Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci svou nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků daleko více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let minulého století k přesunu k průměrné podpoře států Evropské unie.

Ministr Nekula je od svého nástupu na ministerstvo pod tlakem velkých zemědělců. V první polovině ledna totiž protestovali naštvaní zástupci Agrární komory a zemědělského svazu před Úřadem vlády kvůli přepracování strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027. Ten byl totiž dojednáván právě s exministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Nová vláda však avizovala, že bude klást důraz na kontrolu dotací, které do podniků proudí, na zastropování dotací pro velké podniky a na platbu na první hektary.

Agrární komora nyní zveřejnila průzkum, podle kterého budou muset velcí zemědělci kvůli novému rozvržení dotací omezit svou produkci. Spolu se Zemědělským svazem rozjeli velcí agrárníci kampaň, ve které varují před nárůstem cen potravin a omezením chovů. Komoře i svazu zejména vadí redistribuční platba, kterou zemědělci dostanou za prvních 150 hektarů obhospodařené plochy. Podle upravného Národního strategického plánu má do této platby směřovat 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Dosud byla platba ve výši 10 procent.

Podle zástupců velkých zemědělců je to jasný signál, že vláda bude přesouvat peníze pro větší právě těm menším. „Podstatné je, že odebírá prostředky produkčním zemědělcům, kteří tvoří dominantní množství českých potravin,“ řekl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Výrok předsedy svazu však rozporuje agrární analytik Petr Havel, podle kterého je současné navržení podporu malých, kteří tvoří drtivou část produkce v Evropské unii. Celá Evropská unie i v podstatě celý svět stojí na malých a středních farmářích. Tedy na těch, kterých se rozhodla Česká republika více podporovat. Máme tady máme problém historie kolektivizace 50. let minulého století. S tím dědictvím žijeme doteď, což se v jiných zemích nestalo. Kromě NDR. Je to tak, že pokud se vláda rozhodla k takovému restrukturálnímu zásahu, tak tím vlastně posouvá strukturu podpory našeho zemědělství k obvyklému stavu v Evropské unii. Má to tedy svou logiku, když jsme součástí Evropské unie,“ řekl pro Echo24 Havel.

Podle něj navíc velcí zemědělci upozorňují zejména na redistributivní platby, které však tvoří pouze necelých 10 procent ze všech dotací, na které mohou dosáhnout. „Zároveň je potřeba dodat, že průměrná velikost českého zemědělského podniku je zhruba desetkrát vyšší než v Evropské unii. Výše 23 procent tak bude skutečně nejvyšší v celé EU, ale je logické, že pokud máme v podnicích destekrát vyšší rozlohu, tak tomu bude odpovídat i redistribuční platba,“ řekl dále Havel.

Havel také zároveň upozorňuje, že velké podniky mají stále své výhody, o které v žádném případě nepřijdou. Velké agropodniky tak dále mohou využívat svou sílu a výhodněji nakupovat i prodávat. Navíc se mohou opřít o dva pilíře dotací, které velké podniky čerpají. Tedy přímé platby a také program rozvoje venkova. Druhý jmenovaný je z větší části financován Evropskou unií a český stát má v něm spoluúčast. „Aby zemědělci získali dotaci z programu rozvoje venkova, tak musí vytvořit projekt. To znamená čas, byrokracii nebo znalosti jak projekt napsat. A to je dost zatěžující. Větší podniky na to mají své zaměstnance a mají tak obrovskou výhodu před malými farmáři,“ uvedl Havel, jaké dotace mohou velké podniky čerpat.