Konec divokých devadesátých let. Metro se vrací ke kořenům, nové stanice s koncepcí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Praha nechá pro každou stanici plánované trasy metra D z Pankráce do Písnice vypracovat návrhy výtvarných řešení. Stanice má také propojit libreto architekta a herce Davida Vávry. Město se tak vrací k tradici z dob komunismu, kdy se stanice metra stavěly koncepčně. Po divokých 90. letech, kdy se na společnou koncepci jednotlivých stanic přestalo hledět, vysvitla naděje, že se město začne vizuální stránkou metra znovu koncepčně zabývat. Umělci se navíc oproti letům normalizace nemusejí ohlížet na žádnou ideologii.
Akce se uskuteční pod záštitou Národní galerie Praha (NG) a spolupracovat na ní bude architekt David Vávra. Herec a spisovatel se jako popularizátor architektury proslavil mimo jiné seriálem Šumná města. Náklady budou do deseti milionů korun. Stavbu metra zajišťuje dopravní podnik (DPP), který plánuje letos zahájit na Pankráci geologický průzkum. Trasa má ulevit přetížené lince C.
Úspěšným rozhodnutím se pochlubil Jan Čižinský. „Metro D nedopadne jako poslední stanice „áčka“. V soutěži architekti navrhnou výtvarné ztvárnění. Vítězné návrhy vybere komise v čele s Národní galerií. Architekt David Vávra pak připraví společné prvky libreta, aby bylo u každé stanice jasné, na jaké lince se cestující nachází,“ uvedl Čižinský na Twitteru.
Metro D nedopadne jako poslední stanice „áčka“.
— Jan Čižinský (@jancizinsky) 1. dubna 2019
V soutěži architekti navrhnou výtvarné ztvárnění. Vítězné návrhy vybere komise v čele s Národní galerií. Architekt David Vávra pak připraví společné prvky libreta, aby bylo u každé stanice jasné, na jaké lince se cestující nachází.
Nejstarší úseky metra měly dříve tři úrovně autorů
Navazuje se na způsob, jakým se stanice metra stavěly původně. „Nejstarší úseky metra měly tři úrovně autorů. Na nejvyšší úrovni byl architekt celé trasy, který zpracoval libreto, tedy to co mělo stanice sjednocovat a zároveň odlišovat. Jako příklad lze uvést libreto pro trasu metra B, kde bylo předepsáno, že stanice mají mít bíle obklady kleneb nebo žluté sdružené nosiče osvětlení,“ vysvětlil pro Echo24 architekt a člen iniciativy Metro D jinak a lépe Petr Kučera.
„Poté přišli architekti jednotlivých stanic, kteří museli dodržovat libreto, ale zároveň zaručovali jedinečnost jednotlivých stanic. Pod nimi byli ještě výtvarní umělci, kteří byli přizváni k návrhům uměleckých děl v jednotlivých stanicích. Tehdy platil takzvaný čtyřprocentní zákon, který předepisoval, že čtyři procenta nákladů na stavbu musí jít na umění. Výtvarníkům bylo vymezeno nějaké místo například ve vestibulu, bylo stanoveno jakési ideologické téma. Například se řeklo – tady bude mozaika na námět bitvy u Sokolova,“ dovysvětlil Kučera.
Zároveň upozornil na rychlý konec této praktiky v porevolučních letech. „Poslední stanice, které byly takto řešeny, byly na úseku metra B na jihozápadním městě. Dnešní stanice Nové Butovice, která byla dokončena v roce 1988, tak byla poslední stanicí, kde se tohle uplatnilo. U navazujícího úseku od Nových Butovic na Zličín, který byl dobudován v roce 1994, se pravidlo již nepoužívalo. Po roce 1989 tohle pravidlo zcela vymizelo. Výtvarníci a umělci odpadli. Zůstali pouze architekti stanic, ti však nebyli ani nijak zvlášť vybíráni. Zkrátka Metroprojekt si sám řekl, kdo bude čeho autorem,“ dodal Kučera.
Výstavbu metra to nijak nezdrží
Náměstek pro dopravu Adama Scheinherr rovněž souhlasí s tím, že by do budoucna měly stanice metra dodržovat koncepty. „Ideálně, aby vždy proběhla architektonická soutěž, jako připravujeme na Náměstí bratří Synků,“ uvedl Scheinherr pro Echo24.
Soutěž neznamená, že by se kompletně předělávaly již vyhotovené projekty stanic. „Vzhledem ke stadiu rozpracovanosti projektu už není možné, abychom měnili architektonické zpracování,“ řekl Scheinherr. Podle něj budou vybrány části stanic, pro které výtvarníci zpracují své návrhy. Magistrát tak chce navázat na stavbu tras A, B, C, kdy byli přizváni významní umělci. Všechny stanice nové trasy ponesou jednotící prvek pro celou trasu. Který to bude, Scheinherr ani Vávra neřekli.
Výtvarníky vyzve k předložení návrhů společnost Metroprojekt, která trasu projektovala. „Pro každou jednotlivou stanici metra bude poptáno více výtvarných návrhů. Výběr oslovených výtvarníků pod záštitou NG provede komise složená ze zástupců magistrátu, Institutu plánování a rozvoje (IPR), NG, DPP a Metroprojektu,“ píše se v materiálu, který schválili radní.
Po zpracování výtvarných návrhů vybere komise pro každou stanici vítězný návrh. Ty pak budou zapracovány do projektové dokumentace.
V případě stanice Pankrác, která má vzniknout nejdříve, byli osloveni akademičtí sochaři Marian Karel a Vladimír Soukénka. „Jimi zpracované výtvarné návrhy budou předloženy komisi po jejím ustavení,“ píše se v materiálu. U druhé stanice, Olbrachtova, schválí komise zadání výtvarné soutěže nyní v dubnu a zájemci budou muset návrhy předložit v květnu.
Na ně naváže řešení stanic Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Jako poslední přijdou na řadu zbývající stanice Libuš, Písnice, Depo Písnice a Náměstí Míru. Příprava výtvarného řešení bude záviset na harmonogramu jejich výstavby. Pro stanici Náměstí bratří Synků pak bude uspořádána architektonická soutěž.
V první fázi má vzniknout úsek metra Pankrác – Olbrachtova. Následně bude stavba prodloužena do plánované zastávky Nové Dvory. Jako poslední ve směru na jih vznikne trasa od Nových Dvorů až do konečné Depo Písnice. Kromě úseku z Pankráce do Písnice má vést metro D také z Pankráce na náměstí Míru. O stavbě této části trasy se zatím nerozhoduje. Na nové lince budou jezdit vlaky bez řidiče.