Ucpaná Národní třída, komplikace kolem Strahovského tunelu a Blanky či zpoždění tramvají směrem do centra. S takovými komplikacemi se musí Pražané potýkat v souvislosti s experimentem magistrátu s dočasným uzavřením průjezdů přes Smetanovo nábřeží a Malou Stranu. Praha uvažuje, že by v budoucnu mohla omezit vjezd aut do centra trvale. Takový krok však zákonitě komplikuje situaci na jiných místech metropole.
Tramvaje budou na pražském Václavském náměstí po svém návratu do horní části jezdit v trase dnešních vozovek pro auta. V minulosti byly koleje ve středu náměstí. Úpravy by měly začít v roce 2022 a práce mají trvat asi rok. Novinářům to v pondělí řekli představitelé města a architekti. Kromě kolejí v horní části náměstí přibudou stromy a rozšířeny budou chodníky. Tramvaje přestaly na náměstí jezdit na začátku 80. let minulého století. Architektonickou soutěž na proměnu celého náměstí vyhrála před více než deseti lety kancelář Cigler-Marani.
Libeňský most se nakonec zřejmě dočká dlouho diskutované opravy. Plánovaná rekonstrukce se však neblaze dotkne života Pražanů, pro které bude tato důležitá spojnice mezi Holešovicemi a Libní na dva roky uzavřena. Opozice se obává dopravního kolapsu. Libeňský most, který je nyní v havarijním stavu, čeká celková rekonstrukce. Ta by podle Adama Scheinherra, náměstka primátora pro oblast dopravy, měla začít na přelomu let 2021 a 2022. Jde ale už o několikátý termín, který magistrát stanovil. Termín jaro 2020 se posunul kvůli nezájmu o výběrové řízení.
Někdejší hlavní lékařka Anglie, Sally Daviesová vytáhla proti dětské obezitě s nezvyklým plánem. Vedle zvýšení daně na sladké nápoje by také ráda zakázala konzumaci jídla a pití ve veřejné hromadné dopravě. Na její zprávu upozornil server Politico.
Desítky let se v Praze diskutuje o důstojném spojení s letištěm. Zatímco se politici neustálo přou, zda do Ruzyně zavést metro či rychlodráhu, musí cestující nadále využívat přeplněné autobusy. Přestože nové vedení města a SŽDC tvrdí, že moderní železnice na letiště Václava Havla povede v roce 2028, není ani tento termín stoprocentně jistý. Proto se Praha rozhodla zavést od roku 2023 alespoň trolejbusy.
Provoz metra zřejmě bude možný i bez strojvůdců. Sněmovna schválila drážní novelu poslance ČSSD Petra Dolínka, která variantu automatického provozu podzemní dráhy bez řidiče uzákoní. Automatický provoz metra plánuje město Praha u chystané linky D. Dopravce nyní musí podle platného zákona zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Návrh, který nyní zamíří k posouzení do Senátu, stanoví výjimku pro metro s automatickým provozem.
Kvůli technické závadě ráno zhruba hodinu a půl nejezdilo pražské metro na trase C mezi Florencí a Nádražím Holešovice.
Spojené síly pro Prahu se chystají otevřít otázku problematické zakázky na klimatizace tramvají, kterou získala bez výběrového řízení společnost Škoda Transportation. Radní Hana Marvanová upozorňuje, že by takovéto rozhodnutí mohlo vést až k trestnímu stíhání. Podle studie ČVUT je však instalace klimatizací bez Škody téměř neproveditelná. Marvanová chtěla původně téma řešit na pondělní radě, což si nakonec zastupitelský klub Spojených sil pro Prahu rozmyslel.
Pražské metro se znovu vrací ke kořenům. Stanice plánované trasy D budou symbolicky propojena skrze výtvarná díla, která vychází z jednotícího libreta. Praha nedávno představila první vítěze výtvarné soutěže. Odvážné návrhy však mezi Pražany budí rozpaky. Ve stanici Pankrác se objeví umělecká práce Jakuba Nepraše, stanici Olbrachtova vyzdobí Vladimír Kokolia. Výtvarníci budou dále spolupracovat s architekty obou stanic. Výtvarná soutěž na další tři stanice bude pokračovat na podzim. Jednotící linií metra D bude modrá barva a také mobiliář.
Výstavba dopravní infrastruktury v Praze již dlouhá léta stagnuje. Přestože bylo pražské metro budováno takřka nepřetržitě od šedesátých let, tak od roku 2015, kdy byla prodloužena linka A z Dejvické do Nemocnice Motol, se do země nekoplo. Současné vedení města již po nekonečném čekání začalo konečně s výstavbou trasy metra D z Pankráce do Písnice, nebo alespoň tímto způsobem prezentuje geologický průzkum, který ve středu započal na Pankráci.
Tradiční letní uzávěrky zkomplikují cestu řadě pražských řidičů a cestujících v MHD. Technická správa komunikací (TSK) plánuje opravy komunikací na skoro dvaceti místech. Od července se tak změny dotknou jak zastávek MHD, tak mostů i samotných silnic. Největší problémy bude vytvářet omezení na Evropské ulici, na sjezdu z Holešoviček k tunelu Blanka. Komplikace způsobí řidičům i oprava na Strakoničké či Jižní spojce. Dopravní podnik pak plánuje několik výluk u tramvajových linek a u metra.
Všechny autobusové zastávky budou v Praze na znamení nejdřív v létě příštího roku. Vedení metropole záměr odložilo o rok, důvodem je nutná modernizace vozového parku. Uvedl to Filip Drápal, mluvčí organizace Ropid, která plánuje pražskou integrovanou dopravu (PID). Podle vedení města a Ropidu má krok, který vzbudil kritiku, přinést finanční úspory, zrychlení dopravy, možnost zvýšení počtu spojů a snížení hluku a emisí z rozjíždějících se autobusů.
Francií už téměř dva týdny hýbe aféra kolem muslimského řidiče pařížského autobusu, který podle tvrzení jedné ze stran nevpustil kvůli svému náboženskému přesvědčení do vozu dívku v příliš krátké sukni. Šofér to popřel.
Návrat tramvají na Václavské náměstí má stále jasnější obrysy. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) uvedl, že by trať měla být hotová na přelomu let 2022 a 2023. Vybudování by mohlo vyjít na 262 milionů korun. Není to však konečná částka, jelikož v ní nejsou zahrnuty například okolní opravy. Trať by mohla pomoci zklidnit přetížené trasy od Lazarské ulice přes Karlovo náměstí směrem na náměstí Míru. Změna však negativně postihne řidiče automobilů. Tramvaje totiž vytvoří další překážku na frekventované magistrále.
Hlavní město vybuduje velký dopravní terminál u Smíchovského nádraží, kam by se měly přesunout autobusy, které nyní končí Na Knížecí. Náklady budou téměř tři miliardy korun. Schválili to radní spolu se studií dopravy v oblasti, kterou nechal zpracovat městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Kromě nádraží pro autobusy má u nádraží vzniknout záchytné parkoviště a má se posunout lávka pro pěší, aby se z ní dalo scházet přímo na peron. Záměr navazuje na plánovanou novou čtvrť Smíchov city společnosti Sekyra Group.
Plán hlavního města, aby byly všechny autobusové zastávky na znamení, by mohl začít platit už v létě. Novinářům to řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě). Podle organizátora pražské dopravy Ropid by to přineslo finanční úspory, zrychlení dopravy, možnost zvýšení počtu spojů a snížení hluku a emisí z rozjíždějících se autobusů. Každé zastavení a rozjezd autobusu podle Ropidu vyjde na jednu korunu. Nyní je v Praze 60 procent zastávek na znamení.
Praha nechá pro každou stanici plánované trasy metra D z Pankráce do Písnice vypracovat návrhy výtvarných řešení. Stanice má také propojit libreto architekta a herce Davida Vávry. Město se tak vrací k tradici z dob komunismu, kdy se stanice metra stavěly koncepčně. Po divokých 90. letech vysvitla naděje, že se město začne vizuální stránkou metra znovu koncepčně zabývat. Umělci se navíc oproti letům normalizace nemusejí ohlížet na žádnou ideologii.
Česká republika se loni v rámci osmadvaceti států Evropské unie propadla v žebříčku počtu obětí dopravních nehodách na milion obyvatel na 21. místo z předchozího 15. V Česku jich bylo evidováno 62. První místo s 28 zemřelými patří Velké Británii a poslední Rumunsku s 96 usmrcenými. Průměr za všechny státy unie loni činil 49 obětí dopravních kolizí na milion obyvatel. Data v sobotu poskytlo Centrum dopravního výzkumu s odkazem na předběžné údaje Evropské komise.
Vedení hlavního města odhaduje, že stavba nové linky metra D z Písnice na náměstí Míru vyjde na 72 miliard korun. Náklady na přípravu stavby zatím činily zhruba miliardu korun. Na jednání zastupitelstva to uvedl primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě). Dodal, že jde o odhad podle aktuálních cen stavebních prací a finální cena vzejde ze soutěže na zhotovitele. Město chce letos začít s geologickým průzkumem pro stavbu.
Vedení Prahy jedná o přejmenování Pražské integrované dopravy (PID) na Metropolitní integrovaná doprava (MIND). V souvislosti s tím by se mohl změnit také název a grafická podoba karty MHD Lítačka. Důvodem je, že PID nefunguje pouze na území Prahy. ČTK to řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a jeho náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě). V rámci PID platí jednotný systém jízdného nebo jsou koordinovány jízdní řády. Lítačku vydává město od března 2016 a nahradila problematickou kartu opencard.
Pražané se budou muset smířit s novým zásadním omezením. Pražský dopravní podnik (DPP) totiž v sobotu 9. března zahajuje rekonstrukci tramvajové trati na rušné Vinohradské ulici. Opravy této tepny města se týkají úseku mezi ulicemi Španělská a Sudoměřská a potrvají do 12. července. Předpokládané náklady jsou asi 205 milionů korun. Podnik loni opravil na Vinohradské asi 700 metrů dlouhý úsek mezi ulicemi Hradecká a Želivského.
Hlavní město zavede v době smogových situací MHD zdarma, a to včetně vlaků. Jeden den bezplatné přepravy vyjde městskou pokladnu na pět milionů korun, držitelům časových jízdenek neplánuje magistrát část jízdného vracet. V pondělí o tom rozhodli pražští radní. Opatření zvažovala i minulá politická reprezentace, nakonec od něj však ustoupila se zdůvodněním, že by to na kvalitu ovzduší nemělo výraznější vliv. Město nyní připravuje i další opatření, například vyhlášku omezující topení tuhými palivy.
Náklady na výstavbu metra D mohou být skoro o polovinu vyšší než se předpokládalo. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou si nechal vypracovat dopravní podnik. Původních 40 miliard by už na stavbu nestačilo, dnes se počítá s 57 miliardami. Zodpovědní politici se ale nemohou shodnout, kdo za zvýšení nákladů může. Současné vedení města viní své předchůdce, podle kterých padá vina na hlavu vedení Prahy 4. „Předložte důkazy,“ reaguje starosta městské části. Podle DPP jsou hlavními viníky především inflace a navyšování cen práce.
Obyvatelé středních Čech budou mít zase o něco jednoduší cestu do Prahy. Hlavní město plánuje společně se Středočeským krajem vybudování tramvajové linky z Kobylis do Zdib. Šlo by tak o první trať, která překročí hranice metropole. Podle plánu by se první tramvaj mohla ve Zdibech objevit v roce 2024. Ve středočeské obci by také mělo vzniknout parkoviště pro 850 míst. Plánují se rovněž tratě do Čestlic a Jesenice.
Bohnice jsou z Prahy 6 na dohled, přesto i s několika přestupy trvá cesta do Dejvic i v době dopravní špičky až 40 minut. Dlouhodobě Prahu 6 šest trápí rovněž spojení Dejvic se Suchdolem. Vedení městské části by tak rádo ulevilo přeplněným autobusům, které převáží převážně studenty České zemědělské univerzity. Ve hře je několik variant řešení dopravy v severní části Prahy. Tramvaje do Suchdola či most z Bohnic do Dejvic. Znovu se však hovoří o variantě lanovky z Podbaby k poliklinice Mazurská.
Už od srpna nefunguje jeden z eskalátorů ve vytížené stanici Malostranská v centru pražského metra. Zejména o víkendech, kdy do metropole přijíždějí davy zahraničních turistů, se ve stanici tvoří dlouhé fronty lidí při výstupu. Podle Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) se na eskalátoru rozbil frekvenční měnič, který přestaly dodavatelské firmy vyrábět. DPP však po téměř půl roce slibuje jeho zprovoznění.
Václavské náměstí je zase o krok blíže k znovuobnovení tramvajové tratě, která by mohla pomoci zklidnit přetížené trasy od Lazarské ulice přes Karlovo náměstí směrem na náměstí Míru. Změna však negativně postihne řidiče automobilů. Tramvaje totiž vytvoří další překážku na frekventované magistrále. K omezení automobilové dopravy bude možná postupně docházet i na samotném Václavském náměstí. Pražští radní návrh na vypracování projektu návratu tramvají do horní části Václavského náměstí schválili v pondělí.
Slevy na jízdném studentů a důchodců za září vyšly státní pokladnu na 462,5 milionu korun. Nejvíce na slevách vyfakturovaly České dráhy, a to více než 219 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy.
Na konci října se na pražské Vinohradské třídě mezi budovou Národního muzea a bývalou budou Federálního shromáždění objevil sedmdesátimetrový úsek tramvajových kolejí. Položil je tam dopravní podnik kvůli celkové přestavbě prostoru. Chtěl tak předejít tomu, aby tam musely v budoucnu opět najet stroje. S navrácením tramvají na Václavské náměstí a tedy využitím zatím nikam vedoucích kolejí totiž počítá nová pražská rada.
Cestující pražského metra C mohou od úterý využívat pokrytí mobilním signálem přímo v tunelu, a to na delším úseku než doposud – mezi stanicemi Roztyly a Muzeum. Celá síť metra má potom být pokryta do dalších tří let, 21 nejvytíženějších stanic v roce 2019. Celkové náklady se počítají na půl miliardy korun.
