V Súdánu probíhají boje mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Bojuje se především v hlavním městě Chartúmu, uvedly světové agentury. Boje v Súdánu si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) od čtvrtka vyžádaly přes 83 životů a více než 1126 zraněných. Komplikují navíc přístup ke zdravotní péči. WHO to uvedla v tiskové zprávě. Reuters dnes informoval dokonce o 97 mrtvých od soboty.
Izraelská armáda v pondělí ráno při razii na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko Jericha zabila dalšího Palestince. Podle deníku Haarec, který se odvolává na palestinské ministerstvo zdravotnictví, zemřel při střetech s armádou 15letý chlapec. Razie u Jericha následovala po nočním zásahu ve městě Nábulus, rovněž na Západním břehu, kde dnes vyšly tisíce židovských osadníků na pochod za obnovení židovských osad na tomto území.
Virálním se stalo video, které bylo pořízeno na tramvajové zastávce Europaplatz v německém Erfurtu. Záznam zachycuje dvě náctileté dívky, které brutálně napadly třetí dospívající. Jde tak o další z případů násilí mezi mladými, jejichž počet za poslední rok v Německu prudce vzrostl. Informoval o tom deník Bild. Video se objevilo zhruba dva týdny poté, co Německem otřásla brutální vražda teenagerky, z níž jsou podezřelé její dvě vrstevnice.
Francouzská policie dnes tvrdě zakročila proti demonstrantům, kteří se u obce Sainte-Soline na západě země sešli kvůli nesouhlasu se stavbou obří zavlažovací nádrže. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho dva těžce, řekl ministr vnitra Gérald Darmanin, který odsoudil "extrémní násilnosti" krajně levicových demonstrantů. Policie proti nim použila slzný plyn, vodní děla a zábleskové granáty. Podle prefektky departementu Deux-Sèvres Emmanuelle Dubéeové na demonstraci dorazilo asi 6000 lidí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek ostře odsoudil čtvrteční násilnosti v ulicích francouzských měst při protestech proti důchodové reformě. Na tiskové konferenci po summitu EU v Bruselu ujistil, že jeho vláda se nepodvolí násilí. Ohledně penzijní reformy pak vyčká rozhodnutí francouzského nejvyššího soudu. „V ničem se nepodvolíme násilí, násilí odsuzuji co nejrazantněji,“ řekl Macron, který čelí tlaku, aby našel východisko z krize, kterou doprovází jedny z nejhorších pouličních násilností ve Francii za posledních několik let.
Nejméně 17 lidí zahynulo v pondělí na jihovýchodě Peru při srážkách protivládních demonstrantů s bezpečnostními silami. Zranění utrpělo 68 lidí, z toho nejméně 28 policistů. V zanedbaných venkovských oblastech země, které jsou stále loajální svrženému prezidentovi Pedru Castillovi, se obnovily protesty, jejichž účastníci žádají okamžité uspořádání voleb, napsala v úterý agentura Reuters. S pondělními oběťmi se počet lidí zabitých při střetech vyšplhal na 39. Stovky lidí byly zraněny.
Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Již v neděli prezident Šavkat Mirzijojev uvedl, že při protestech přišlo o život několik lidí. Prezident tvrdil, že demonstranti v Nukusu házeli kamení, zakládali požáry a útočili na policii.
Harald Welzer se médií nikdy nebál. Ale rozhořčená reakce na podpis Otevřeného dopisu, v němž spolu se sedmadvaceti intelektuály a umělci vyzval kancléře Scholze k přehodnocení dodávek zbraní na Ukrajinu, jej zaskočila. Uplynuly dva měsíce a útoky na signatáře neustaly. Až Haraldu Welzerovi přišlo na mysl, jestli se nebojíme si přiznat, že jsme se dopustili obrovské chyby.
Před padesáti lety, 30. ledna 1972, zahájili parašutisté ve městě, které se nemůže shodnout ani na svém vlastním jméně – podle loajalistů je to odjakživa Londonderry, ale irští nacionalisté odmítají ten „London“ byť jen vyslovit, natož napsat – palbu do davu civilistů, který po nich házel kamením, ale žádné nebezpečnější zbraně podle všeho neměl. Bylo z toho třináct mrtvých na místě a jeden o pár měsíců později v nemocnici.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) řekl, že se ho ve středu pokusil napadnout muž vyzbrojený nožem a pistolí. Policie ho měla zadržet na vrátnici. Uvedl to ve videu, kterým odpovídal na dotaz kritika vládních kroků proti pandemii koronaviru. Babiš odpovídal na video, které mu zaslal kritik současných vládních opatření. „Nevím, jestli se díváte na televizi, jestli víte, že tady umírá znovu 110 lidí denně na covid, i mladí lidé. To se týká i vás (...)," reagoval na kritiku Babiš.
Za poslední den zaregistrovala polská pohraniční stráž celkem 255 pokusů o překročení polské hranice, včetně velkých skupin. O situaci na polsko-běloruské hranici v souvislosti s migranty snažícími se dostat do Polska hovořil v pátek telefonicky ruský prezident Vladimir Putin s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Podle informace Kremlu mimo jiné dali najevo nelibost nad tím, že polské bezpečnostní síly zabránily vpádu migrantů do země za použití síly.
O víkendu došlo ke střetu na hranici Běloruska a Polska mezi migranty a polskými vojáky, policisty a členy pohraniční stráže. Početná skupina migrantů házela přes plot z běloruské strany na vojáky kamení a klacky. Podle prohlášení pohraniční stráže a policie ale někdo během incidentu rušil strážcům zákona rádiovou a telefonní komunikaci. Útok se obešel bez zranění, pouze bylo poničeno služební auto pohraniční stráže a několik policistů mělo poškrábané helmy.
Desítky lidí se snažily zabránit migrantům ve vstupu do Německa na německo-polské hranici. Domobrance zastavila až policie, která své jednotky na hranicích v posledních dnech kvůli migraci posílila. Ministr vnitra Seehofer vyzval Polsko ke spolupráci na hranicích. Zemi podpořil ve výstavbě plotu na hranici s Běloruskem. Informuje server Deutche Welle a deník Bild.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská oznámila, že běloruská hlídka ve čtvrtek vypálila výstřely směrem k polským vojákům, kteří spolu s pohraničníky hranici střeží. Bělorusové podle mluvčí pravděpodobně stříleli slepými náboji, nikomu se nic nestalo. Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d´affaires Alaksandra Časnouského. Záležitost souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.
Striktní koronavirové restrikce v Austrálii mají nepříjemný doprovodný jev – jejich přísné vymáhání daleko za hranicí brutality. Na sociální sítích se v poslední době šíří videa zachycující tvrdé zákroky tamější policie nejen proti demonstrantům, ale také běžným občanům, kteří nedodržují některá opatření nebo se dopustí banálních přečinů. Policisté je surově bijí, znenadání povalují na zem nebo proti l šíření viru nezastavil.
Další policejní kontrola skončila takzvaným zakleknutím. Tedy násilným zkrocením někoho, kdo odmítá s policií spolupracovat. Tentokrát šlo o mladou ženu, která šla s dítětem nakoupit a nevzala si roušku. Později policii také odmítla ukázat doklady. Celý incident doprovázel hlasitý křik jak matky, tak i malého dítěte, které zoufale volalo, „nechte mojí mámu!“ Z nákupu v supermarketu v Jílovém u Prahy si pětatřicetiletá matka s malým dítětem odnesla odřeniny a pohmožděniny.
Zatímco v zahraničí budí současné ozbrojené střety v Izraeli vášnivé debaty a v New Yorku dokonce došlo k násilnostem, velká část české politické scény se jeví v otázce konfliktu vzácně sjednocená. Izraeli vyjádřil podporu jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Miloš Zeman. Koalice SPOLU se v několika prohlášeních přihlásila k silné podpoře Izraele. Opatrný a méně jednoznačný postoj vyjadřují Piráti a jejich koaliční spojenec STAN, i vládní ČSSD. Na straně Palestinců jsou tradičně komunisté.
Zatímco nebe nad Izraelem zaplavily rakety odpálené z Gazy, v ulicích smíšených izraelských měst se prali Arabové a Židé a výtržníci zapalovali auta, restauraci a synagogu. Desítky lidí jsou zraněny a skoro 400 policie zatkla. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval obě strany, aby se vzájemnými útoky přestaly se slovy: „Je mi jedno, jestli vám vře kre. Nemůžete vzít zákon do vlastních rukou". Podle izraelského webu ynet Izrael nad nepokoji patrně ztratil kontrolu. Starosta smíšeného města Lod situaci přirovnal k občanské válce nebo palestinskému povstání.
V Izraeli a Pásmu Gazy se zhoršují nepokoje. Ve městě Lod vyhlásil Izrael výjimečný stav kvůli ostrým střetům mezi židovským a muslimským obyvatelstvem, které vyústily ve vypálení tří synagog, několika obchodů a aut a vážným zraněním nejméně dvanácti osob. „Ztratili jsme nad městem a ulicemi kontrolu,“ prohlásil starosta města Yair Revivo. Pokračují zároveň raketové útoky mezi oběma stranami. Informace přinesl izraelský deník The Jerusalem Post.
Je znát, že v Izraeli pandemie koronaviru již skončila. Život se tam vrátil do normálních kolejí, což však znamená i pouliční boje mezi Palestinci a izraelskou policií, rakety přilétající z Pásma Gazy a na oplátku Gazu bombardující izraelské letectvo. Poslední vlnu nepokojů již odsoudili obvyklí podezřelí.
