V Evropě se má chystat skutečně masivní zásah do lidského soukromí. Děje se tak – jak jinak – v zájmu dětí. Aby se omezilo šíření dětské pornografie, má být nastolena kontrola obrazů a zpráv posílaných přes různé aplikace, včetně těch šifrovaných (velmi dobře problém popisuje Petr Koubský v Deníku N, píše přitom o „omezení soukromí nás všech“). Česko zatím patří do skupiny zemí, které chystanou úpravu nepodporují. Aspoň že tak.
Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost vůči Spojeným státům v důsledku své klimatické politiky. Pokud chce znovu získat atraktivitu pro investory, musí se vzdát ideologického přístupu k dekarbonizaci a začít k ní přistupovat racionálněji. Na konferenci SH!FTS pořádané deníkem E15 to dnes řekl většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský. Jeho holding provozuje mimo jiné uhelné zdroje energie.
Švédsko a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost, řekl podle agentury Reuters švédský premiér Ulf Kristersson poté, co v pondělí útočník vykřikující islámská hesla zabil dva švédské fotbalové fanoušky v Bruselu. Švédská vláda v úterý vyzvala občany severské země v zahraničí k opatrnosti. Česká policie sdělila, že posílení bezpečnostních opatření po útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael je vhodné i u švédských objektů.
V Polsku byla po roce 1989 spotřeba politických garnitur a vládnoucích stran dlouho vyšší než u nás. Kdyby volby v neděli vyhrála dosud vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), bylo by to potřetí po sobě a v tomto smyslu zcela „nepolské“. Je ale čím dál jasnější, že Jarosław Kaczyński moc ztratí. Národní konzervativce střídají středoví liberálové – Občanská koalice, KO – pod vedením dalšího veterána polské politiky – Donalda Tuska. Rozdíly nebudou příliš velké v politice v pozici vůči válce na Ukrajině (v obou případech protiruské) ani v hospodářské politice. Hlavní rozdíl bude v chování Polska uvnitř Evropské unie.
Americký prezident Joe Biden v neděli telefonicky hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem o humanitární pomoci Pásmu Gazy, které nyní čelí izraelským náletům zahájeným po krvavém útoku islamistického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Biden Abbásovi řekl, že spolupracuje s partnery v regionu na tom, aby byly humanitární potřeby doručeny civilistům v Gaze. Obavy ohledně dopadů blížící se izraelské pozemní invaze Gazy dnes ve společném prohlášení vyjádřili i šéfové států a vlád zemí EU.
Nikdy nenecháš vážnou krizi, aby proběhla jen tak (myšleno aniž bys ji využil pro své starší cíle) – touto zásadou, formulovanou Rahmem Emanuelem z Obamova Bílého domu, se dnes patrně řídí i v Evropské komisi. Komise už několik měsíců otevřeně brojí proti síti Twitter (nově X). Majitel sítě Elon Musk sám sebe definuje jako „absolutistu svobody projevu“, což Evropské komisi a většině dnešního establishmentu velice vadí.
Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Směr-SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Směru-SD členství. PES také pozastavil přidružené členství straně Hlas-sociální demokracie, která spolu s vítězem zářijových parlamentních volbách na Slovensku Směrem-SD a s Slovenskou národní stranou (SNS) tento týden podepsala memorandum ohledně vytvoření vládní koalice.
Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Směr-Sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica a Hlas-SD Petera Pellegriniho. Vyplývá to z její tiskové zprávy. Předsednictví PES své rozhodnutí odůvodnilo Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů a kvůli obavám, které vyvolalo oznámení nově vznikající slovenské vládní koalice Směru-SD, Hlasu-SD a Slovenské národní strany (SNS), jíž evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.
V záplavě informací o válce v Izraeli a mezinárodní reakci na ni by nemělo zapadnout to skutečně důležité – vlajky. Izraelské vlajky vyvěšené na domech. A hlavně světelné instalace v barvách izraelské vlajky, jimiž jsou osvětleny či září ikonické budovy. I Praha se připojila s modrobílou Petřínskou rozhlednou. Samo modrobílé nasvícení popravdě není tak výjimečné, a proto si zřejmě zvláštní uznání zaslouží berlínská Braniborská brána, na níž nesvítí pouhá kombinace modré a bílé, ale přímo izraelská šesticípá hvězda.
Zmatek a chaos, tak působila reakce EU na útok teroristů z hnutí Hamás. Alespoň co se týká financování palestinské samosprávy. Po útoku nejdříve maďarský komisař Olivér Várhelyi uvedl, že EU platby zastavuje, aby několik hodin poté došlo k upřesnění, že prochází revizí a stejně žádné finanční toky nebyly v nejbližší době plánované. Financování samosprávy zastavují i některé evropské státy. A například Česká republika už neposílá palestinské samosprávě finance šest let. Od uzavření dohod z Osla poslala EU palestinské samosprávě přes 8,5 miliardy eur.
Španělsko a Francie oznámily, že jsou proti tomu, aby Evropská unie pozastavila finanční pomoc Palestincům po útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael. Evropská unie odvolala dřívější prohlášení jednoho z komisařů EU, že blok „okamžitě“ pozastavuje rozvojovou pomoc palestinským orgánům. Kvůli krvavému útoku Hamásu na Izrael Evropská komise (EK) urychleně přezkoumá, zda nebyly peníze zneužity, píše agentura AP. „V tuto chvíli nedojde k žádnému pozastavení plateb,“ uvedla EK.
V nejtěžších otázkách nemůže jeden stát Evropské unie (EU) vydírat všechny ostatní. Prezident Petr Pavel v reakci na kritiku na svou adresu znovu řekl, že by se mělo diskutovat o zrušení práva veta v některých otázkách. Média a některé politiky obvinil ze lží a manipulací. Ministerstvo zahraničních věcí přitom pro Echo24 uvedlo, že v otázkách strategického zájmu Evropské unie považuje za stěžejní udržet jednotu Rady EU, která je zajišťována konsensuálním rozhodováním. Podobně hovořil na jednání lídrů EU i premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská unie pozastavila veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva, oznámil evropský komisař pro sousedství Olivér Várhelyi. Doplnil, že přezkoumány budou rovněž veškeré projekty a jakékoli nové návrhy týkající se financí na další období jsou odloženy zatím na neurčito. Pozastavení Várhélyi oznámil na síti X v reakci na sobotní útok ozbrojenců z hnutí Hamás na jih Izraele, který si vyžádal stovky mrtvých.
„Zvládneme to,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová během vrcholící migrační krize v září 2015. Věta se stala symbolem německé – a tím pádem i evropské – politiky de facto otevřených hranic. Byl to signál do celého světa, že o toho, kdo dorazí do Evropy, bude postaráno. Výsledkem bylo, že jen do Německa dorazilo přes 1,4 milionu lidí. Ne všichni s Merkelovou souhlasili. Státy na balkánské cestě začaly ve velkém budovat hraniční ploty, aby přílivu migrantů zabránily. Nakonec EU v březnu 2016 vyjednala dohodu s tureckým prezidentem Erdoğanem, slíbila mu platit za zadržování migrantů.
Zástupci Evropské unie a jejích zemí, včetně Německa, Francie, Španělska, Nizozemska či Itálie, odsoudili dnešní útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Ruská diplomacie vyzvala podle agentury AFP ke zdrženlivosti, podobně se vyjádřilo také egyptské ministerstvo zahraničí, které varovalo před vážnými důsledky zvýšeného napětí mezi Izraelem a Palestinci.
Vítěz slovenských voleb Robert Fico ze strany Směr-SD poslal další výtky směrem k českým politikům. Prezidenta Petra Pavla kritizoval za výrok z belgických Brugg, v němž se zasazoval za debatu o omezení práva veta pro členské státy EU. Fico to označil za šílenství. Uchazeči o post slovenského premiéra neunikl ani výrok předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Ten nepovažuje za šťastné, že Slovensko zastavilo zbrojní pomoc Kyjevu.
Při neformálním summitu Evropské unie, který se v pátek konal v Granadě, Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení týkající se migrace. Závěrečnou summitovou deklaraci schválily všechny státy, ovšem otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela. Podle českého premiéra Petra Fialy se na summitu mluvilo o zvýšení důrazu na potlačování migrace mimo EU a spolupráci se třetími zeměmi.
Maďarský premiér Viktor Orbán má pochybnosti o rozšíření EU o Ukrajinu. Před neformálním summitem sedmadvacítky připomněl, že EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Možné přijímání dalších členů bude jedním z témat, o kterém v pátek v Granadě budou šéfové států a vlád EU diskutovat. Sedmadvacítka musí o možném rozšíření o Ukrajinu podle Orbána nejdříve vést strategickou debatu, aby bylo jasné, proč by to pro EU mělo být dobré a jaké by to mělo následky
Polsko se postaví proti chystaným změnám migračních pravidel Evropské unie, sdělil ve čtvrtek podle agentury AFP polský premiér Mateusz Morawiecki. Reformu unijní migrační politiky, která předpokládá solidaritu ohledně přijímání běženců jednotlivými členskými státy v krizových situacích, označil za diktát Bruselu a Berlína. Ve společném vystoupení s polským prezidentem Andrzejem Dudou vyzval také Poláky k účastni na referendu o migraci, které se uskuteční spolu s parlamentními volbami 15. října.
Prezident Petr Pavel možná nechtěně znovu otevřel debatu o tom, zda by se na úrovni Evropské unie nemělo hlasovat kvalifikovanou většinou, tedy bez možnosti práva veta jednotlivých členských států. Experti, které oslovil deník Echo24, uvedli, že jde paradoxně více o agendu české domácí politiky a také, že jde o dvojsečnou zbraň.
Prezident Petr Pavel je zkušeným vojenským diplomatem, který stál roky v čele vojenského výboru Severoatlantické aliance. Zjevně ale není velkým znalcem historie Evropské unie. Nebo ji naopak zná dobře a je přesvědčen, že by Česká republika, jíž je pro pět let hlavou státu, měla odevzdat jiným část své suverenity a rozhodování o sobě. Jinak by těžko mohl při svém projevu na College of Europe v Bruggách navrhovat, aby se v Evropské unii omezilo právo veta.
Ztráta práva veta v Evropské unii by v současné situaci znamenala pro Česko ztrátu vlivu, protože by bylo snadno přehlasováno velkými státy, ale také problém na domácí politické scéně. Taková slova zaznívají od představitelů koalice Spolu v reakci na projev prezidenta Petra Pavla, který naznačil, že by se o možnosti hlasování kvalifikovanou většinou mělo diskutovat. Proti se staví také opozice v čele s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Naopak hnutí STAN či Piráti jsou smířlivější.
Dosavadní evropská migrační politika není podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečná. Na nadcházejících jednáních s ostatními evropskými politiky chce mluvit především o ochraně vnějších hranic, lepší návratové politice či spolupráci se zeměmi původu migrantů. Fiala to dnes řekl novinářům před odletem do Granady na summit Evropského politického společenství (EPC), na který naváže neformální jednání Evropské rady.
Byla to jen malá pasáž jeho projevu, prezident Petr Pavel v ní ale navrhl něco nesmírně kontroverzního. Podle něj je třeba, aby se EU zamyslela nad novým systémem hlasování. Doposud platilo, že byť jen jediný členský stát mohl v závažných zahraničních a bezpečnostních otázkách uplatnit své právo veta a zablokovat přání většiny. Česká hlava státu teď nicméně navrhuje, aby s tím, jak se bude EU rozrůstat, zvážila cestu hlasování kvalifikovanou většinou, tedy případné přehlasování menších států většími.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo. Proti byly Polsko a Maďarsko, které dříve nesouhlasily ani s přijetím dalších částí migračního paktu.
Dezinformace, věčné nebezpečí číhající na internetu. Vyskakuje z Twitteru a Facebooku, z řetězových e-mailů, z dezinformačních stránek. Přetváří lidi v nenávistné dezoláty bojující proti demokracii, Západu, liberalismu a všemu dobrému. Všechno samozřejmě ze zákulisí řídí samotný Vladimir Putin. Tento názor je velmi rozšířený v liberální části společnosti. Ta neustále vyhlašuje dezinformacím boj, snaží se je potlačovat a uvádět na pravou míru. Do boje se zapojila například i EU.
Jeden z nejbližších lidí Roberta Fica, bývalý slovenský vicepremiér a exministr vnitra Robert Kaliňák řekl, že je proti dalšímu vyzbrojování Ukrajiny a jejímu vstupu do NATO. Kaliňák je jedním z nejbližších Ficových lidí, čelí řadě obvinění z korupce a jako ministr vnitra musel rezignovat poté, co byl na Slovensku za podezřelých okolností zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak. "My nejsme proruští, my jsme proslovenští. Nebudeme už dodávat zbraně na Ukrajinu, ale budeme ji nadále humanitárně podporovat," řekl Kaliňák pro německý deník Welt.
Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracie. V projevu v Evropském parlamentu to ve středu prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, vyzdvihl evropskou pomoc Kyjevu a apeloval na politiky, aby komunikovali s občany a nedávali prostor dezinformacím. V projevu opakovaně odkázal na svého předchůdce Václava Havla, který by 5. října oslavil své narozeniny.
Slovensko se na pár týdnů dostalo do centra dění a dokázalo v krátkém čase u západních spojenců vyvolat střídavě paniku, radost i zklamání. Mohlo to však pramenit i z pouhé nepozornosti. V určitém ohledu se země vlastně jen po krátkém výkyvu vrátila tam, kde je posledních třicet let. A řeší pořád ty samé otázky, říká sociolog Michal Vašečka. Jak podle něho vypadá současná slovenská společnost a co to znamená pro mladé lidi, kteří ze země mezitím ve velkém odcházejí?
Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti. Ukrajina, ale i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. V projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku na prestižní akademické instituci je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová, kterou Pavel vyzdvihl jako vizionářku – s ohledem na její podporu rozšíření EU a NATO směrem na východ.
