Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo přes nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, hodný „banánové republiky“, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika: tedy funkčního kapitálového trhu a hlavně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.

Není divu, že od poloviny května ztratil ČEZ celkem zhruba 175 miliard své hodnoty. Kdo by chtěl investovat v „banánové republice.“

V praxi to znamená, že o rozdělení či zestátnění ČEZ by mohl rozhodnout vlastník alespoň 51 procent akcií sám, varuje ovšem nyní poslanec ODS Karel Haas, který je ve sněmovně zpravodajem lex ČEZ. Takže stát, který má v ČEZ zhruba 70procentní podíl, by se v takovém případě vůbec nemusel nikoho ptát; nemusel by brát velké ohledy na menšinové akcionáře a mohl by se jich zbavit za podmínek, které pro něj budou příznivé. A které naopak nebudou vítané právě menšinovými akcionáři.

Právě obava ze zhoršení pozice menšinových akcionářů vedla v květnu v souvislosti s odesláním lex ČEZ do sněmovny k výraznému propadu akcií energetického podniku. Vždyť ještě ve čtvrtek 11. května uzavíraly akcie ČEZ obchodování na pražské burze na cenové úrovni 1225 korun za akcii. Za pouhý týden to ovšem bylo jen zhruba 1041 korun. ČEZ tedy za týden přišel o takřka 100 miliard své tržní hodnoty. Před tímto víkendem pak akcie ČEZ uzavíraly na hodnotě jen 900 korun.

Akcie ČEZ tedy od května pokračují ve svém pádu navzdory tomu, že ministerstvo financí mezitím překvapivě přišlo s návrhem historicky rekordní dividendy, 145 korun na akcii, kterou valná hromada podniku nedávno také schválila. Obava, že případné vytěsnění menšinových akcionářů proběhne nepříliš vybíravým způsobem, vytváří mocný tlak na pokles ceny akcií. Část menšinových akcionářů považuje lex ČEZ za přípravu „zločinecké akce“; vláda podle nich chce menšinové akcionáře připravit o jejich akcie ČEZ zločinně, v podstatě krádeží za bílého dne – a proto ČEZ přišel o oněch zhruba 175 miliard své hodnoty.

Zpravodaj lex ČEZ Haas nyní ovšem dává menšinovým akcionářům značnou naději, když otevřeně pochybuje, že v situaci, kdy stačí k rozdělení nebo zestátnění podniku souhlas 51procentní většiny, lze uplatnit závěr Ústavního soudu stran vytěsnění. Ústavní soud totiž ústavnost stvrdil v případě situace, kdy dochází k vytěsnění deseti procent akcionářů, nikoli 49 procent.

Navíc, jak Haas upozorňuje též, země jako Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie či Itálie při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií – což je i případ ČEZ – pracují s nutným souhlasem alespoň 90 procent akcionářů, v některých případech sta procent akcionářů. Není tedy podle něj pravda, jak tvrdí vláda, že v EU je běžnou praxí vytěsnění v podnicích typu ČEZ už při souhlasu 75 procent akcionářů.

Stanovisko poslance-zpravodaje Haase je podobné stanovisku vládních právních expertů. Materiál zpracovaný legislativní radou vlády (LRV), podepsaný vrchním ředitelem Sekce LRV Úřadu vlády, hovoří jasně. Lex ČEZ dle stávajícího návrhu „prakticky představuje vyvlastnění“. To však podle legislativců, jak praví i Haas, nemůže proběhnout tak, že k němu postačí souhlasné stanovisko plus minus 50 procent akcionářů. Tak tomu ani podle legislativců vlády nikde v Evropě není; v evropských zemích se požaduje 90procentní, nebo dokonce 100procentní souhlas.

Česku tak po třiceti letech budování tržní ekonomiky hrozí protiústavní vyvlastnění a manýry, které vskutku připomínají „banánovou republiku“ mnohem spíše než vyspělou ekonomiku ctící vládu práva a solidní institucionální rámec.