrožoval naopak Kreml. Děsivé výjevy z ukrajinského města Buča i dalších míst, která opustila ruská armáda, vedou k rostoucímu tlaku na přitvrzení, v pondělí mají ministři EU jednat dále o úplném odstřižení od ruských energií.
Evropská unie dnes zařadila na sankční seznam dvě dcery ruského prezidenta Vladimira Putina či několik oligarchů blízkých Kremlu. Figuruje mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Arkadije Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Jména EU zveřejnila ve svém oficiálním věstníku.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě v Kyjevě podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem EU. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla von der Leyenová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Rusku naopak předpověděla, že ho čeká ekonomický, finanční a technologický úpadek. „Myslím si, že udělat si na tohle názor nepotrvá obvyklých několik let, ale jen několik týdnů,“ řekla von der Leyenová Zelenskému,
Nejvyšší představitelé EU navštívili místo masakru v Buče u Kyjeva. Místo masového hrobu navštívili před setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, slovenský premiér Eduard Heger a představitel EU pro zahraniční politiku Joseph Borrell. Premiér Heger označil Buču za "pomník ruského barbarství". „V Buči jsme viděli, jak tu zničili lidskost“, řekla na místě masového hrobu Ursula von der Leyenová.
Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let 20.století
