Velvyslanci členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo. Proti byly Polsko a Maďarsko, které dříve nesouhlasily ani s přijetím dalších částí migračního paktu.

„Česká republika oceňuje, že návrh dále posiluje ochranu vnějších hranic EU v krizových situacích. Návrh jsme si ale představovali výrazně ambicióznější především v situacích, kdy je migrace využívána jako nástroj vydírání EU a jejích členských států (instrumentalizace migrace). Proto se ČR zdržela,“ řekl novinářům k českému postoji nejmenovaný vládní úředník.

K poslední části balíčku mělo dlouho výhrady Německo, německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale na schůzce ministrů vnitra minulý týden oznámila, že Berlín už nařízení blokovat nebude. Následně se ale text dokumentu nelíbil zase Itálii, která si vzala čas na rozmyšlenou.

Podle informací polské tiskové agentury PAP proti hlasovaly pouze Varšava a Budapešť. Kromě Česka se zdrželo ještě Slovensko a Rakousko. Návrh tak získal potřebnou většinu hlasů.

Polsko s Maďarskem odmítají jakýkoli návrh, který by pro ně mohl znamenat nutnost přijmout běžence z jiné země nebo jim přispívat finančně. Polský velvyslanec při EU Andrzej Sadoš podle PAP vyzval španělské předsednictví, aby nechalo hlasovat jen o takovém návrhu, který získá podporu všech zemí, neuspěl však.

Odsouhlasený postoj tvoří základ pro jednání mezi španělským předsednictvím a Evropským parlamentem. „Dnes jsme dosáhli obrovského kroku vpřed v zásadní otázce pro budoucnost EU. Díky dnešní dohodě jsme nyní v lepší pozici pro dosažení dohody o celém azylovém a migračním paktu s Evropským parlamentem ještě do konce tohoto semestru,“ uvedl španělský ministr vnitra Fernando Gómez. Balíček by se měl projednat ještě v současném složení Evropského parlamentu, tedy do voleb, které se uskuteční příští rok v červnu.

Pokud jde o mimořádná opatření v krizových situacích, poslední část migračního balíčku říká, že „členské státy mohou být v případě krize oprávněny uplatňovat zvláštní pravidla týkající se azylového řízení a řízení o návratu“. Například registrace žádosti o mezinárodní ochranu by v tomto případě měla být dokončena nejpozději do čtyř týdnů po jejím podání, což „by mělo zmírnit zátěž, která je nyní na přetížených vnitrostátních správách“ , uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Žadatelé o azyl často čekají na nějaké rozhodnutí o svém statusu i dlouhé měsíce.

Dále poslední část migračního balíčku zmiňuje i solidaritu se zeměmi, které čelí krizové situaci. Takový stát „může požádat o solidární příspěvky od jiných zemí EU“, píše se dále v prohlášení. Tyto příspěvky přitom mohou mít několik forem. Zaprvé jde o přemístění žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochranu z členského státu v krizové situaci do jiného členského státu. Zadruhé, že by jiný členský stát mohl vypomoci státu v krizi s posouzením žádosti o azyl. Zatřetí pak dokument hovoří o „finančních příspěvcích nebo alternativních opatřeních solidarity“.

Ministři vnitra zemí EU dosáhli už na začátku června dohody o dvou problematických bodech migrační reformy. Proti tehdy hlasovaly jen Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítal již tehdy tento schválený návrh s takzvanou „povinnou solidaritou“. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20.000 eur (asi 487.000 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora země zatížené velkým počtem příchozích.

Ministr vnitra Vít Rakušan v červnu řekl, že Česko si spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.