Násilná deportace je zločinem a Evropská unie ji nebude tolerovat, řekla v projevu k Evropskému parlamentu o převozech ukrajinských dětí do Ruska místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ujistila, že EU podporuje ukrajinské úřady ve vyšetřování těchto deportací na národní úrovni a podniká také kroky, aby o přesunech shromáždila důkazy a identifikovala osoby, které mají za převozy dětí zodpovědnost.
Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a dnes nově i Bulharsko.
Přestřelka mezi Piráty a lidovci kvůli únikům vládních dokumentů pokračuje. Tomáš Zdechovský prý tlačí lidovce stále blíže k ODS a jeho slova na adresu Pirátů měla jen krýt neschopnost ministra Zbyňka Stanjury. Deníku Echo24 to řekl europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa. Sám Zdechovský nicméně pro Echo24 uvedl, že svá slova o tom, že za úniky návrhů ekonomických opatření stojí právě Piráti, má od důvěryhodného zdroje.
Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém úterním vystoupení před europoslanci ve Štrasburku. EU se podle ní také jednoznačně vymezí v případě, že by Čína pomocí síly jakkoli změnila stávající situaci Tchaj-wanu. Není ale žádoucí, aby se EU odvrátila od Číny jako partnera v ekonomice a vědě, doplnila předsedkyně unijní exekutivy.
Česko se nechystá na rozdíl od Polska, Maďarska a nově i Slovenska k uvalení zákazu na dovoz levného ukrajinského obilí. Oznámil to v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr však podle prohlášení o záležitosti intenzivně jedná s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským a hodlá problém řešit na celounijní úrovni. Jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí, které zavedlo Polsko, Maďarsko a nejnověji Slovensko, mají být v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU a WTO.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropě nemůže být situace ohledně Tchaj-wanu lhostejná. Její prohlášení přichází v době, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k větší autonomii Evropy a nezávislosti na zahraniční politice USA, a to i v otázce Tchaj-wanu. Podle Baerbockové nemůžou být Německo a Evropa lhostejní vůči státům, které sdílejí stejné hodnoty a zájmy jako Evropa. Uvedla to v Číně v rámci své cesty po Asii, během které návštívila i Jižní Koreu a Japonsko. Informuje například Politico.
Šest zemí Evropské unie včetně České republiky žádá vytvořit evropský nástroj na výkup levného ukrajinského obilí, požadují také zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh. Novinářům to dnes po jednání s kolegy z Visegrádské skupiny (V4; Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a z Bulharska a Rumunska řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Slovensko nyní visegrádské čtyřce předsedá.
Šéf Evropské rady Charles Michel v úterý uvedl, že evropští lídři jsou stále více nakloněni snaze francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „strategickou autonomii“ vzhledem ke Spojeným státům a Číně. Podle Michela by Evropská unie měla přestat „slepě a systematicky následovat“ Washington a od Spojených států se odklonit.
Evropská jednota v otázce ukrajinské války, kterou rozpoutalo Rusko, dostala další trhlinu. Postoj Francie a Německa býval často váhavý, s výhradami. Německo válkou utrpělo ekonomicky nejvíce, protože přišlo o levný ruský plyn nejen pro domácnosti, ale hlavně pro průmysl. Levný ruský plyn byl základním pilířem Němci prosazovaného Green New Dealu, který je ve střední Evropě přijímán s velkým přemáháním a odporem veřejnosti.
Nejnebezpečnější státník v Evropě, hned po Vladimiru Putinovi, je francouzský prezident Emmanuel Macron. Tomu nestačilo, že jeho podlézání Kremlu skončilo fiaskem, a vydal se do Pekingu pohovořit s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Padala slova o „strategické autonomii“ a o tom, že EU by se měla stát „třetí supervelmocí“. Evropa by prý neměla slepě následovat USA. Pokaždé když francouzští představitelé začnou takto mluvit, je potřeba v našem koutě Evropy zbystřit. Znamená to, že Paříž se nás chystá hodit přes palubu. Macron v Číně vystupoval ne jako zástupce Francie, ale jako celé Evropy.
Energetická transformace je pro zemi, jako je Česká republika, velmi náročná. Nemá moře, dostatek větru a půdy není dostatek. V rozhovoru pro deník Echo24 to uvedla ředitelka udržitelných financí v Evropské investiční bance Eila Kreiviová. V Česku se čím dál více mluví o takzvané agrovoltaice, která ale čelí ostré kritice. Podle Kreiviové lze ale řešení najít i jednodušším způsobem. Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra.
Maďarský předseda parlamentu László Kövér v neděli tvrdě zkritizoval Finsko. Podle něj jeho zemi Finové „bodli do zad“ hned poté, co Maďarsko schválilo přistoupení Finska do NATO. Bodnutím do zad podle něj je, že se země připojila k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informuje o tom server deníku Magyar Hírlap.
Nizozemský premiér Mark Rutte nedokázal v parlamentu jasně říci, zda nadále platí plán snížení emisí dusíku na polovinu do roku 2030. V nizozemské koaliční vládě totiž přibývá hlasů volajících po odložení drastického zeleného plánu, který loni tak rozhněval farmáře, že se založili stranu a nyní se sní dostali do parlamentu. Zatímco strana Křesťanskodemokratická výzva (CDA) uvedla, že rok 2030 je pro Nizozemsko nesplnitelný a že chce o datu uvedeném v koaliční smlouvě znova jednat, strana Demokraté 66 je ostře proti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se o víkendu vrátil s cesty do Číny a v obsáhlém nedělním rozhovoru pro ekonomický deník Les Echos apeluje v tradicích francouzské poválečné politiky, že Evropa se nesmí stát nikoho vazalem a v souvislostmi s globálními turbulencemi musí nyní bojovat za svou "strategickou autonomii," jinak skončí v propadlišti dějin. Jak poznamenává deník New York Times, právě cesta Macrona do Pekingu podkopává snahu Washingtonu zkrotit Čínu.
Výrok českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), v němž lituje, že se Česká republika nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému zákonu, který podle Evropské komise diskriminuje sexuální menšiny, nezůstal bez reakce z Maďarska. „Je dobré, aby český ministr zahraničí věděl, že v Maďarsku záleží jen na rozhodnutí maďarského lidu, a Maďaři se jasně rozhodli, že děti je třeba chránit,“ napsal Lipavského maďarský protějšek Tamás Menczer na facebooku.
České republice se poprvé za Fialovy vlády podařilo skórovat v Bruselu. Může za to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a jeho účast při sestavení koalice členských států, která na poslední chvíli prosadila částečný ústup Evropské unie od loni přijatého zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Spalovací motory v autech se budou registrovat i po tomto roce za podmínky, že se do nich bude tankovat nikoli fosilními, ale syntetickými, tzv. uhlíkově neutrálními palivy.
Německo a Francie se připojují k soudnímu řízení Evropské komise (EK) proti Maďarsku kvůli jeho zákonu, jenž podle EK diskriminuje sexuální menšiny. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády. Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil předloni zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let.
Rusko bude s Evropou jednat tvrdě, pokud to bude nutné, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. V rozhovoru s ruským deníkem Argumenty i fakty, o němž informuje agentura Reuters, také vyjádřil přesvědčení, že Evropská unie se stala nepřátelskou, a Rusko tak „ztratila“. „Evropská unie ztratila Rusko. Ale je to její vlastní chyba,“ míní Lavrov, podle něhož to jsou právě členské země EU a vedoucí představitelé unie, kdo otevřeně tvrdí, že je nutné Rusku uštědřit strategickou porážku.
Ministerstvo dopravy by v rámci půjčky od Evropské unie chtělo získat částku 98,5 miliardy korun. Z té by měly být mimo jiné financovány projekty na železnici přispívající k „zelené tranzici“. Ta má zařídit energetickou transformaci a přechod na zelené zdroje. Investice představuje prvotní zájem, konkrétní podmínky úvěru jsou ještě v jednaní, uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva František Jemelka.
Evropské země se potýkají s inflační krizí, což způsobuje zdražení základních potravin a stupňování úzkosti z jejich cen. Tento problém vede na národní úrovni k boji o jídlo, protože lidé musí utrácet více peněz za stejné množství potravin. Zatímco inflace v eurozóně se v březnu snížila na 6,9%, ceny potravin v EU vzrostly průměrně o 16 procent. To vede čím dál více evropských vlád k tomu, aby zintenzivnili opatření proti nárůstu ceny jídla. Některé ruší daň z přidané hodnoty, jiné řeší, jak "zastropovat" ceny
Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá přijmout nabídku Evropské komise půjčit si až stovky miliard, které mají být určeny na transformaci české energetické infrastruktury s cílem úplného odříznutí od závislosti na ruské ropě a plynu. Část peněz by také měla jít do peněz na investice. Česko si má půjčit 2,9 až 11 miliard eur (69 až 265 miliard korun). Peníze by se měly mimo jiné využít třeba i na výstavbu česko-polského plynovodu Stork 2.
Navzdory obrovskému počtu obětí a brutalitě války se počet evropských lídrů zasazujících se o mír nezvýšil, uvedl v pátek maďarský premiér Viktor Orbán v pořadu Dobré ráno, Maďarsko na stanici Rádio Kossuth. Podle Orbána jsme blízko k tomu, aby se mezi představiteli EU stalo legitimním téma vyslat na Ukrajinu jakési mírové síly. Pokud by k takovým jednáním došlo, "jednalo by se o extrémně nebezpečnou diskuzi," reagoval Kreml.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová usiluje o post nové šéfky NATO, uvedl to britský list The Sun s odkazem na diplomatický zdroj. Podle něj řada členských států navrhla, aby von der Leyenová převzala alianci letos v říjnu. Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg by měl skončit v říjnu poté, co byl jeho mandát třikrát prodloužen, naposledy kvůli válce na Ukrajině, a sloužil celkem téměř devět let.
České předsednictví EU bylo vyhlášeno za takový úspěch, že se v polovině března zdálo, jako by si je ministr dopravy Kupka pro velký úspěch prodloužil. Svolal do Štrasburku jednání ministrů dopravy několika zemí, které hodlal vést do boje proti automobilové normě Euro 7. Jenže tak to vypadalo jen u nás. Relevantní evropská média psala bez obalu o neomalené německé snaze. Maximálně zmínila, že dalo Německo dohromady koalici spojenců. Kupkovu vedoucí roli všichni pominuli.
Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.
Podle směrnice Evropského parlamentu mají být nejpozději do roku 2050 téměř všechny stavby, co v Evropě stojí, v bezemisním standardu. Tedy proměnou mají projít miliony a miliony domů, užitkových stejně jako obytných, krásných a zachovalých, stejně jako obyčejných a prostých, ve městech i na vesnicích. Ty všechny mají změnit svou podobu, ty všechny se mají připodobnit dutým krabicím, což je proces, kterým naše města a vesnice už masivně procházejí.
Žijeme v časech, kdy se jakoby definitivně rozdvojuje vnímání skutečnosti. Na jedné straně stojí menšina s touhou dělat „něco“ proti klimatické změně, menšina stále víc připomínající apokalyptickou sektu. Proti ní, respektive vedle ní, respektive pod ní žije většina, která ty obavy nesdílí, avšak radikální menšině neklade žádný odpor, nestíhá ji ani politickou vzpourou, ani posměchem. Několik příkladů z posledních dní: Stovka českých obcí a měst samozřejmě v čele s Prahou vypnula v sobotu symbolicky na hodinu část veřejného osvětlení, čímž se připojila ke světovému happeningu Hodina Země.
V Bruselu údajně roste napětí v souvislosti s Evropským mírovým nástrojem (EPF), fondem zřízeným Evropskou unií, ze kterého se hradí části nákladů na vybavení a zbraně členským státům, které je převedou Ukrajině. Několik zemí EU podle tvrzení serveru Politico, které se odvolává na jednání s unijními diplomaty, posílá na Ukrajinu zastaralé zbraně, ale proplatit si nechávají částky, jako by poskytovaly Kyjevu moderní zbraňové systémy. Nejvíce takto činné má být Estonsko.
Maďarsko nebude souhlasit se členstvím Ukrajiny v NATO a EU, dokud bude diskriminována maďarská menšina v Zakarpatsku. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó postoj Budapešti zveřejnil v pátek na svém na Facebooku po jednání s náměstkyní generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brands Kherisovou.
Jakkoli tato otázka nebyla na oficiální agendě Evropské rady, průtahy ve schvalování plánu, který by vyřadil z prodeje nová auta na benzin a naftu, zastiňují dvoudenní jednání premiérů a prezidentů EU. Napsal to web Politico, podle kterého Německo ve čtvrtek odmítlo nejnovější nabídku EK týkající se výjimky pro spalovací motory na syntetická paliva. Na summitu v Bruselu zaznívaly obavy z narušení důvěry mezi unijními hráči, premiér Petr Fiala ve snaze upravit již téměř hotový návrh nevidí problém.
