Zmatek a chaos, tak působila reakce EU na útok teroristů z hnutí Hamás. Alespoň co se týká financování palestinské samosprávy. Po útoku nejdříve maďarský komisař Olivér Várhelyi uvedl, že EU platby zastavuje, aby několik hodin poté došlo k upřesnění, že prochází revizí a stejně žádné finanční toky nebyly v nejbližší době plánované. Financování samosprávy zastavují i některé evropské státy. A například Česká republika už neposílá palestinské samosprávě finance šest let. Od uzavření dohod z Osla poslala EU palestinské samosprávě přes 8,5 miliardy eur.

Barbarský vpád teroristů hnutí Hamás do Izraele otřásl světem. Ještě v den útoku vyzval německý ministr financí Christian Lindner k zastavení financování palestinské samosprávy a brzo k podobnému kroku přistoupilo i Rakousko. Obě země nyní humanitární pomoc podrobují analýze. Následně se k podobnému kroku odhodlala EU. Komisař pro sousedství a rozšiřování EU Oliver Varhelyi uvedl, že po brutálním útoku nemůže podpora EU pokračovat, jako by se nic nestalo. Zároveň oznámil, že jsou peníze okamžitě pozastaveny. Krátce na to přišla korekce, že financování prochází revizí.

Upřesnění přišlo po neformální videokonferenci Rady pro zahraniční věci. To potvrdil deníku Echo24 i mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. "Rada byla informována ze strany Evropské komise o zahájení revize rozvojové pomoci EU proudící na palestinská území. Česko shodně s ostatními členskými státy podpořilo nezbytnost revize finančních toků tak, aby žádné nesměřovaly přímo či nepřímo Hamásu. Dokud nebude dokončen přezkum rozvojové pomoci EU, nebudou Palestinské národní správě poskytovány žádné platby. Přezkum bude proveden za účasti všech členských států EU,'" uvedl Drake.

Evropská unie také v pozdějším prohlášení uvedla, že platby nejsou suspendovány, ale momentálně palestinské samosprávě žádné finance nepřicházejí, protože v současnosti žádné nebyly naplánovány. EU patří mezi největší finanční podporovatele palestinské samosprávy. Finanční a humanitární pomoc přichází přes řadu programů. Jedním z nich je nástroj Sousedské a rozvojové spolupráce. Ten má za cíl například podporu demokracie, boj s klimatickou změnou nebo investice do dostupnosti vody. V době pandemie covidu-19 poskytla EU palestinské samosprávě i zvláštní platbu v hodnotě 20 milionů eur pro nákup vakcín. Na léta 2021-2024 je pro palestinská území dislokováno téměř 1,2 miliardy eur. Komisař pro rozšíření upřesnil, že prochází revizí celkem 691 milionů eur. O financování rozhoduje Evropská rada společně s Evropským parlamentem.

Po úvodních zmatečných prohlášeních uvedly vrcholní představitelé EU, že 95 % unijních států chce pokračovat v pomoci, je však nutné, aby financování prošlo revizí. "Je to terorismus. A je to válečný akt...A na to může být jediná reakce. Evropa stojí za Izraelem a plně podporujeme jeho právo na vlastní obranu," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nijak přitom nezmínila požadavek, aby Izrael jednal v souladu s mezinárodním právem, o němž v úterý hovořil Joseph Borrell. Například OSN kritizuje izraelské zásahy civilních cílů v Pásmu Gazy či odstřižení oblasti od dodávek vody či potravin.

Komise naopak uvedla, že programy humanitární pomoci skrz evropskou humanitární agenturu ECHO přerušeny nebudou.

Evropský představitel pro zahraniční politiku Joseph Borell vydal společné prohlášení s představiteli států Perského zálivu, ve kterém uvedl, že pomoc skrz Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě zastavena nebude. EU v roce 2023 přispěla do rozpočtu této organizace částkou přesahující 80 milionů eur. Agentura navíc požádala o navýšení rozpočtu o více než 100 milionů dolarů.

Palestinskou samosprávu pomáhají financovat i samostatně jednotlivé evropské státy. Její pozastavení oznámily už Německo či Rakousko. Dánsko a Švédsko uvedly, že zastavují rozvojovou pomoc, ale budou nadále poskytovat pomoc humanitární. Proti zastavení humanitární pomoci se postavily i Francie a Španělsko. Španělský ministr zahraničí José Manuel Alvaréz uvedl, že je nutno činit rozdíly mezi Hamásem, který je teroristickou organizací, a palestinskou samosprávou či agenturou OSN.

Český premiér Petr Fiala zdůraznil, že je nutné finanční pomoc palestinské samosprávě zastavit a že musí projít vážnou revizí. Samotná Česká republika už šest let palestinské samosprávě finance neposílá.

"Česko od roku 2017, kdy byla ukončena bilaterální rozvojová spolupráce, nespolupracuje s palestinskou samosprávou, ale pouze přímo s místními, zejména ženskými neziskovými organizacemi a s mezinárodními partnery. Česko se soustředí zejména na drobné humanitární aktivity v oblasti potravinového zabezpečení a základní zdravotní a sociální péče, většinou spojené s dodávkami českého materiálního vybavení. V roce 2023 takto proběhly dva malé projekty (do 500 tisíc Kč), které byly ukončeny ještě před posledními útoky teroristů z Hamásu," uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake.