Byla to jen malá pasáž jeho projevu, prezident Petr Pavel v ní ale navrhl něco nesmírně kontroverzního. Podle něj je třeba, aby se Evropská unie zamyslela nad novým systémem hlasování. Doposud platilo, že byť jen jediný členský stát mohl v závažných zahraničních a bezpečnostních otázkách uplatnit své právo veta a zablokovat přání většiny. Česká hlava státu teď nicméně navrhuje, aby s tím, jak se bude EU rozrůstat, zvážila cestu hlasování kvalifikovanou většinou, tedy případné přehlasování menších států většími. Pavel tím na domácí scéně vyvolal velké kontroverze. Pasáže projevu, kde Pavel změnu hlasování navrhuje, si všiml jako jediný server iDNES.

Svůj návrh přednesl tento týden v projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách. Podle něj by se Evropská unie měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti. Ukrajina, ale i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“, řekl Pavel. To s sebou ale nese další výzvy.

Díky svým osobním zkušenostem s křehkostí demokracie v Evropě si Madeleine Albrightová a tehdy i Václav Havel moc dobře uvědomovali sílu sdílené zodpovědnosti za demokracii i cenu za nezájem lidí o její hájení.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) October 4, 2023

„Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem,“ uvedl Pavel. Na těchto návrzích nicméně dosud v bloku nepanovala shoda.

Přepis projevu je dostupný na stránkách Pražského hradu.

Kritika z vládních stran i opozice

Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že to vypadá velmi jednoduše, ale ďábel je skrytý v detailu. „Vypadá to jako pokroková myšlenka, ale představte si, že někdy toto hlasování prohraje Německo nebo Francie. Podle mě prezident tyto souvislosti nedomyslel,“ uvedl Zdechovský. Podle něj by se ztratila v EU vnitřní diskuse. „Dnes řada států schvaluje sankce na Rusko a pak vidíme, jak je Francie a další státy obchází. Tak k čemu by ta kvalifikovaná většina byla?“ pokládá Zdechovský otázku.

Deník Mladá fronta DNES přinesl i další ohlasy českých politiků. „Určitě jsem proti rozšíření většinového hlasování do oblasti obrany a zahraniční politiky. Stejně tak i u daní. Pokud jde o vládní koalici, tam také není dohoda o podpoře takových změn. ODS se tu dlouhodobě staví proti,“ uvedl europoslanec ODS Alexandr Vondra.

Podobně hovoří i Vondrův straník, šéf tuzemských poslanců ODS a člen zahraničního výboru Marek Benda. Ten pro Echo24 řekl, že debatu je možné vést samozřejmě o čemkoli. „Ale dnes se vzdávat práva veta není správné politicky, strategicky ani takticky. V této konkrétní věci s panem prezidentem nesouhlasím,“ uvedl pro Echo24 Benda.

Lídr opozice Andrej Babiš byl velmi kritický. „Je to otázka svrchovanosti. Ztráta veta by pro nás byla fatální. Pak už bychom neprosadili vůbec nic. Rada EU, kde jsou prezidenti a premiéři, je pro nás nejdůležitějším místem. To nepochopil pan premiér a pan prezident teď vykládá nesmysly. Jak si to představuje? Že by nás všechny řídily Německo s Francií? Pro mě to je No Go. Kdyby se to stalo, můžeme to rovnou zabalit,“ reagoval expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Rozšíření unie je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese, žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ uvedl.

To byl Pavlův úterní projev. Hned ve středu pak český prezident hovořil na půdě Evropského parlamentu, kde zdůraznil, že klíčem k prosperitě a míru v Evropě je její jednota a rozmanitost. Evropské volby, které se uskuteční příští rok, podle něj budou pro evropské demokracie příležitostí i výzvou. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, vyzdvihl evropskou pomoc Kyjevu a apeloval na politiky, aby komunikovali s občany a nedávali prostor dezinformacím.