Pokud Evropská unie zavede embargo na dodávky ruského plynu a ropy, obchodní bilance Ruska zůstane pro letošek skoro stejná jako loni. Uvedla to trojice akademických ekonomů z renomovaného washingtonského think-tanku Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) ve své studii, v níž zkoumá potenciální dopad embarga na dovoz ruských energií. Na studii se podíleli dva výzkumníci z pražského institutu CERGE-EI.

Přestože různí vědci či ekonomové opakují, že embargo na vývoz ruského plynu a ropy by svými dopady mohlo válku na Ukrajině rychle ukončit, výpočty týmu CEPR uvádí něco jiného. Tento krok by podle týmu nemusel podkopat ruskou ekonomiku kvůli „rekordně vysokým cenám“, na které by se vyvážené zboží dostálo po zavedení úplného embarga na energie.

Rusko totiž dále těží z toho, že zejména kvůli válce na Ukrajině letos nastal další růst cen ropy; ceny plynu se stabilně drží celkem vysoko. „I při kompletním odpojení EU od ruského plynu – tedy ne pouze dvoutřetinového – by Rusko letos vykázalo přebytek zahraničního obchodu. Byl by sice nižší než ten loňský, který byl historicky rekordní, ale pořád by šlo o znatelný přebytek,“ vysvětluje výsledky studie ekonom Lukáš Kovanda.

Putin navíc vyhrožuje, že omezení dodávek z Ruska může ohrozit celý svět. „Pokusy západních zemí vytlačit ruské dodavatele a nahradit naše energetické zdroje alternativními dodávky nevyhnutelně postihnou celou světovou ekonomiku. Následky takového kroku mohou být velice bolestivé, a to v prvé řadě pro samotné iniciátory takové politiky,“ řekl Putin podle agentury Interfax během čtvrteční porady s představiteli ropného a plynárenského průmyslu.

Zastavení dodávek ruských energií do EU je nejrychlejší cestou k ukončení války, míní někteří ekonomové (1). Není tomu tak, kontrují jiní, včetně dvou z tuzemské CERGE. I po odpojení EU od ruských energií by Rusko mělo obchodní přebytek jako loni (2), https://t.co/awMYxNSxuR. pic.twitter.com/CsNBTIePn7

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 15, 2022

Kovanda proto upozorňuje na závěr, že potenciální uvalení embarga na ruskou ropu ze strany EU dohromady s USA by se týkalo zhruba 50 procent celkového ropného vývozu Ruska. Ekonomové Anna Pestovová, Michail Mamonov a Steven Ongena z CEPRu však pracují s variantou, že by ze strany Evropské unie došlo v případě plynu ke snížení jeho dovozu o dvě třetiny, nikoli k úplnému zastavení dodávek.

Za daných předpokladů by tedy celkový objem ruského vývozu klesl pouze o čtvrtinu. Podle týmu lze počítat s tím, že Rusko i letos vykáže přebytek zahraničního obchodu čítající zhruba 200 miliard dolarů. „Očekáváme, že obchodní bilance roku 2022 v Rusku zůstane na stejné úrovni, jako ta za rok 2021,“ uvádí ve své studii.

Na druhou stranu v závěru studie výzkumníci potvrzují, že dopady války a následných sankcí pravděpodobně vytvoří jednu z nejhlubších ekonomických krizí, kterým muselo Rusko v posledních třech dekádách čelit. A to i bez potenciálního embarga na plyn a ropu ze strany EU.

Ruskou ekonomiku podle ekonomů čeká hluboká recese. Ruská federace bude nicméně dál spoléhat na vývozní model, který je těžké narušit zvenčí, tvrdí trojice výzkumníků. Federace bude zároveň bojovat s nově vzniklou třídou „nových chudých“, kteří se budou muset adaptovat na novou situaci například vlastní produkcí jídla, stejně jako tomu bylo v 90. letech. Taková situace se podle studie nebude týkat jen Rusů, ale mnohem širší skupiny lidí z rozvojových zemí napříč celým světem.

Evropská unie ukončení své závislosti na energetických surovinách z Ruska zvažuje už delší dobu. Naléhá na ni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého příjmy z vývozu ropy, plynu a uhlí financují Putinovu válku, která trvá 51. dnem a vyžádala si podle odhadů již desetitisíce životů.