Tag: EU

Články k tagu

EU už dávno měla najet na válečnou ekonomiku, nejnebezpečnějším „chcimírem“ je Brusel či Berlín

Vrcholní představitelé EU si stále žijí svá „devadesátá léta“. Toto jejich odtržení od reality tedy není ničím novým. Nyní však nejde jen o ekonomický problém, leč též – a zejména – o problém bezpečnostní. Prominentní experti se už zamýšlejí nad scénáři třetí světové války, přitom stále pravděpodobnější budoucí americký prezident Trump dává nadále najevo, že americké vojsko se při rozšíření ruské agrese Evropě na pomoc nevydá. Avšak Brusel se nadále v zaslepení utápí v zelené, ESG či genderové ideologii. Snad stále míní, že může být vzorem ostatnímu světu.

Nová závazná restriktivní rozpočtová pravidla pro země EU. Rozpočty a investice budou pod větší kontrolou Bruselu

Evropský parlament a členské státy v sobotu potvrdily text, který se velmi blíží prosincovému kompromisu mezi sedmadvacítkou. Dohodnutý dokument zahrnuje požadavky Berlína a znamená automatickou povinnost snižování dluhu a deficitu těch zemí, jejichž míra zadlužení přesahuje 60 % HDP. Píše o tom francouzský ekonomický deník Les Echos.

„Omezujeme možnost volby životního stylu.“ Jak EU radikalizuje svůj plán

Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.

Státy EU se shodly na migračním balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko

Zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek shodli na konečné podobě migračního balíčku, potvrdily diplomatické zdroje. Češi se při hlasování zdrželi, jak to již dříve avizovala česká vláda. Dnes odsouhlasený postoj států bloku je definitivní, akt ale musí ještě formálně schválit Evropský parlament, stane se tak nejspíš na jeho plenárním zasedání v dubnu. Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci.

Ficova koalice zrušila elitní útvar prokuratury a snížila tresty za korupci. EU ji dřív varovala

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury (ÚSP). Poslanci vládní koalice pod vedením premiéra Roberta Fica (Směr-SD) kromě jiného prosadili až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Vládní předlohu novely trestního zákoníku a dalších zákonů už dříve kritizovaly například slovenské opoziční strany a evropské instituce.

Všichni jsme zemědělci

Hraje se kdo s koho. V několika zemích Evropy současně pokračují zemědělské demonstrace a protesty. Po Německu, kde prozatímní vrchol už mají za sebou, to minulý a tento týden byla Francie a v ní blokáda centrální Paříže těžkou zemědělskou technikou. V pátek 9. února se opět přidává Polsko, kde stará známá Solidarita ohlašuje jednak blokády vybraných silnic ve vnitrozemí, jednak blokádu hranice s Ukrajinou kvůli dovozu levnější ukrajinské mouky. Konečně i u nás strašidlo rozezleného zemědělce visí ve vzduchu. Radikálnější část scény avizuje jízdu těžké techniky na Prahu 19. února, umírněnější skupiny jako Agrární komora se kloní k protestům později, během března.

ČR loni dostala z rozpočtu EU o 89,5 miliard korun víc, než zaplatila

Česká republika loni dostala z rozpočtu Evropské unie o 89,5 miliardy korun víc, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 39,5 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. V roce 2022 získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 61,2 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.

Snaha obejít státy, které nepřijaly Istanbulskou úmluvu? EU chystá novou směrnici

Státy Evropské unie již znají podobu nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se dějí v reálném životě nebo na internetu a zajištění silnějších práv obětí. Podle eurokomisařky Věry Jourové směrnice svým způsobem nahrazuje Istanbulskou úmluvu, kterou český Senát nedávno odmítl ratifikovat.

Česko se při hlasování o migraci a azylu v EU zdrží. Vládě se nelíbí nová podoba paktu

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty. V novém návrhu podle Kupky přibylo byrokracie.

Sankce za rozhovor s Putinem. Moderátora Carlsona chtějí potrestat europoslanci

Poslanci Evropského parlamentu vznesli návrh na uvalení sankcí na známého moderátora Tuckera Carlsona. Ten v nedávné době zvedl vlnu bouřlivých reakcí, když uvedl, že plánuje rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, psali jsme zde. Právě tento krok měl být popudem pro Evropský parlament na zvážení uvalení sankcí. Informuje o tom například ukrajinský web Evropejska Pravda a také Newsweek. Evropský parlament hovoří o uvalení sankcí, včetně zákazu vstupu do zemí EU.

Výročí vstupu Česka do EU má být významný den. Vládě to navrhl Dvořák

Po dvaceti letech od vstupu Česka do Evropské unie by se mohl 1. květen objevit v kalendáři jako významný den připomínající tuto událost. Návrh změny zákona o státních svátcích, který předložil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), schválila vláda. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V důvodové zprávě Dvořák upozornil, že významným dnem je už 12. březen jako připomínka vstupu Česka do Severoatlantické aliance (NATO).

Státy EU a europoslanci se shodli na směrnici o potírání násilí vůči ženám

Státy Evropské unie a europoslanci se v úterý shodli na podobě nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Na sociální síti X to oznámila místopředsedkyně EK Věra Jourová. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se dějí v reálném životě nebo na internetu a zajištění silnějších práv obětí. Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí.

Kde vzít další munici? Korejci už dodali Ukrajině víc granátu než celá EU dohromady

Evropská unie bude muset začít utrácet za dělostřeleckou munici pro Ukrajinu i na zahraničních trzích. Jinak nebude schopna splnit své sliby. Ani navýšené kapacity unijních zbrojovek totiž nestačí pro vedení takové opotřebovávací války, jaká se teď odehrává na Ukrajině. Podobný plán už dávno realizují Američané a Britové, kteří uzavřeli kontrakty na dodání munice v Jižní Koreji, Indii nebo Pákistánu.

Spor STAN a Pirátů jsou tanečky. Česko bez eura silné portfolio v EK nezíská, míní experti

Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) avizuje, že chce při skládání nové Evropské komise získat pro Česko konečně silné ekonomické portfolio. Jak silnou oblast nicméně český eurokomisař získá, záleží také na osobnosti, kterou vláda nominuje. Právě to je ale nyní problém, protože o výsadu nominace se přou Piráti a hnutí STAN. Odborníci, které oslovil deník Echo24, zhodnotili české ambice.

Evropské pokrytectví nás vyjde draho

Na energetickém trhu po dvou krizových letech sledujeme pokles cen. To může být příznivou zprávou, záleží ale, jak se na to díváme. Na začátku loňského roku nakupovali dodavatelé elektřinu pro odběratele zhruba za 180 eur za jednu MWh, celoroční průměr činil 140 eur. Nyní nakupují za ceny nižší než 100 eur, spotová cena je pro zajímavost přibližně na 55 eurech. Žádné větší výkyvy se neočekávají. Ceny u plynu klesly dokonce ještě víc, proti loňsku o polovinu, a drží se na trhu pod 40 eury za 1 MWh.

Další regulace na cestě: velké české firmy mají mít povinný podíl žen ve vedení

Velké obchodní společnosti v Česku by měly zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Ženy by v něm měly tvořit aspoň třetinu. Výběr členů představenstva a rad by musel být transparentní s jednoznačnými a jasnými kritérii. Počítá s tím návrh zákona na podporu vyváženého zastoupení, který zveřejnila na svém webu vláda. Podle podkladů k zákonu by se změny v ČR dotkly pěti firem a bank.

Milion granátů nikde. Češi urgují v EU skupovat munici pro Ukrajinu po celém světě

Česká vláda se snaží přesvědčit členské státy Evropské unie, aby společně zafinancovaly nákupy dělostřeleckých granátů od mimoevropských zemí a výrobců, přičemž takto získaný materiál by byl následně poskytnut Ukrajině jako vojenská pomoc. Píše to web Politico. Evropští zbrojaři totiž nejsou schopni dostatečně rychle navyšovat výrobní kapacity a již nyní je zřejmé, že členské státy EU nedokáží vůči napadené zemi naplnit své proklamované závazky.

„Snad Fiala dodrží slovo.“ Kandidáta na eurokomisaře vládě předloží Piráti i Starostové

Spor Pirátů a hnutí STAN o nominaci na pozici eurokomisaře zřejmě rozsekne až vláda. Oba subjekty jsou totiž připraveny kabinetu Petra Fialy (ODS) předložit své kandidáty. Starostové nadále tvrdí, že právo nominovat mají pouze oni a doufají, že premiér dodrží svůj údajný slib. Mluvčí vlády Lucie Ješátková nicméně pro Echo24 řekla, že výsada nominace patří někdejší volební koalici PirSTAN jako celku. Piráti nabízí kompromis v podobě dvou kandidátů, toho svého – europoslance Marcela Kolaju – ale vládě předloží určitě.

Vyplácí se Orbánovi vzdor?

Ve čtvrtek se na mimořádném summitu EU v Bruselu podařilo nalodit ve prospěch Ukrajiny Viktora Orbána. Na rozdíl od řádného summitu loni v prosinci tentokrát Maďar souhlasil s 50 miliardami eur na pomoc Ukrajině, která by jinak jako stát patrně zkolabovala. Nejsou to peníze na vojenské účely, o těch se bude jednat nadto, ale peníze určené k tomu, aby ukrajinský stát bezprostředně nezkolaboval ve svých základních funkcích.

„Chci mír“ pro liberály

Senát neratifikoval Istanbulskou úmluvu, což považujeme za správné. Ti, kdo to nepovažují za správné, jsou zklamaní, to se v politice stává a není třeba se jim posmívat a jejich porážku si vychutnávat. Ale čeho si nemůžeme nevšimnout, je to, jak intenzivně a emocionálně se některé vrstvy k úmluvě upnuly a jak je to svedlo ke zcela iracionálnímu uvažování.

ODS vysílá kandidáty do evropských voleb. Na volitelném místě je i bratr Marka Bendy

Výkonná rada ODS schválila ve středu pozdě večer složení své části společné kandidátky koalice Spolu pro evropské volby. Měl by ji vést dosavadní europoslanec Alexandr Vondra s kolegyní Veronikou Vrecionovou (oba ODS). Návrh schválený širším vedením strany počítá pro občanské demokraty s deseti místy, na pátém figuruje v kandidátní listině analytik evropské legislativy z institutu Pravý břeh Ondřej Krutílek, na osmém ředitel kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Filip Benda – bratr poslance a předsedy poslaneckého klubu strany Marka Bendy.

EU se jednomyslně shodla. Na pomoc napadené Ukrajině vyčlení 50 miliard eur

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla jen několik minut poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU o této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá veto z prosincové vrcholné schůzky.

Fiala: Požadavky Maďarska jsou těžko akceptovatelné. Chceme ale jednat

Požadavky Maďarska k revizi unijního rozpočtu jsou pro českého premiéra Petra Fialu (ODS) těžko akceptovatelné, na mimořádném zasedání Evropské rady v Bruselu chce ale hledat řešení přijatelné pro všechny. Řekl to dnes při odletu na mimořádné jednání lídrů unie. Česko podle něj stojí za kompromisním návrhem, který obsahuje priority země. Dovede si představit větší díl unijního rozpočtu na ochranu vnějších hranic, další požadavek Maďarska - každoroční schvalování revize rozpočtu, by podle něj státy pravidelně vracelo do stejné situace.

Orbáne, na kolena!

Šikana Maďarska ze strany Evropské unie dosáhla prozatímního vrcholu. Anebo je to jen nátlaková operace, pokus zatlačit Viktora Orbána do kouta před summitem Evropské unie? Ten bude ve čtvrtek, bude to druhý pokus prosadit pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, tedy přes jeden bilion korun (!). První hlasování v prosinci vetoval Orbán. Teď ve čtvrtek tedy zažijeme reparát v disciplíně hlasujme dobrovolně a jednomyslně.

EU má plán, jak Maďarsko položit na lopatky. Uniklý dokument nemá obdoby

Státy Evropské unie mají plán, co dělat pro případ, že by Maďarsko na klíčovém summitu 1. února nadále vetovalo pomoc Ukrajině. Podle dokumentu, který získaly Financial Times, jsou lídři připraveni se zavázat zastavit veškeré financování Maďarska z EU. A následně se podílet na oslabování pozice Maďarska na mezinárodních trzích. V dokumentu se přímo uvádí, že takové kroky by měly vést k vyšším nákladům Maďarska na už nyní vysoký státní dluh a k oslabení maďarské měny.

Brusel vyhrožuje Maďarsku „jadernou možností“. Chce mu znemožnit hlasovat

EU hrozí Maďarsku, že použije "jadernou možnost", která by zabránila maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, potažmo Maďarsku, hlasovat v unii. Situace by měla nastat pokud, Maďarsko vyjádří nesouhlas s pomocí Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1 238 732 314 500 Kč). Evropští diplomaté doposud jednání Viktora Orbána přecházeli, nyní však připustili možnost udělení nejzávažnější politické sankce Budapešti v zájmu Ukrajiny. Tvrdí to web Politico.