V měsících před volbami někteří lidé v tzv. demobloku, třeba prezidentský kandidát Pavel Fischer a další, hleděli vyvolat nedůvěru vůči Petru Pavlovi tvrzením, že by prezidentem neměl být voják. Teď na jimi nakypřenou půdu zkouší sít Andrej Babiš, když hned na první várku billboardů po prvním kole umístil slova: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“
Máte studie, máte tvrdá fakta? To byl oblíbený způsob, jak utnout kritiky covidových opatření, lockdownů, tlaku na očkování, hlasy těch, kteří přitom třeba kritizovali jen na základě předběžné opatrnosti. Čerstvě vyšlo několik studií, které pro m-RNA vakcíny dopadají velmi špatně. Ale pozornost už se přestěhovala jinam, takže o těch studiích se nepíše ani nemluví.
Nakonec to nebude tak složité. Budou to sice pro některé hodně angažované voliče trochu nervy, ale s největší pravděpodobností se naplní i další předpoklady, které dlouhodobě vycházejí z průzkumů. Obecně politické průzkumy nemají dobrou pověst, ale zvláště ty neveřejné jsou poměrně přesné. V případě třetí přímé volby směřuje k vítězství a prezidentem se stane Petr Pavel.
Petr Pavel včera podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po sobotě významně pohoršil. Oba kandidáty čeká za necelých čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby. Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent
Do kin vstupuje snímek podivuhodný stejně jako jeho název á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN. Jeví se jako dokument pojednávající o jedné z největších sebevražd v lidských dějinách, při níž 18. listopadu 1978 umřelo v jihoamerické Guyaně v komunitním městečku nazvaném na počest svého zakladatele reverenda Jima Jonese devět set patnáct lidí, z toho na tři stovky dětí. Film se přitom se vymyká standardům, jaké u nás běžně lze vidět, protože funguje nejen lineárně, ale i horizontálně – je jako postavený dům
Po sobotě se zdá, že za dva týdny bude prezidentem zvolen generál v.v. Petr Pavel. Andreje Babiše dokonce těsně porazil, ačkoliv protibabišovský tábor byl rozštípnut do více jednotlivých kandidatur než tábor opoziční. Pokud platí, že voličstvo je rozděleno zhruba do dvou bloků, muselo by k Babišovi přeběhnout více než 500 tisíc voličů z druhého břehu. V této poznámce vycházíme z pracovního předpokladu, že vyhraje Pavel, za nímž se sešikuje tzv. Česko A (výraz je převzat z polštiny, kde ovšem Polska A neznamená automaticky to lepší; konzervativní hodnoty jsou zastoupeny mnohem víc v Polsce B).
Před třemi měsíci jsme zde upozorňovali na zašifrované poselství v New York Times. Ethan Watters tam připomněl, jak v 80. letech americká psychiatrie podlehla bludu známému jako „obnovené vzpomínky“ – šarlatánské teorii o tom, že terapií lze obnovit zasuté zážitky z dětství, zejména zážitky sexuálního zneužívání a satanistických rituálů. Autor poukázal na to, jak se nyní na sociálních sítích šíří bludy o rozštěpení osobnosti, ale je nemyslitelné, že by si nevšiml analogie s mnohem rozšířenější sociální nákazou transgenderismu.V jiném textu se nyní klade paralela mezi touto mánií a vlnou lidí trpících bludem, že jsou ze skla. Doslova.
Veřejným prostorem se šíří tlak na zvyšování daní. Kabinet Petra Fialy do něj tlačí Národní ekonomická rada vlády (NERV), kterou si sám premiér vybral. V rámci pokusu o odvrácení daně z mimořádných zisků pro velké banky, energetiky a petrochemii po celkovém zvýšení daní volají šéfové největších bank. S argumentem, že prostě nevěří, že kabinet bude schopen skoncovat s obřími státními dluhy snížením výdajů. Jako hlavní téma si tlak na zvyšování příjmových daní u těch, kdo nadprůměrně vydělávají, vybral vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Kudy chudí, tudy opakuje věty o potřebě progresivního zdanění a solidárních přirážek u vyšších platů.
Ne každý americký politik chce být prezidentem. Přece jenom prezident musí mít základní charisma, umět řečnit, potřásat rukama, líbat miminka a vůbec být společenský. Některým ale vyhovuje jiný druh politické práce, kdy se bojuje o znění zákonů ve výborech, kují se pikle v zakouřených místnostech a vyhrává ten, kdo lépe zná procesní pravidla. Pro tento druh politika je nejvyšší metou pozice předsedy Sněmovny reprezentantů. Jde o třetí nejmocnější pozici v zemi, kdyby náhodou zahynuli prezident a viceprezidentka, tak do Bílého domu se stěhuje právě on. Hlavní síla předsedy Sněmovny reprezentantů je ale v jeho schopnosti řídit agendu dolní komory Kongresu.
V zásadě poklidný vývoj předvolební prezidentské kampaně, který se vyznačoval propíráním hříchů z minulosti dvou koaličních kandidátů, dostal nečekanou akceleraci na konci minulého týdne.O největší zvrat se ale postaral soudce Jan Šott, který Andreje Babiše seznal nevinným v patnáct let staré dotační kauze Farmy Čapí hnízdo. Rozsudek sice není pravomocný, ale je zdaleka nejvýznamnějším momentem dosavadní prezidentské kampaně.
Je určitě dost lidí, kteří za necelý týden sice k volbám půjdou, na výsledky pohlédnou, ale jinak jsou klidní a příliš je ta věc nebere. Dokonce ani výstřední alternativa, že by to dopadlo, jak nikdo nepředpokládá, v nich nevyvolává zvláštní pohnutí. Nemusí to být jen proto, že jsou lhostejní, ale také proto, že nějak vědí, že se toho zase tak moc nestane. Tito lidé, a autor článku se k nim počítá, mají za to, že neustálé soustředění se na politické věci a na konkrétní osoby na jejich špičkách je přehnané, přemrštěné, a hlavně se skutečně důležitými věcmi života zas tak nesouvisí.
Za týden už budeme znát výsledky prvního kola prezidentské volby a jména obou jejích finalistů – neděle bude akorát tak den, kdy si voliči oddechnou, zklamaní se začnou vyrovnávat se svým zklamáním a pomalu řešit, jak se postavit ke kolu druhému, spokojení budou dál spokojení, načež od pondělí vypukne nový boj o druhé volební kolo.
Prezident se rozhodl nejmenovat kandidáta strany lidové Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Lidovci prezidentovu vůli obejdou, Hladík se v pondělí stane prvním náměstkem na ministerstvu. Vzhledem k tomu, že skutečným pracovištěm přechodného ministra životního prostředí Mariana Jurečky je ministerstvo práce, stane se Hladík šéfem MŽP i z této pozice. A bude se čekat na příštího prezidenta, aby roli jedničky Hladíka na ministerstvu formalizoval předáním ministerské listiny.
