Komentáře - 19. července

Daniel Kaiser

Cenzura správná, evropská

Jedna rovina, na níž se nedávné nepokoje ve Francii stávají zajímavé i pro ty z nás, kdo nemáme etnicky dostatečně pestré společnosti, se týká svobody projevu na internetu. Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton na rádiu France Info v souvislosti s výtržnostmi kritizoval laxní přístup některých on-line platforem. „Když je na nich štvavý obsah, například výzvy k revoltě nebo výzvy k zabíjení a zapalování aut, (sítě) budou mít povinnost mazat takový obsah bezprostředně.“ Tuhý režim sociálním sítím v EU podle Bretona nebo i jeho kolegyně Věry Jourové nastává za měsíc, 25. srpna.

18. července

Lenka Zlámalová

Proč rostou talenty a vítězové na stejných místech

Je to hegemonie. Čtyři z osmi kategorií letošního Wimbledonu mají vítěze z České republiky. Obzvlášť u žen je ta hegemonie skoro kompletní. Markéta Vondroušová vyhrála kategorii žen. Barbora Strýcová se svojí tchajwanskou partnerkou Sie Šu-wej jsou vítězkami deblu. Juniorský debl má vítěze v obou kategoriích. Mezi ženami dominovaly na trávě All England Clubu Alena Kovačková s Laurou Samsovou. Jakub Filip s italským partnerem Gabrielem Vulpittou vyhrál juniorskou čtyřhru. Roland Garros vyhrála Karolína Muchová.

17. července

Daniel Kaiser

Skandál. Zákazník nechce elektroauta

Málokoho z advokátů elektroautomobility napadne, že trh je prostě nasycen, že prudký růst čísel prodaných elektroaut v posledních dvou letech způsobili jednak fandové technologií, především ale příslušníci zelené buržoazie, pro něž je hlavně Tesla statusový symbol. Nedávná řeč generálního ředitele Volkswagenu Thomase Schäfera, o níž Echo24 referovalo ve čtvrtek, dokončila o víkendu cestu přes média, která jsou ještě ochotna všímat si také ideově nevhodných skutečností a trendů. Ta řeč obsahuje přiznání, že mezi zákazníky dramaticky klesá poptávka po elektroautech. Schäfer sám ji popisuje jako „poslední zvonění“.

16. července

Lukáš Novosad

Jak se stavět k zemřelým velikánům na příkladu Milana Kundery

Úmrtí Milana Kundery jistěže přineslo mnoho ohlasů, rychlých, spontánních, ale už i propracovanějších, které se vztáhly k jeho životu a dílu a nějak ho přiblížily, vyložily, shrnuly. Nic neobvyklého, dělá se to tak vždy, když zemře někdo významný, je to slušnost i nutnost. Zároveň ale souhrn těchto příspěvků vždy vyjeví něco o jejich pisatelích a skrze ně o společnosti. Bylo poutavé sledovat tento obraz u Kundery, totiž postavy problematické a spisovatele, který i přes svou půlstoletou fyzickou nepřítomnost v českém veřejném prostoru v něm snad jako jediný slovesný tvůrce dokázal v posledku pravidelně probouzet velké.

15. července

Ondřej Šmigol

Jak politizace ohrožuje americkou armádu

Stránka Global Firepower, která každoročně sestavuje žebříček nejsilnějších armád světa, nedávno vyvolala menší pozdvižení. Nově vydané verzi totiž vévodí tradičně USA a na druhém místě je Rusko. To Rusko, které již více než rok není schopné porazit ukrajinskou armádu. Ta mimochodem je na 15. příčce. Global Firepower totiž svou tabulku sestavuje na základě „tvrdých dat“, jako je oficiální počet tanků a velikost vojenského rozpočtu, a pomíjí takové maličkosti jako kvalitu velitelů a morálku, které můžou být důležitější, ale jež nelze lehce kvantifikovat. Právě otázka mentální připravenosti je nyní velkým tématem v případě americké armády.

14. července

Lenka Zlámalová

Prezident posílá do Senátu velmi kontroverzního ústavního soudce

Chyby dělají všichni. Promíjet je lidské. Odpouštět hříchy minulosti správné. Druhá šance a nové začátky dávají důvěru v budoucnost. Na vrcholu společnosti jsou ale posty, které jsou mimořádně důležité pro jejich směřování. Ti, kdo na nich sedí, už nad sebou nemají žádné další hlídače. Jejich moc je obrovská a ničím neomezená. Jen jejich vlastní integritou, odvahou, pevným hodnotovým kompasem. Nároky na ně jsou výrazně vyšší než na ostatní. Je to jen patnáct vyvolených. Měla by to být elita elity.

13. července

Martin Weiss

Dezoláti na obou stranách

Redaktor České televize Andreas Papadopulos na tiskové konferenci prezidentů Zelenského a Pavla předvedl typický neduh toho, čemu se dá říkat třeba veřejnoprávně-liberální monokultura či „legacy media“. Jeho otázka, jež mířila na to, jaký osud čeká proruské obyvatelstvo Ukrajiny, ne snad že by byla nepřípustná. Ale jako jedna z pouhých čtyř otázek (dvou pro české novináře), jež mohly na tiskovce zaznít? Tvrdých otázek z liberální perspektivy na Zelenského si lze představit řadu. Například proč jsou na Ukrajině zakázané soukromé televize. Ale je tohle opravdu ta příležitost?

12. července

Daniel Kaiser

Čím důležitější věc, tím méně diskuse

V Litvě se konal dlouho očekávaný summit NATO, očekávaný především ukrajinskou vládou a pak „jestřábím“, východním křídlem Aliance. Tyto dvě entity dlouho naléhaly, aby už ve Vilniusu byl Kyjevu dán pevný příslib členství v NATO, jízdní řád pro přijetí. Uzávěrka tohoto čísla byla před summitem, nicméně v pondělí bylo jasné, že tyto maximalistické požadavky splněny nebudou. Joe Biden se nechal slyšet, že Ukrajina není zatím na členství připravena. Argument pro přijetí Ukrajiny zní skoro jako z kategorie „Komentuje se samo“: Rusko loni 24. února rozptýlilo poslední pochybnosti o jeho vrozené agresivitě.

11. července

Ondřej Šmigol

Souboj vůlí na Ukrajině

Válka je i souboj vůlí. Rusko se snaží tu ukrajinskou podlomit teroristickými metodami, ať je to bombardování civilních cílů, nebo masakry a mučení na dobytých územích. Jak to již bývá, tyto metody morálku obránců spíš upevňují, nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajinci byli ochotni s agresorem vyjednávat. Nejslabším článkem proto zůstává Západ, který Ukrajinu podporuje. I když do války není přímo zapojen, jeho materiální pomoc je naprosto klíčová, pokud má Ukrajina ustát ruský nápor a získat zpět obsazená území.

10. července

Jiří Peňás

Jiří kardinál Bartoška a jeho Marek biskup Eben

Nepochybným hlavním poutním místem současných moderních Čechů a Moravanů (těch poněkud méně, nebo přece jen ještě setrvávají na tradičních srazech, viz Velehrad) jsou Karlovy Vary a tam se konající filmový festival. Češi jsou, jak známo, pravděpodobně nejateističtější národ na světě. To neznamená, že nemají své posvátné rituály, posvátná místa a posvátné srazy.

09. července

/

Jak zní bělost

Nedávno médii proběhla zpráva o vydezinfikování díla Roalda Dahla tak, aby vyhovovalo dnešním citlivostním standardům. A náš svět zmatených štěňátek se vesele točí dál. Královnina univerzita v Belfastu vydala varování pro studenty bakalářského studia, kteří se zabývají Shakespearem. Své dospělé frekventanty varuje před výběrem her, které by mohly potenciálně a zřejmě nevratně otřást jejich jemnocitem

08. července

Daniel Kaiser

A proč přesně je členství Ukrajiny v českém zájmu?

Pro ovzduší, v němž se rodí česká politika posledních let, je typické, že o tak zásadní otázce – v tomto případě: Proč přesně je otevření vrátek Ukrajině do Aliance v českém zájmu? – neproběhla předtím žádná veřejná, dokonce ani odborná diskuse hodna toho jména a že neprobíhá ani v posledních dnech před summitem.

07. července

Ondřej Šmigol

Souboj titánů. Zuckerberg vyzval Muska na souboj

Ohlášený zápas v kleci mezi miliardáři a vlastníky sociálních sítí Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem je stále ve stadiu plánování. Není zcela jasné, nakolik je budoucí bitka myšlena vážně. Na jednu stranu se oba dva nechávají fotit, jak cvičí jiu-jitsu, na druhou stranu Muskovi zápas prý zakázala jeho maminka. V podnikatelské sféře ale Zuckerberg po Muskovi tvrdě vystartoval. Jeho Meta, jež vlastní Facebook a Instagram, spustila sociální síť Threads. Jedná se o klon Muskova Twitteru a cílem je odlákat jeho čím dál tím víc nespokojenější uživatele.

06. července

Martin Weiss

Kult britského NHS, dějinný úspěch levicového nacionalismu

V Británii v těchto dnech oslavují výročí nejuctívanější instituce této země. Není to ani zvlášť kulaté výročí – 75 let –, ale oslavy jsou intenzivní. Oslavencem je britský zdravotní systém NHS. Tedy „náš NHS“, jak je takřka bez výjimky oslavenec nazýván. Je to nebývalý úspěch moderního nacionalismu. Britské zdravotnictví samozřejmě není jediný bezplatný všeobecný zdravotní systém na světě. Ten je dnes normou ve všech evropských, mnoha asijských a dalších zemích. Není ani první. Podle Wikipedie jej pět zemí mělo dřív.

05. července

Lenka Zlámalová

Nejhorší, co nás může potkat, je potravinová soběstačnost

Ničivou sílu potravinové soběstačnosti si dokáže představit úplně každý. Je to rozdíl mezi tím, když budete mít na pultu tři másla od tří českých dodavatelů. Nebo jich budete mít třicet od firem z celé Evropy, které se mezi sebou budou přetahovat, abyste si koupili právě to jejich. To je dokonalá konkurence. Nový ministr zemědělství Marek Výborný má na startu vládní kariéry jednu obrovskou výhodu. Jeho předchůdce Zdeněk Nekula nastavil laťku tak nízko, že jeho nástupce by se musel opravdu hodně a aktivně snažit, aby ji nepřeskočil.

04. července

Jiří Peňás

Druhá kariéra Adolfa Hitlera

Francií se opět přelila vlna násilí, která se zase bude vysvětlovat frustrací, špatnou integrací, nezvládnutou rolí státu. Někteří, ti radikálnější, přijdou se strukturálním rasismem, který je prý zakořeněn v evropských společnostech, jež jsou pořád moc bílé a moc evropské. Budou se hledat viníci, odsouzen bude ten policista, který střílel, padne ale i několik tvrdších slov vůči rabujícím, aby byla uklidněna veřejnost. Na nějakou dobu se možná situace uklidní – a pak zase vybuchne.

03. července

Lukáš Kovanda

Znárodnění ČEZ znamená pohřbení základních principů uplynulých 30 let budování tržní ekonomiky

Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo přes nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, hodný „banánové republiky“, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika.

02. července

Lukáš Novosad

Indiana Jones do pětice – jak se z lovce pokladu stal zamilovaný bůh

V tuzemských kinech už od čtvrtka řádí Harrison Ford popáté v roli archeologa ve filmu Indiana Jones a nástroj osudu, diváků přibývá – třebaže ne tak houfně, jak by si producenti a distributoři přáli – a kdekdo cítí potřebu se k novince vyjádřit. Míra spokojenosti se patrně různí podle stáří diváků, tedy podle toho, kdo vyrůstal v jakých filmových kulisách, trendech, možnostech. Starší diváci se zřejmě hůře budou smiřovat s počítačovým omlazením hlavní herecké hvězdy a vůbec s přibýváním digitálních triků ve staromilském světě.

Zpět na hlavní stranu