Evropský parlament není v pravém slova smyslu parlament, jaký známe například v České republice. Prakticky v něm totiž chybí opozice a jednotlivé národní strany se sdružují ve frakcích, které mají větší či menší vliv. Deník Echo24 přináší přehled, jaké jsou frakce v EP, jaký mají vliv a v jakých „rodinách“ byly v končícím volebním období usídleny české strany.
ANALÝZA: Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy, kteréžto země všechny platí eurem, zatímco český rating se stále zlepšuje. Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje.
Prázdninové cesty autem do zahraničí se mohou tuzemským motoristům prodražit. Ceny pohonných hmot v Česku patří v současné době k nejnižším ve střední Evropě. Z okolních zemí jsou paliva nejdražší tradičně v Německu, vyšší proti ČR jsou ceny také ve Francii nebo Itálii. Za tankování si řidiči připlatí například i v turisticky oblíbeném Chorvatsku. Ceny pohonných hmot v Česku jsou tak podle současných dat o něco příznivější než ve většině zemí EU.
„Úkol, který máme před sebou, je tak velký, jaký jsme ještě neviděli: musíme zabránit tomu, aby Evropa vstoupila do války, což by znamenalo konec," varoval dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Řekl, že dnes panuje válečná atmosféra a ve válečném vlaku nejsou žádné brzdy ani strojvedoucí. Desetitisíce Maďarů dnes pochodovaly centrem Budapešti za mír a na podporu maďarské vládní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána před volbami do Evropského parlamentu.
Agentura Standard & Poor’s snížila rating státního dluhu druhé největší ekonomiky Evropské unie. Francie má nyní "AA-", zhoršila se tak z "AA". S&P své rozhodnutí zdůvodnila tím, že rozpočtový schodek podle prognózy zůstane v roce 2027 nad třemi procenty HDP, píše web France24. "Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie," komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Evropská unie není úplně mezinárodní organizace, není to federace, není to ani konfederace. Je to prostě něco jaksi „svojského”. A platí v ní specifická pravidla. V rozhovoru pro Echo24 to říká odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha. V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu vysvětluje, jak funguje přednost unijního práva, jestli lze hovořit o „diktátu Bruselu“, mluví o pravomocích EP či o tom, jakým způsobem stále lze měnit Green Deal, což avizují prakticky všechny subjekty.
Dát za opravu pračky, či mobilu podobné částky jako za nové spotřebiče? Podle nové směrnice EU, kterou ve čtvrtek odsouhlasila Evropská rada by podobné situace měly být minulostí. Nově budou muset výrobci nabízet za přiměřenou cenu opravy i zboží po záruce, a to někdy i deset let od uvedení výrobku na trh. Výrobci také budou muset prodávat své náhradní díly jiným obchodům.
Další jednání v Bruselu, další špičkování ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) s jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO). Německo se totiž ve čtvrtek rozhodlo kývnout na českou iniciativu a zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle českého ministra přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Obul se tak do Havlíčka, který mu předpovídal neúspěch. Německo ale Síkela zároveň vyzval, aby hledalo způsoby, jak poplatek zrušit dříve než na začátku roku 2025, o kterém mluvil Berlín.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberg se se zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, řekl v prohlášení na úvod ceremoniálu vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina. Před tím se Stoltenberg setkal ve Strakově akademii s premiérem Petrem Fialou.
V příštích deseti letech bude potřeba investovat 476 miliard korun do rozvoje elektrické infrastruktury. Alespoň podle odhadů Českého sdružení regulovaných elektronických společností, které sdružují velké distributory energií jako ČEZ či ČEPS. Sdružení varuje, že investice budou nutné kvůli decentralizaci elektrické sítě, obnovitelným zdrojům či elektromobilům.
Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.
Lídři pěti zemí Evropské unie ve společném prohlášení potvrdili v Praze závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, která vede boj proti ruské agresi. Podle závěrů schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala, "pozorně vyslechli výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích". Prohlášení zveřejnila Strakova akademie na svém webu.
Uběhl měsíc od chvíle, co Evropská komise rozhodla, za jakých podmínek může ČR postavit pátý reaktor v Dukovanech. Premiér Petr Fiala k tomu rozradostněně napsal: Děláme, co je třeba. Ale za týden nám všem radost zkazil bývalý ředitel ČEZ a později vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl varováním, že podmínky nastavené Komisí jsou velmi nevýhodné. Kritici Mílova ražení v kostce říkají: Komise z ideologických důvodů chce, aby elektřina z jádra byla dražší než OZE. Co tato notifikace přinese domácím spotřebitelům a průmyslu? Do Echa přišli diskutovat Tomáš Ehler, Petr Závodský a Jiří Marek.
Na schůzku k bezpečnostní spolupráci do Prahy dorazí v úterý večer i ukrajinský premiér Denys Šmyhal či zástupci Spojených států. Hlavním cílem pracovní večeře, která se odehraje v 19:00 v Kramářově vile, bude další zlepšení koordinace pomoci Ukrajině, řekl v úterý na úřadu vlády novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jednání se bude týkat muniční pomoci, protivzdušné obrany Ukrajiny či spolupráce v obranném průmyslu.
Všechno, co vychází z Evropské unie, vede k omezování jednotlivých států, smazávání tradic a kultur. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekla předsedkyně Trikolory a trojka na společné kandidátce s SPD do eurovoleb Zuzana Majerová. Podle ní je třeba jednat o míru na Ukrajině tak, aby měly záruky obě strany. Pokud bude zvolena, zváží další setrvání ve funkci předsedkyně strany.
V Praze budou na pozvání premiéra Petra Fialy v úterý jednat špičky evropské politiky o české muniční iniciativě a další podpoře Ukrajiny. Na večeři do Kramářovy vily v úterý zavítá například polský prezident Andrzej Duda, nizozemský premiér Mark Rutte či dánská premiérka Mette Frederiksenová. Jednat by podle vládního prohlášení měli například o české muniční iniciativě, další podpoře Ukrajiny. Ve čtvrtek pak budu v Praze zasedat ministři zahraničí zemí NATO.
Evropská unie dnes na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. Česká vláda zapsala Voice of Europe i oba podnikatele na národní sankční seznam již na konci března, podle českých tajných služeb šlo o proruskou síť, která se pokoušela ovlivňovat politiky v několika evropských zemích.
Pokud nechceme, aby se z Evropy stal skanzen, musí dojít k zásadním změnám v současné podobě Green Dealu. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to říká lídr pirátské kandidátky do eurovoleb a zároveň kandidát na eurokomisaře Marcel Kolaja. Hovořil také o nebezpečí, které by podle něj Evropě hrozilo, kdyby vznikla v Evropském parlamentu konzervativní většina opřená o hlasy extrémní pravice, ale také o migračním paktu či o střetu s hnutím STAN o nominaci eurokomisaře.
Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?
Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v prvé řadě o muniční iniciativu pro Ukrajinu, o které pořád nevíme takové důležité věci, jako je nákupní cena. Ale to není to skutečně znepokojivé, Fiala má pravdu, pokud dává najevo, že ve věcech války a míru není cena to hlavní. Skutečně znepokojivé je, že svou neustále zdůrazňovanou rolí asistenta ve válce dvou jiných států Fiala zrušil skoro všechny ostatní role, které by jako premiér České republiky měl hrát.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností, jež tvoří státní správce sítě ČEPS, ČEZ a pár dalších distribučních společností, vyčíslilo investice do distribuční sítě nutné vzhledem ke změnám v energetice: letos 40 miliard. To je „jen“ o 10 miliard víc, než investovali v průměru v posledních deseti letech, ale v následujících jedenácti letech to má být 476 miliard. Něco bychom do sítí jistě museli tak jako tak investovat, ale valná část z toho je cena za Green Deal. Za to, aby majitelé obnovitelných zdrojů mohli dodávat do sítě proud, když si zrovna zamanou.
Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA) se ocitla v krizi po tvrzeních o obtěžování, toxické pracovní kultuře a po vlně rezignací a budoucnost této nevládní organizace je ohrožena, píše bruselský list Politico. Jen letos ji opustila většina členů správní rady, prezident, pokladník a 14 z 15 hlavních poradců. Generální ředitelka Milka Sokolovićová pro server Politico výpady proti organizaci „co nejdůrazněji vyvrací“ s tím, že vyšetřování vystavilo nevládní organizaci čistý účet.
Do Prahy přijedou v úterý na pozvání premiéra Petra Fialy (ODS) lídři některých zemí Evropské unie jednat o muniční pomoci, protivzdušné obraně Ukrajiny a spolupráci v obranném průmyslu. Pracovní večeře v Kramářově vile se zúčastní například polský prezident Andrzej Duda, předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová, nizozemský premiér vlády Mark Rutte a lotyšská premiérka Evika Siliňová. Fiala na síti X uvedl, že aktéry jednání spojuje aktivita a odhodlání udělat v době ruské agrese proti Ukrajině něco pro bezpečnost.
Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku v přepočtu ve výši přes bilion korun, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal.
Americká potravinářská společnost Mondelez International dostala v Evropské unii pokutu 337,5 milionu eur (8,3 miliardy Kč). Oznámila to Evropská komise (EK), podle níž firma bránila obchodu s čokoládou, sušenkami a kávou mezi členskými státy. Zneužila tak svého dominantního postavení, čímž porušila unijní pravidla hospodářské soutěže. Územní omezení dodávek představuje neregulační překážky, které brání řádnému fungování jednotného trhu, dodala EK.
Členské státy v pondělí definitivně schválily reformu trhu s elektřinou v Evropské unii, oznámilo na síti X belgické předsednictví. Cílem normy je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny. Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Česko na zasedání zastupuje místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Ruská federace nejspíš našla sankční mezeru pro prodej ropy do Evropské unie, kterou je Turecko, jenž přeprodává ruskou ropu jako vlastní dalším členským zemím. Turecko se stalo "přepravní zastávkou" ruského státu, kde se tamní ropa "přemění" v tureckou a dále pokračuje na evropský trh, píše bruselský deník Politico. Podle společného výzkumu think-tanku Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) a Center for the Study of Democracy (CSD) se jedná o stamilionové příjmy do válečné poklady Kremlu.
Na pozadí evropské politiky se rýsuje velké stmelování a sbližování pravicových stran napříč unií. Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že se pokusí sjednotit evropské pravicové strany a chce, aby si Evropa „vzala zpět“ kontrolu nad svým osudem. Rostoucí sbližování naznačují také smířlivá slova šéfky francouzského pravicového Národního sdružení Marine Le Penové vůči italské pravici Bratři Itálie, píše zpravodajský Euractiv. Obě strany si ne vždy rozuměly, ale poslední kroky mohou znamenat obrat ke zlepšujícím se vztahům.
Svoboda projevu – jeden z nejklíčovějších aspektů současné Evropské unie. S určitou snahou svobodu slova bránit anebo s plány na potírání dezinformací se chystá v červnu do Evropského parlamentu kandidovat de facto každá česká strana nebo hnutí. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) už několik týdnů pořádá seriál, v němž se jednotlivých subjektů ptá, jak by si poradily s různými problémy. Jak odpovídal favorit v podobě hnutí ANO, ale také koalice Spolu nebo drobnější subjekty?
Evropská komise nedávno představila plán financování balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur, na kterém se evropské státy shodly na přelomu ledna a února. Velká část má jít na fungování ukrajinského státu. Jak ale uvádí server Politico, ani nedávno dohodnutý balíček nemusí ukrajinské ekonomice stačit. Podle zdrojů Politica už ukrajinští představitelé požádali o navýšení o 8 miliard eur na letošní rok.
