Tag: EU

Články k tagu

Brusel vyhrožuje Maďarsku „jadernou možností“. Chce mu znemožnit hlasovat

EU hrozí Maďarsku, že použije "jadernou možnost", která by zabránila maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, potažmo Maďarsku, hlasovat v unii. Situace by měla nastat pokud, Maďarsko vyjádří nesouhlas s pomocí Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1 238 732 314 500 Kč). Evropští diplomaté doposud jednání Viktora Orbána přecházeli, nyní však připustili možnost udělení nejzávažnější politické sankce Budapešti v zájmu Ukrajiny. Tvrdí to web Politico.

EU neplánuje prodloužit dohodu s Ruskem o tranzitu plynu přes Ukrajinu

EU se nechystá prodloužit dohodu, kterou uzavřela s Ruskem ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu. Podle unijních představitelů i ty země, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé, budou schopné svou poptávku nasytit z alternativních zdrojů. Dohoda o využívání ukrajinského tranzitního plynovodu vyprší na konci letošního roku. Nicméně i zde existuje možná klička. Podle anonymních zdrojů, které cituje Bloomberg, Evropská komise vypracovala analýzu potenciálních scénářů, které v důsledku ukončení tranzitu nastanou.

Šéf Evropské rady Michel se po kritice rozhodl nekandidovat v eurovolbách

Předseda Evropské rady Charles Michel po kritice změnil rozhodnutí a nebude kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu. Oznámil to dnes na facebooku s odůvodněním, že nechce podrývat práci své instituce. Michel vede summity šéfů sedmadvacítky zemí Evropské unie a dnešní rozhodnutí mu umožní dovést svůj mandát do řádného listopadového konce. Někdejší belgický premiér začátkem ledna oznámil, že se po více než čtyřech letech v čele Evropské rady hodlá ucházet o místo europoslance.

VIDEO: Polští farmáři s traktory vyjeli do ulic. Protestují proti Green Dealu a potravinám z Ukrajiny

Polští farmáři a zemědělci se vydali protestovat po celé zemi proti dodávkám ukrajinských potravin, Green Dealu a zelené politice EU, která poškozuje jejich podnikání. Zemědělci se dožadují obnovení obchodních omezení pro Ukrajinu a úpravu Green Dealu, jenž ovlivňuje jejich zemědělství, píše server Euractiv.

„Slovani se navzájem zabíjejí,“ řekl Fico na Ukrajině. Podpoří členství země v EU

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na  Telegramu. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv USA na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO.

Velký zájem o maďarské dluhopisy. Orbán je pro investory přijatelnější, než pro EU

Značný zájem o maďarské státní dluhopisy by mohl naznačovat, že finanční trhy mají premiéra Viktora Orbána rády, na rozdíl od politiků v některých zemích Evropské unie. Pohled na výrazný pokles kurzu forintu z minulého týdne ale říká, že i trhy znervózňuje vztah, jaký má Orbán s unijními politiky, uvedla agentura Bloomberg. Maďarská vláda už letos prodala zahraničním investorům více dluhopisů, než plánovala na celou první polovinu roku.

AfD plánuje „Dexit“. Německo může podle stranické šéfky hlasovat o vystoupení z EU

Tisíce Němců vychází do ulic demonstrovat proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD). Její vedení přechází do protiútoku. V rozhovoru pro londýnský list Financial Times spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová nadnesla možné referendum ohledně vystoupení Německa z Evropské unie, která nefunguje podle jejích představ. Poté, co Afd převezme vládu, chce vyřešit "demokratický deficit" EU a omezit moc Evropské komise. V opačném případě hrozí "Dexitem", odchodem Německa z EU.

Eurovolby rozhodnou, jestli se v EU bude více tvořit, nebo prokremelsky bořit, říká Jourová

Česko podle eurokomisařky Věry Jourové začíná po 20 letech v EUi fungovat jako stát, který má ambici a schopnost ovlivňovat evropské dění. Stala se také vysoce atraktivní zemí pro investory. Za přínos vstupu, jehož 20. výročí si letos ČR připomíná, má Jourová také ukončení „divokých devadesátek“. Na pondělní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci připomenula spolupráci zemí EU v době covidové pandemie, kdy účast země v unii znamenala rovný přístup k vakcínám, či pomoc unijních zemí při likvidaci požáru v Českém Švýcarsku.

Zelené odpustky. Kam mizí miliardy z povolenek, které tak zdražují výrobu elektřiny

Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?

Evropské solární firmy se hroutí

Evropský solární průmysl čelí nebývalé krizi. V souvislosti s čínskou expanzí a dalšími tržními vlivy nevídaně klesla cena solárních panelů a evropským firmám se výroba nevyplácí. Na podzim před problémem varovaly některé solární asociace a obracely se na Evropskou komisi s žádostí o pomoc a s varováním, že současná situace může tento důležitý průmysl pro ekonomickou transformaci na zelenější technologie zcela zlikvidovat. V posledních měsících už oznámila přesun z Evropy či bankrot řada evropských firem v oboru.

EU novými sankce míří na financování Hamásu. Podle Borrella mu dával peníze i Izrael

Evropská unie zavedla nové sankce vůči palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Informoval o tom podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký unijní představitel. Sankce se týkají šesti osob zapojených do financování Hamásu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v projevu ve Španělsku uvedl, že Hamás měl finance i od izraelské vlády.

Europoslanci vyzvali k odebrání hlasu Maďarům. „Této rezoluci velké ne,“ řekl Zahradil

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve čtvrtek vyzvali členské státy EU, aby zahájili proces k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Shodli se, že současná maďarská vláda Viktora Orbána ohrožuje hodnoty, instituce a finanční zájmy Evropské unie. Maďarsko by podle jimi přijatého usnesení nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv. "Snaha o de facto suspenzi budoucího maďarského předsednictví. Takže této rezoluci velké NE," kritizuje europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Volby a víra

Výměna vlády v Polsku rozhodně není nudná. Ministr vlády odvolal vedení státní televize. Soud ale odvolání odmítl zapsat, protože je to v rozporu s obchodním zákoníkem. Pak zase policie zatkla přímo v sídle prezidenta dva politiky PiS, kteří byli podle ní pravomocně odsouzeni. Ale podle nich ne, protože jim Duda udělil milost. Jenže ta milost zas podle dalšího soudu neplatí. Policie nezatkla ty dva přímo prezidentovi před nosem jen díky tomu, že byl v jiné budově, z níž mu východ zablokoval nepojízdný autobus – prý náhodou. Nejnověji se dovídáme, že nový generální prokurátor oznámil jinému prokurátorovi, že už není prokurátorem a ani jím nikdy nebyl.

Slovensko a Maďarsko odmítají migrační pakt i zrušení práva veta v EU, prohlásil Fico

Slovensko a Maďarsko odmítají migrační pakt EU i zrušení práva veta členských států evropského bloku, řekl slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s maďarským kolegou Viktorem Orbánem v Budapešti. Orbán před novináři na společné tiskové konferenci doplnil, že pro obě země je důležitá suverenita. Fico rovněž prohlásil, že bude tlačit na českého premiéra Petra Fialu, aby co nejrychleji svolal jednání premiérů Visegrádské skupiny (V4).

Sedláci s traktory blokovali města v Rumunsku. „Žádný slib spojený s EU se nesplnil“

Tento týden proběhly v Rumunsku rozsáhlé protesty zemědělců a dopravců, kteří zablokovali ulice a silnice v Bukurešti a dalších městech. Rumunští farmáři jdou ve stopách Německa a rozhodli se demonstrovat proti vysokým daním, zelené byrokracii a zvyšováním nákladů za pojištění motorových vozidel. Problémem jsou také stále se zvyšující ceny pohonných hmot, hnojiv či snižující se dotace v zemědělství. Ministr zemědělství Florin Barbu jako reakci na protesty svolal schůzku svého rezortu se zástupci zemědělských a dopravních svazů, píše zpravodajský portál Euractiv. Asociace zemědělských výrobců v Rumunsku poukazuje na rostoucí omezení a nesplněné sliby dané před vstupem země do Unie v roce 2007.

Česko bylo čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, brzy ji může dovážet

Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

Debata o euru v minulosti: Premiéři z ČSSD mluvili o roce 2010, Rusnok či Nečas o r. 2020

Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.

„Pokud bude Evropa napadena, USA jí nepřijdou na pomoc,“ hrozil Trump podle eurokomisaře

Když v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump jednal s předsedkyní evropské komise Ursulou von der Layenovou, otevřeně pohrozil, že Spojené státy nepomohou evropským spojencům v případě napadení. Uvedl to tento týden eurokomisař Thierry Breton, který byl u tehdejšího setkání vysoce postavených politiků přítomen. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje nedodržování minimálně 2 % HDP na zbrojení u většiny států NATO. Hrozil i odchodem z Aliance v případě nezlepšení situace.

Veřejné protesty jako doména „pravice“

Tak Němci jsou nakonec vzpurnější než my – to je první závěr z blokád, jimiž zemědělci na traktorech a řidiči kamionů a speditéři obšťastnili dálnice i centra měst napříč Spolkovou republikou. Stalo se to v pondělí, kdy šlo Echo do tisku, a jestli bude podobně dynamický celý Akční týden protestů, v tu chvíli nešlo odhadnout. Ale už pondělí bylo masivní, už pondělí stačilo ke zpochybnění Stalinova bonmotu, že v Německu nikdy neproběhne revoluce, protože by přitom revolucionáři museli vstoupit na obecní trávník. Co ty protesty spustilo? Vláda v Berlíně pod tlakem Ústavního soudu akutně šetří a shání nové příjmy.

EU stárne, potřebuje o milion legálních přistěhovalců ročně víc, řekla eurokomisařka

Evropská unie potřebuje o milion legálních přistěhovalců ročně víc, aby vyrovnala stárnutí své populace a měla dostatek pracovních sil. Prohlásila to eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Unijní země by podle ní zároveň měly efektivněji postupovat proti nelegální migraci. Do EU podle unijních statistik přichází okolo 3,5 milionu legálních přistěhovalců ročně. Podle Johanssonové je to však málo vzhledem k tomu, že populace v členských zemích stárne, což se negativně projevuje na pracovním trhu.

Orbán se může stát prvním mužem EU. Politici zřejmě budou tentokrát jednat rychle

Rozhodnutí šéfa Evropské rady Charlese Michela opustit vrcholnou unijní funkci v případě úspěchu v červnových volbách do Evropského parlamentu vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko se v červenci na půl roku stane předsednickou zemí bloku a pokud by se lídři sedmadvacítky rychle nedohodli na jméně Michelova nástupce, byl by to právě Orbán, kdo by dočasně řídil vrcholné unijní schůzky.

Orbán v čele EU? Od července může být „evropským prezidentem“

Blížící se červnové volby do Evropského parlamentu nohou pořádně zamíchat evropskou politikou. Nedávno například oznámil kandidaturu do Evropského parlamentu předseda Evropské rady Charles Michel. V případě, že uspěje, rezignuje na svůj současný post. Volba nové komise a dalších čelních představitelů se však tradičně děje až na podzim. V případě jeho rezignace by jeho pravomoci přešly na premiéra či prezidenta země, která předsedá EU.

Co by euro udělalo s vaším důchodem. Změna vždy budí kontroverze

Novoroční projev prezidenta Petra Pavla naplno rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Takový proces je otázka let a už jenom úvahy o něm budí bouřlivé rozpory mezi veřejností i politiky nejen napříč vládní koalicí, ale i uvnitř jednotlivých stran. Po učinění politického rozhodnutí do procesu přijetí eura vstoupit následuje řada kroků, na jejichž konci bývají pravidelně opět kontroverze. Vidět to lze na dřívějších příkladech, došlo k tomu před lety na Slovensku a nedávno i v Chorvatsku. V dlouhodobém měřítku jde však většinou o „šok“, který se v čase rozptýlí.

Polští zemědělci přerušili blokádu přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou

Polští zemědělci se rozhodli přerušit protest na klíčovém přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou poté, co se vláda zavázala splnit jejich požadavky. Polští řidiči kamionů blokují některé hraniční přechody s Ukrajinou už od 6. listopadu s požadavkem, aby Evropská unie obnovila pro ukrajinské společnosti povinná povolení pro činnost v unijních zemích. Ke konci listopadu se k nim na přechodu Medyka přidali zemědělci, kterým se nelíbí pokles cen zemědělských produktů v důsledku dovozu ukrajinského obilí a požadují státní podporu.

O co Evropa přišla zavedením eura

Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.

Rozhodují hormony

Úřad vysokého představitele pro zahraniční politiku EU, zřízený v dnešní podobě Lisabonskou smlouvou, má neslavnou historii. Původně to bylo prezentováno jako dlouho očekávaná odpověď na klasickou stížnost Henryho Kissingera, že v Evropě není komu zavolat, a zároveň jako odpověď na volání po tom, aby Evropská unie vypadala více jako stát. Volání, jež ovšem bylo omezené jen na politickou třídu a část eurohujerské veřejnosti.

Schengen se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se země EU

Schengenský prostor volného pohybu osob se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Na síti X o tom informovalo španělské předsednictví, podle něhož na konci března odpadnou kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později. Vstup obou zemí do schengenského prostoru volného pohybu osob, zboží a služeb dlouho kvůli obavám z nelegální migrace blokovalo Rakousko, svůj souhlas udělilo až před několika dny.

Nebude na důchody ani platy učitelů. Ukrajině docházejí peníze a naléhavě žádá o pomoc

Vrcholní ukrajinští představitelé žádají západní partnery o uvolnění dalšího balíčku finanční pomoci. Podle premiéra Denyse Šmyhala napadená země začíná mít problém plnit rozpočtové priority. Podobně se vyjádřila i ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, podle které země „naléhavě potřebuje“ zahraniční pomoc. Nebudou důchody, nebude na platy zaměstanců.

Ti, kdo berou dotace, mají v Evropě méně svobody, než ti, kdo je platí

Nová polská vláda Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady, získala důvěru parlamentu teprve před sedmnácti dny. Do vládnutí se pustila pěkně zostra, když vyčistila vedení veřejnoprávních médií takovým způsobem, že se Poláci dokonce museli obejít bez hlavních televizních zpráv. Detaily popisoval tento týden kolega Ondřej Šmigol. Není naopak známo, že by zapracovala na nějakém vyztužení právního státu. A že by Evropská komise, která předtím právě kvůli obavám o právní stát zmrazila Polákům pět miliard eur (123 miliard korun) dotací z NPO, což jsou speciální fondy, které vznikly za pandemie covidu, důkladně a hluboce prověřila, že už se právní stát do Polska navrátil.