„Jsem proti cenzuře, která jde daleko za rámec zákona." Nákup sociální platformy Twitter miliardářem Elonem Muskem se setkal s obavami týkajícími se Muskovy představy svobody projevu, kterou hodlá na síti udržovat. Nutnost dodržovat platné zákony zmínila mimo jiné česká eurokomisařka Věra Jourová a to v souvislosti s omezeními, která na sociální sítě uvalila Evropská unie. Podle Muska sice „extrémní reakce“ některých kritiků na větší svobodu slova mluví za vše. Později ale dodal, že se Twitter bude řídit platnými zákony o projevu.

Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton uvedl, že Bruselu nepřísluší komentovat Muskovu koupi firmy Twitter, připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování "nelegálního obsahu". Musk v minulosti prohlašoval, že chce z Twitteru učinit platformu, která by přijímala co nejširší okruh uživatelů včetně některých, jejichž účty firma v minulosti trvale zablokovala kvůli porušování pravidel pro obsah příspěvků.

„Bude na Twitteru, aby se přizpůsobil našim pravidlům,“ řekl Breton agentuře Reuters. „Myslím, že Elon Musk zná Evropu velmi dobře. Ví moc dobře, že máme určitá pravidla pro automobilový průmysl a rozumí tomu. Takže v Evropě, abychom bránili svobodu projevu a ochránili jednotlivce, musí všechny společnosti plnit tyto závazky,“ dodal.

„Twitter je důležitým prostorem pro evropskou veřejnou diskusi. Ať ho bude vlastnit kdokoliv, bude muset respektovat zákony EU: DSA, GDPR a podobně. A náš boj proti dezinformacím musí pokračovat. Očekáváme větší transparentnost a odpovědnost podle návrhu a závazek k revidovanému kodexu proti dezinformacím,“ navázala na Bretona Věra Jourová.

Twitter is an important space for European public debate. Under any ownership, it will have to respect EU laws: DSA, GDPR, etc. And our fight against disinformation must continue. We expect more transparency and responsibility by design + commitment to revised anti-disinfo Code. https://t.co/YwO863bDNk

— Věra Jourová (@VeraJourova) April 26, 2022

Musk krátce poté uvedl, že „extrémní reakce těch, kteří se bojí svobody slova, mluví za vše“. „‘Svobodou slova‘ myslím prostě to, co odpovídá zákonu,“ upřesnil ale vzápětí. „Jsem proti cenzuře, která jde daleko za rámec zákona. Pokud lidé chtějí méně svobody projevu, požádají svou vládu, aby přijala tomu odpovídající zákony. Jít nad rámec zákona je tedy v rozporu s vůlí lidu,“ dodal.

By “free speech”, I simply mean that which matches the law.

I am against censorship that goes far beyond the law.

If people want less free speech, they will ask government to pass laws to that effect.

Therefore, going beyond the law is contrary to the will of the people.

— Elon Musk (@elonmusk) April 26, 2022

Musk naznačil, že by chtěl mimo jiné zveřejnit interní pravidla pro moderování obsahu, potvrzovat identitu všech uživatelů a „porazit spamovací automatické účty“. Zároveň poznamenal, že bude velmi opatrný při rozdávání permanentních zákazů a místo toho by upřednostňoval dočasné zablokovávání účtů.

Pozornost na sebe přitáhlo jeho úterní prohlášení, že „pozastavení twitterového účtu významné zpravodajské organizace za zveřejnění pravdivého příběhu bylo zjevně neuvěřitelně nevhodné“. Musk tak odkazoval na kauzu kolem článku listu New York Post, který mluvil o notebooku Huntra Bidena, syna stávajícího prezidenta USA Joea Bidena. Ten měl obsahovat dokumenty a emaily dokazující mimo jiné obchody se zahraničními firmami. Twitter tehdy dočasně zabránil sdílení tohoto článku, protože údajně nebylo možné dokázat jeho autenticitu.

EU se minulý týden shodla na zpřísnění pravidel pro sociální sítě, podle nichž budou muset technologické společnosti účinněji kontrolovat obsah na svých platformách. Pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej mají povinnost bezodkladně odstranit. Evropští činitelé přitom kladou důraz především na projevy nenávisti a dezinformace.

Pokud firmy nebudou proti zakázanému obsahu zasahovat dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů. Dohodu musí ještě schválit unijní členské státy a Evropský parlament, očekává se však, že to bude pouze formalita.

Další obavy, které ohledně Muskova nákupu panují, se týkají možného silnějšího vlivu Číny na sociální síti. Čína totiž loni byla druhým největším trhem Tesly, kterou Musk ovládá, po Spojených státech a čínští výrobci baterií jsou hlavními dodavateli pro elektromobily Tesla, napsal novinář NYT Mike Forsythe. Připomněl také, že po roce 2009, kdy Peking v Číně provoz Twitteru zakázal, nemá tamní vláda na tuto platformu téměř žádné páky. „To se možná právě změnilo,“ myslí si novinář. Zhruba polovina automobilů, které Tesla loni celosvětově prodala, byla vyrobena v jejím závodě v Šanghaji, poznamenala agentura Reuters. Samotná Čína tyto spekulace odmítla.