Inflace v Maďarsku nejpozději do prosince sestoupí pod deset procent, což podpoří oživení maďarské ekonomiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl maďarský ministr financí Mihály Varga. Prohlásil také, že středoevropské země by se po překonání energetické krize a vysoké inflace mohly opět stát nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropské unii.
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v prvním pololetí meziročně zvýšil o 17,9 procenta na 5,4 milionu vozů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Údaje rovněž ukázaly, že prodej automobilů s plně elektrickým pohonem byl v červnu poprvé vyšší než prodej naftových aut.
Jedna rovina, na níž se nedávné nepokoje ve Francii stávají zajímavé i pro ty z nás, kdo nemáme etnicky dostatečně pestré společnosti, se týká svobody projevu na internetu. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton na rádiu France Info v souvislosti s výtržnostmi kritizoval laxní přístup některých on-line platforem. „Když je na nich štvavý obsah, například výzvy k revoltě nebo výzvy k zabíjení a zapalování aut, (sítě) budou mít povinnost mazat takový obsah bezprostředně.“ Tuhý režim sociálním sítím v EU podle Bretona nebo i jeho kolegyně Věry Jourové nastává za měsíc, 25. srpna.
Čína oznámila, že od srpna zavede exportní licence u vývozu gallia a germania. Reaguje tak na poslední zpřísnění exportu nejmodernějších amerických čipů do Číny. Eskaluje tak obchodní a technologická válka, kterou USA se spojenci proti Číně vedou nejpozději od vlády Donalda Trumpa. Gallium a germanium se nachází například v čipech, nabíječkách či LED. Čína navíc světový trh s těmito kovy dlouhodobě ovládá.
Doslova bouři nevole rozpoutalo oznámení Evropské komise, že od prvního září se hlavní ekonomkou Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž má stát Američanka Fiona Scottová Mortonová. Byla by tak první cizinkou na takto vysoké pozici u EK. Výběr Scottové Mortonové zkritizovala řada francouzských ministrů a představitelé čtyř frakcí europarlamentu napsali komisi dopis, ve kterém obsazení takto vysoké pozice cizincem odmítají.
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová oslavila přijetí kontroverzního zákona o ochraně přírody v Evropském parlamentu, kde se při té příležitosti vysmála poraženým europoslancům a ukázala jim vztyčené prostředníčky. Thunbergová oslavovala nový zákon chránící přírodu v EU a její drzé gesto zachytil objektiv fotoreportéra AFP, píše zpravodajský portál Blick. Kromě toho aktivistce hrozí několik měsíců odnětí svobody kvůli neuposlechnutí policejní výzvy.
Návrh Evropské komise na obnovu přírodních ekosystémů dokázal ustát několik snah o definitivní konec a nakonec dokázal s těsnou většinou projít Evropským parlamentem. Nevyšel z něj však v původní podobě, ale po poměrně radikálních změnách. „Komise se ukázala ve své plné nahotě,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Středoevropské země se nejspíš budou muset obejít bez ruského plynu. Kyjev totiž neplánuje obnovit dohodu o tranzitu plynu mezi ruským Gazpromem a zeměmi Evropské unie. Pro server Politico to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, který věří, že v roce 2024, kdy dohoda vyprší, nebude Evropa ruský plyn potřebovat. Dohoda o tranzitu ruského plynu, která umožňuje ruskému Gazpromu vyvážet zemní plyn do EU pomocí plynovodů vedoucích přes Ukrajinu platí od roku 2019.
Sněmovní debatu o velkém vládním úsporném balíčku hned v úvodu „ozdobil“ incident, při němž šéf SPD Tomio Okamura svou řečí natolik popudil koaliční poslankyně, že si před něj přišly stoupnout s vlajkou Evropské unie, aby mu daly najevo, že s ním nesouhlasí. Okamura totiž debatu využil ke kritice vlády a vládních politiků za to, že pomáhají Ukrajině a angažují se v EU. Předseda hnutí se také pohoršoval nad tím, že v tuzemsku vlají jiné než české vlajky, za což to hned začal schytávat od koalice.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by EU měla Turecku umožnit cestu do EU předtím, než turecký parlament rozhodne o přistoupení Švédska do NATO. Turecký prezident zároveň upozornil, že by od Turecka nikdo neměl očekávat kompromisy. Erdogan to uvedl před cestou na summit NATO ve Vilniusu. Informuje Reuters. Na prohlášení Erdogana zaragoval německý kancléř Olaf Scholz, který spojení otázek členství v NATO a EU odmítl.
Evropská unie se chystá udělat dosud bezprecedentní krok. Zřejmě jako první na světě zavede regulaci, která má omezovat využívání umělé inteligence (AI). Stojí za tím bezpečnostní důvody i obavy z manipulace lidí či diskriminace. Zatímco nové nařízení vstoupilo do poslední fáze vyjednávání, soukromý sektor bije na poplach. AI bude zjevně zcela zásadní technologií příštích let a příliš tvrdá regulace může znamenat, že Evropě ujede vlak.
Odklánět sluneční paprsky od Země v rámci boje proti globálnímu oteplování? Tato myšlenka se může zdát absurdní, ale nyní si ji vzal za své Brusel. Evropská unie minulý týden oznámila, že se připojuje k mezinárodnímu výzkumu, který má posoudit, zda obrovské zásahy do zemského klimatu, jako je přesměrování slunečních paprsků například pomocí rozstřikování aerosolu do atmosféry nebo řízené změny počasí, jsou životaschopnou možností a jaká rizika by s tím byla spojená.
Česká republika v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise (EK). Přes pokrok v dalších otázkách podle komise zůstávají v Česku problémy například v podmínkách práce organizací hájících sexuální menšiny či nejasnosti kolem etických pravidel pro zákonodárce.
Na první pohled působí trh s léky poněkud chaoticky. Čeští pacienti se už měsíce musejí potýkat s výpadky, které byly obzvlášť závažné během zimy a stále pokračují. Zprvu tomu příliš nepomáhala ani komunikace ministerstva zdravotnictví, která slibovala později nenaplněné odhady či přinesla „slavný“ výrok ministra Vlastimila Válka (TOP 09), že přece stačí obvolat stovku lékáren a lék se vždycky najde. Místo toho se pomalu blíží další podzim a obavy z výpadků zůstávají. K zpřehlednění situace bohužel příliš nepomůže ani druhý pohled. Umožní však pochopit, že ministerstvo zdravotnictví a v lecčem i samo Česko je minimálně na část problému krátké.
EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a španělský premiér Pedro Sánchez během návštěvy členů unijní exekutivy v Madridu. Prioritami budou podle španělského lídra také další podpora Ukrajiny či konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Španělsko přebralo tento týden vedení evropské sedmadvacítky od Švédska.
Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s přerozdělováním azylantů napříč EU. Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit.
Evropská komise podepsala kontrakt se čtyřmi velkými farmaceutickými firmami a zarezervovala si tak výrobní kapacity pro případ budoucí pandemie. Díky dohodě by Evropská unie měla přístup k 325 milionům dávkám vakcíny ročně za celkovou cenu 160 milionů eur. Za výrobní kapacity bude platit i pokud k pandemii nedojde. Smlouvu komise uzavřela s americkou korporací Pfizer, španělskými výrobci vakcín HIPRA a CZ vaccines a s nizozemskou společností Bilthoven Biologicals.
Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě. Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.
Polský premiér Mateusz Morawiecki na summitu v Bruselu o migraci šokoval prohlášením o jaderných zbraních. V reakci na ruské jaderné zbraně v Bělorusku uvedl, že by se Polsko rádo zapojilo do programu sdílení jaderných zbraní NATO a mělo tak na svém území jaderné hlavice. Informuje například polský server Do Rzeczy. Morawiecki zdůraznil, že by to mělo být rozhodnutí americké strany a partnerů NATO. „Nechceme nečinně přihlížet,“ řekl šéf polské vlády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek předčasně opustil zasedání Evropské rady v Bruselu, aby se doma zapojil do reakce vlády na nepokoje vyvolané smrtícím zákrokem policie proti mladíkovi na pařížském předměstí. Kolem 13:00 se má v Paříži zúčastnit krizového jednání, informovala agentura AFP. Média si také všimla toho, že druhou noc protestů ze středy na čtvrtek trávil Macron na koncertu Eltona Johna v Paříži.
Česká republika do závěrů nynějšího summitu Evropské unie prosadila formulaci o finanční podpoře zemí přijímajících uprchlíky z Ukrajiny, ale kvůli postoji Polska a Maďarska jsou tyto závěry v ohrožení. Před začátkem druhého dne jednání Evropské rady to v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Polsko a Maďarsko tak podle něj jdou proti českým zájmům. Vyjádření šéfa české vlády přišlo poté, co lídři sedmadvacítky dnes kolem 01:00 přerušili debatu o migrační politice, aniž by přijali společné stanovisko.
Dalším ze série ostrých výpadů proti Evropské unii dnes předznamenal maďarský premiér Viktor Orbán své vystoupení na summitu unijních lídrů v Bruselu. Ve videu podkresleném dramatickou hudbou se na svém twitterovém účtu ptá Evropské komise, kde jsou peníze evropských daňových poplatníků a kdo přivedl EU na hranu bankrotu. Někteří bruselští novináři mu vzápětí připomněli, že evropské peníze končí i v kapsách lidí politicky spojených s Orbánem.
Vláda ve středu vedle legislativní podoby úsporného balíčku poněkud nenápadně schválila i návrh úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Kabinet v něm navzdory někdejším slibům o snižování stavů plánuje navýšit celkový počet pozic asi o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst i o desítky milionů korun. Změny by měly platit už od července, vyplývá to z návrhu, který má deník Echo24 k dispozici.
Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.
Státy EUpřidají další 3,5 miliardy eur (83 mld. Kč) do fondu, z něhož financují nákupy zbraní pro Ukrajinu. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí na jednání věnovaném aktuální situaci v Rusku a další podpoře Kyjeva. Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně 12 miliard eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by peníze v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další partnerské země.
Mluví se o něm jako o jednom z pilířů Green Dealu, návrh nařízení o obnově přírodních ekosystémů však vyvolává ostrý odpor. A to i ze strany možná nečekaných států. Návrh, který má bojovat s úbytkem populace rostlin a živočichů či ochrana půdy, už odmítly dva výbory v Evropském parlamentu. Zásadní, opakované hlasování však normu čeká ve výboru pro životní prostředí. Podle kritiků jde o hrozbu pro evropské zemědělství i další odvětví. Naopak ministři životního prostředí unijních zemí záměr posvětili i přes odpor některých států.
Českou politikou poslední dny hýbe reforma migračních pravidel Evropské unie, kterou za tuzemsko dohodl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vášně vzbuzuje především prinicp takzvané povinné solidarity, podle něhož by se běženci mířící do prostoru EU přerozdělovali mezi členské státy. Kdyby některá ze zemí nechtěla, musela by se namísto přijímání migrantů finančně podílet na jejich přemisťování.
Berlín a Paříž věří v částečné reformy EU už v letošním roce, a to tak, že by se obešly zakládající Smlouvy Evropské unie, protože především malé země se reformě, zvláště způsobu hlasování, dlouhodobě brání. Francie a Německo o tom vedou důvěrná jednání, zjistil server Euroactiv z rozhovorů s Francouzkou Laurence Booneovou a Němkou Annou Lührmannovou, státními tajemnicemi pro Evropu, které rozhovory vedou.
Jsou v Evropě volení politici v parlamentech členských zemích a pak je Evropská unie, která národní politické reprezentace trvale oslabuje, například posilováním tzv. neziskového sektoru. Volební politici tomu často nejsou schopni nebo ochotni zabránit. Exemplárním a odstrašujícím příkladem budiž český zákon o hromadném řízení, rozuměj o hromadných žalobách. Už brzy by o něm měla jednat vláda. Institut hromadných žalob po nás chce Evropská unie, příslušná směrnice Evropského parlamentu a Rady EU (2020/1828) se týká zástupných žalob na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
Vláda navzdory kritice Národní rozpočtové rady, ale dokonce i navzdory ministru financí schválila obří půjčku 140 miliard korun od EU. Půjde mimo jiné na stavbu větrníků, jež, jak Echo informovalo, minulý týden promoval ministr průmyslu Síkela. Měl argumenty. Jedním z nich bylo, že v Evropě činí elektřina z větru v průměru 17 procent spotřeby, u nás jen jedno. Dalším bylo, že v sousedním Rakousku je instalovaná kapacita desetkrát větší než u nás.
