S rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině vyvstává otázka, zda se Evropská unie zcela odpojí od ruských energií. Před tím však paradoxně varuje americká ministryně financí Janet Yellenová, podle které by takový krok způsobil škody i globální ekonomice. Samy Spojené státy přitom k zákazu dovozu ruské ropy nyní přistoupily. Německo by v tomto případě spadlo do recese, cena ropy by vylétla až nad 170 dolarů za barel, což by vystřelilo ceny pohonných hmot v Česku minimálně na 60 korun za litr, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Evropská unie by rozhodně podle Yellenové měla omezit svoji závislost na ruských dodávek energie, při uvalení úplného zákazu by však měla "být opatrná". Okamžitý zákaz by totiž "výrazně zvýšil globální ceny ropy" a "měl by škodlivý dopad na Evropu i další části světa", citoval americkou ministryni deník Financial Times.

Navíc takové embargo by paradoxně nemuselo mít na Rusko příliš negativní dopad, neboť Moskva by z vyšších cen těžila, myslí si Yellenová. „Kdybychom dokázali vymyslet způsob, jak toho dosáhnout, aniž bychom poškodili celý svět vyššími cenami energie, bylo by to ideální. A to je věc, kterou se všichni společně snažíme překonat,“ prohlásila ministryně. Samotné Spojené přitom v těchto dnech přistoupily k zákazu dovozu ruské ropy a ropných derivátů, byť objem těchto produktů je v americkém dovozu relativně malý.

Podle Oxfordského institutu studia energetiky je vysoce pravděpodobné, že se EU od ruského plynu odpojí právě v první polovině května. Před tím však naléhavě varuje například šéf německého energetického giganta E.ON Leonhard Birnbaum. Odpojení od ruského plynu vyvolá podle něj v EU fatální rozkol.

S embargem na ruský plyn silně nesouhlasí také například rakouský ministr financí, podle kterého by takový krok více než Moskvě uškodil spíše Rakousku, které je na ruském plynu silně závislé. Odstřižení od ruských dodávek by výrazně poškodilo i německou ekonomiku, která by se podle propadla zhruba o dvě procenta a dostala by se do recese, komentoval Kovanda. Cena ropy Brent by v takovém případě vyskočila nad 170 dolarů za barel, a v Česku by tak lidé tankovali nejméně za 60 korun za litr.

Někteří ekonomové si navíc myslí, že Rusko by odpojení Evropské unie od jeho plynu i ropy hospodářsky zase tolik nepocítilo. "Jeho přebytek zahraničního obchodu by totiž i v takovém případě zůstal letos zhruba stejný jako loni," uvedl Kovanda. Rusko loni vykázalo historicky rekordní objem vývozu, čítající 490 miliard dolarů. Jenom polovinu z této částky ale představují příjmy z ropy a plynu a příslušných produktů.

"Vzhledem k tomu, že současně dochází vlivem západních sankcí k poklesu ruského dovozu takřka na polovinu, lze při daných předpokladech – tj. předpokladu embarga Západu na ruskou ropu a snížení dodávek plynu do EU o dvě třetiny – počítat s tím, že Rusko letos i tak vykáže přebytek zahraničního obchodu čítající zhruba 200 miliard dolarů," dodal Kovanda s tím, že to přibližně odpovídá jeho loňské hodnotě.

Rusko navíc dále těží z toho, že z velké části kvůli válce na Ukrajině letos nastal další růst cen ropy, přičemž ceny plynu se rovněž drží stále poměrně vysoko. I při kompletním odpojení EU od ruského plynu – tedy ne pouze dvoutřetinového – by Rusko letos vykázalo přebytek zahraničního obchodu. "Byl by sice nižší než ten loňský, který byl historicky rekordní, ale pořád by šlo o znatelný přebytek. Jedním z důsledků odpojení EU od ruského plynu je tedy ten, že Německo - či Česko - padnou do recese, zatímco Rusko jej vlastně nepocítí," komentoval ekonom.

Podle některých názorů však představuje odpojení EU od dodávek ruských energií nejrychlejší cestu k ukončení války. A také ekonomicky nejefektivnější. Tak argumentují například ekonomové z pařížské Sciences Po a z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Prvním klíčovým odběratelem EU, který je připravený se od ruského plynu odpojit, je Itálie, která neakceptuje rozpor se sankcemi.

Kreml totiž požaduje od odběratelů v EU, aby si u ruské státní Gazprombanky zřídili devizový a zároveň rublový účet, přes který by měly probíhat platby za plyn. Gazprombanka by devizové platby směňovala na rubly a dále posílala Gazpromu, tedy plynárenskému podniku v rukou Kremlu. "To podle už zmíněných právních analýz Bruselu dává Rusku výhodu stanovit si příznivý směnný kurs, který beztak již nyní manipuluje razantními zásahy do devizového trhu," dodal ekonom. Brusel tak dospěl k závěru, že takové platby jsou v rozporu se sankcemi. Zatím jedinou zemí EU, která je ochotna nový systém plateb využívat, je Maďarsko.